NATO po středeční žádosti Polska aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy. Krok přichází po sérii ruských dronových útoků, při nichž byl opakovaně narušen polský vzdušný prostor. Polsko žádá o větší podporu spojenců.
NATO ve středu 10. září aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy. Potvrdil to pro polskou televizi PolsatNews mluvčí polské vlády Adam Szłapka. K aktivaci došlo krátce poté, co Polsko formálně požádalo o konzultace kvůli narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
„Konzultace se spojenci měly podobu formální žádosti o aktivaci článku 4 NATO,“ uvedl polský premiér Donald Tusk během svého projevu v Sejmu po desáté hodině dopoledne. Podle něj je tento krok pouze začátkem. „Během konzultací budeme očekávat výrazně větší podporu. Jde o konfrontaci, kterou Rusko vyhlásilo svobodnému světu,“ zdůraznil.
Co je článek 4 NATO
Článek 4 Severoatlantické smlouvy (NATO) představuje mechanismus pro konzultace mezi členskými státy aliance, když některý z nich považuje, že je ohrožena teritoriální integrita, politická nezávislost nebo bezpečnost jakéhokoli členského státu. Tento článek, který je součástí zakládající smlouvy z roku 1949, slouží jako nástroj pro diskusi a koordinaci v situacích, které nemusí nutně vyžadovat okamžitou vojenskou odpověď, na rozdíl od slavného Článku 5 o kolektivní obraně.
Konzultace podle Článku 4 mohou být vyvolány v případech, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky nebo napětí v regionu, a umožňují spojencům sdílet informace a hledat společné řešení bez automatického spuštění vojenských operací. Od založení NATO byl tento článek aktivován několikrát, například po teroristických útocích z 11. září 2001, dále pak v souvislosti s ruskou anexí Krymu v roce 2014, nebo v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
V souvislosti s aktuálními událostmi, jako je žádost Polska o aktivaci Článku 4 kvůli ruskému narušení jeho vzdušného prostoru drony, tento mechanismus opět ilustruje, jak NATO reaguje na bezpečnostní výzvy bez přechodu k plnohodnotné obraně.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské drony vlétly do Polska. Rusko zaútočilo na NATO, oznámil Wilson
Polsko, které se cítí ohroženo kvůli blízkosti války na Ukrajině, tímto krokem žádá o urgentní konzultace na úrovni ministrů zahraničí nebo obrany, což by mohlo vést k posílení hraniční bezpečnosti nebo sdílení inteligence mezi spojenci.
Na rozdíl od Článku 5, který byl aktivován pouze jednou v historii NATO, je Článek 4 flexibilnější a často používaný nástroj pro udržení solidarity aliance.
Dronové útoky na Polsko
K aktivaci článku 4 došlo poté, co ruské drony opakovaně narušily polský vzdušný prostor. Podle polské armády k prvnímu incidentu došlo v úterý 9. září ve 23:30 a k poslednímu ve středu v 6:30. Celkem se jednalo o nejméně devatenáct dronů, z nichž část přiletěla z území Běloruska.
Běloruský náčelník generálního štábu Pavel Muravejka na síti Telegram uvedl, že běloruská protivzdušná obrana sestřelila několik „zbloudilých“ dronů a upozornila na incident Polsko i Litvu. Polské úřady mezitím dopoledne oznámily, že na území Polska našly nejméně sedm dronů a jednu raketu neznámého původu.
Reakce NATO a spojenců
Generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci potvrdil, že do obrany Polska se v noci zapojily i další alianční síly. „Naše protivzdušná obrana byla aktivována a úspěšně zajistila obranu území NATO, jak je určena. Vedle Polska se do akce zapojilo několik spojeneckých států. Patřily mezi ně polské F-16, nizozemské F-35, italské AWACS, víceúčelové tankerové transportéry NATO a německé systémy Patriot,“ řekl novinářům Rutte.
Podle něj spojenci jednoznačně odsoudili chování Ruska. „Spojenci jsou odhodláni bránit každý centimetr spojeneckého území. Budeme bedlivě sledovat situaci na našem východním křídle a naše protivzdušná obrana bude neustále v pohotovosti,“ zdůraznil.
Mezinárodní ohlasy
Narušení polského vzdušného prostoru vyvolalo reakce i mezi evropskými lídry. Český prezident Petr Pavel na síti X uvedl: „Ruské drony sestřelené dnes v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká. Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí. Nelze předstírat, že tato válka se nás netýká. Stojíme za Polskem, naším aliančním spojencem.“
Německý kancléř Fridrich Merz uvedl: „Rusko ohrozilo lidské životy ve státě, který je členem NATO a EU. Tento bezohledný čin je součástí dlouhého řetězce provokací v oblasti Baltského moře a na východním křídle NATO.“
Posilování obrany
Polsko mezitím přesouvá své vojenské jednotky směrem k hranicím s Běloruskem. Důvodem jsou nejen incidenty s drony, ale také rusko-běloruské cvičení Západ-2025. Podle polských zpravodajských služeb se navíc ukázalo, že Moskva připravovala útoky na Polsko už od července, přičemž využívala polské a litevské SIM karty.
Generální tajemník NATO připomněl, že incident jen podtrhuje nutnost vyšších investic do obrany a pokračující podpory Ukrajiny. „Musíme více investovat do naší obrany, zvýšit obrannou výrobu a musíme i nadále podporovat Ukrajinu, jejíž bezpečnost je propojena s naší vlastní,“ řekl.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Nemůžu jet do města teroristy, řekl Zelenskyj a pozval Putina do Kyjeva
