Národní policie Ukrajiny 1. září zadržela podezřelého z vraždy politika Andrije Parubije. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf Národní policie Ivan Vyhivskyi. Vražda se stala v sobotu ve Lvově, kdy se Parubij stal obětí střelby. Podle šéfa policie je ve vraždě ruská stopa.
Ukrajinské bezpečnostní složky oznámily zásadní posun v případu vraždy politika Andrije Parubije. Národní policie v pondělí ráno informovala, že na západě Ukrajiny zadržela muže, který je podezřelý z jeho vraždy. Zadržení potvrdil na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf Národní policie Ivan Vyhivskyi na síti Facebook. Vyšetřovatelům trvalo pouhých 36 hodin, než ho vypátrali a zadrželi.
„Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu a poděkoval vyšetřovatelům za rychlou reakci. Parubij, známý výraznou rolí v dějinách moderní Ukrajiny, se stal v sobotu 30. srpna obětí střelby přímo na ulici ve Lvově.
Střelec byl oblečen jako kurýr populární doručovací služby Glovo. Tato záměrná maskovací strategie měla vyšetřovatelům komplikovat pátrání.
Ruská stopa a plánovaná poprava
Šéf Národní policie Ivan Vyhivskyi uvedl, že vyšetřovatelé pracují s verzí o ruském zapojení do vraždy. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka byla vražda „pečlivě naplánovaná“.
„Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánována trasa a připraven únikový plán,“ upřesnil Klymenko. Současně dodal, že podrobnosti nelze v tuto chvíli zveřejnit, protože vyšetřování stále probíhá.
Politická kariéra
Andrij Parubij nebyl jen běžným politikem. Od roku 2007 byl členem Nejvyšší rady a působil v řadě klíčových funkcí. V letech 2016 až 2019 zastával post předsedy parlamentu, v poslední době působil jako poslanec za stranu Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka.
Parubijova politická dráha však začala mnohem dříve. Už na sklonku existence Sovětského svazu organizoval ve Lvově protisovětské demonstrace, za což byl dvakrát zatčen. V 90. letech spoluzaložil Sociálně-národní stranu Ukrajiny, předchůdkyni dnešní strany Svoboda.
Výrazně se angažoval i v tzv. Oranžové revoluci v roce 2004 a později během událostí Euromajdanu v letech 2013–2014, kdy demonstrace vyústily v pád proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Tehdy Parubij stanul v čele Rady národní bezpečnosti a obrany.
Symbol odporu i terč Moskvy
Pro Kreml byl Parubij dlouhá léta politikem, který nekompromisně vystupoval proti ruským zájmům. Jeho vražda proto znovu otevírá otázku ruských operací na Ukrajině a možného cíleného likvidování politických oponentů.
Vyšetřovatelé zatím detailní informace nezveřejnili, avšak naznačují, že případ může mít přesah daleko za hranice Ukrajiny. „Ruská stopa“ se v ukrajinské politice zmiňuje často, tentokrát však z úst vysoce postavených policejních představitelů získává na váze.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Finský prezident Stubb vyzývá k útoku na ruskou válečnou mašinérii