V Jeruzalémě archeologové objevili mimořádně vzácný amulet starý téměř 3000 let. Nález může změnit chápání gramotnosti lidí ve starověku. Patřil vysokému úředníkovi a nese unikátní paleohebrejský nápis.
V srdci Jeruzaléma, v prostředí, kde každý kámen vypráví příběh, došlo k objevu, který může přepsat historické učebnice. „Archeologové, působící v Davidsonově archeologické zahradě, narazili na kamenný amulet, jehož stáří se odhaduje na 2700 let,“ uvedl deník Times of Israel.
Pečeť z černého kamene, označovaná odborníky za neobyčejně krásnou, pochází z éry, kdy Jeruzalém procházel bouřlivými změnami pod vlivem Asyřanů. Yuval Baruch a Navot Rom z Izraelského úřadu pro starožitnosti, kteří na vykopávkách spolupracovali s nadací City of David, popisují amulet jako „výjimečný a nevšední“. Pečeť nese paleo-hebrejský nápis „Le Yehoʼezer ben Hoshʼayahu“, což lze přeložit jako „Pro Jehoezera, syna Hosh’ayahu“.
Zajímavostí je, že nápisy byly provedeny zrcadlovým písmem, což naznačuje, že pečeť mohla být používána pro tisk textu do vosku, a malý otvor v kameni ukazuje, že mohla být nošena na šňůrce či řetízku. Tento fakt podtrhuje domněnku, že amulet náležel vysokému úředníkovi Judského království, který jej používal nejen pro své oficiální dokumenty, ale i jako ochranný talisman.
Filip Vukosavovič, archeolog z IAA, vyjádřil nadšení nad unikátním nálezem, který představuje první objevenou okřídlenou ochrannou magickou postavu v izraelské a regionální archeologii. Okřídlené postavy, typické pro novoasyrské umění z 9. až 7. století před Kristem, byly v té době považovány za druh ochranného démona. Nález tak nabízí možnost nahlédnout do kulturních a náboženských přesahů mezi Asyřany a Judským královstvím.
Z historického hlediska je důležité, že pečeť zřejmě původně patřila Hosh’ayahuovi, který zastával významnou úřednickou funkci v Judském království. Po jeho smrti zdědil amulet jeho syn Yeho’ezer, který do něj vytesal vlastní jméno i jméno otce, což poukazuje na význam, který byl tomuto předmětu připisován jako magickému objektu.
V neposlední řadě je tento nález klíčový i pro pochopení gramotnosti ve starověkém Judsku. Yuval Baruch naznačuje, že schopnost číst a psát nebyla v té době omezena jen na společenskou elitu. „Na rozdíl od toho, co si možná běžně myslíme, se zdá, že gramotnost v tomto období nebyla jen oblastí společenské elity,“ říká Baruch. „Lidé uměli číst a psát alespoň na základní úrovni, což bylo nezbytné pro běžné obchodní transakce,“ dodává.
Tento významný nález tak nejenže osvětluje staré zvyky a víry, ale také poskytuje cenné důkazy o sociální struktuře a kultuře v období, kdy se formovaly základy dnešního Jeruzaléma.
„Tento nález je považován za jeden z nejzásadnějších v posledních letech a může poskytnout nové poznatky o čtení a psaní ve starověku,“ cituje portál Fox News Barucha a Roma z Izraelského úřadu pro starožitnosti (IAA).
S každým takovým objevem se nám odkrývají nové vrstvy pochopení naší společné historie a připomínají, jak hluboko sahají kořeny naší vyspělé civilizace.
Autor: Petr Ševčík
