Už tento čtvrtek začíná v Chorvatsku další celostátní bojkot, který v pátek udeří plnou silou. Iniciativa Halo, inspektore vyzývá Chorvaty, aby v pátek paralyzovali ekonomiku země tím, že nebudou využívat služeb bank, zdrží se nakupování v obchodech a čerpacích stanicích, návštěv restaurací a kaváren. Důvodem celostátního protestu je nespokojenost s vysokými cenami a neustálým zdražováním. Podaří se Chorvatům tímto způsobem vyvinout tlak na obchodníky a dosáhnout změny?
„Za poslední tři roky vzrostly ceny potravin až o 34 procent. Ceny některých základních produktů se téměř zdvojnásobily,“ píše investigativní portál BalkanInsight.
Už tento čtvrtek začíná v Chorvatsku další celostátní bojkot, který v pátek udeří plnou silou. Iniciativa Halo, inspektore vyzývá Chorvaty, aby v pátek 31. ledna paralyzovali ekonomiku země tím, že nebudou platit účty, zdrží se nakupování v obchodech a čerpacích stanicích, návštěv restaurací a kaváren.
Důvodem celostátního bojkotu je nespokojenost s vysokými cenami a neustálým zdražováním. Videoklip s názvem „Astronomické ceny“, tak zdůrazňuje propast mezi mzdami a cenami a vyzývá k bojkotu jako formě protestu. Podaří se Chorvatům tímto způsobem vyvinout tlak na obchodníky a dosáhnout změny?
Halo, inspektore! Kdo stojí za výzvou k bojkotu?
Chorvatská iniciativa Halo, inspektore se do výzvy zapojila jako reakce na rostoucí nespokojenost Chorvatů s ekonomickou situací v zemi. Za iniciativou nestojí žádná politická strana, ale skupina obyčejných lidí, kteří se rozhodli aktivně bránit proti zdražování. Kromě bojkotu požadují také snížení DPH na základní zboží, zmrazení cen a častější kontroly nekalých obchodních praktik.
Cílem iniciativy je upozornit na neúměrné zdražování základních potravin, pohonných hmot a služeb, které má neblahý dopad zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Organizátoři se snaží mobilizovat veřejnost a vyvinout tlak na vládu a obchodníky, aby přijali opatření k zastavení růstu cen. Významnou roli v organizaci a propagaci bojkotu hrají sociální média, kde se informace šíří jako lavina.
Bojkot v praxi
Tentokrát iniciativa Halo, inspektore vyzvala k bojkotu ve třech fázích:
- Od čtvrtka 30. ledna 2025: Bojkot obchodních řetězců Lidl, Eurospin a DM Drogerie Markt po dobu jednoho týdne.
- Od čtvrtka 30. ledna 2025: Bojkot nákupu výrobků Coca Coly a všech nealkoholických nápojů, včetně balené pitné vody a produktů z drogerií po dobu jednoho týdne.
- V pátek 31. ledna 2025: Celostátní bojkot všech prodejen, restaurací, kaváren, čerpacích stanic a objednávek jídla domů.
Astronomické ceny: Píseň pro bojkot
Na podporu bojkotu složil skladatel a podnikatel, píseň s názvem „Astronomické ceny“. Píseň vznikla spontánně během jedné noci jako reakce na výzvu k bojkotu a vyjadřuje solidaritu s nespokojenými spotřebiteli.
Chorvatské ceny pod lupou: Srovnání s Německem
Ceny v Chorvatsku v posledních měsících strmě stoupají, což by se mohlo projevit i v letošní turistické sezoně. Pro české turisty je Chorvatsko tradičně oblíbenou destinací, ale vysoké ceny by mohly mnohé odradit. Zatímco dříve bylo Chorvatsko vnímáno jako levnější alternativa dovolené, dnes jsou ceny v mnoha případech vyšší, a někdy i převyšují, ceny v Německu.
Aktuální srovnání ceny mezi Chorvatskem a Německem zpracoval chorvatský influencer Andro Anic, který se do Německa za tímto účelem vydal a video zveřejnil na Instagramu.
Z jeho zjištění vyplynulo, že například tablety do myčky značky Stomat lze v Německu pořídit za 8,45 eur, zatímco v Chorvatsku zaplatíte za stejné balení v supermarketu 25,99 eur! Podle Andra jsou některé produkty v Chorvatsku dražší až o 200 procent, což dokazuje jeho video.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Tato situace je umocněna vysokou inflací a stagnací mezd v Chorvatsku. Zatímco inflace v Chorvatsku dosahovala velmi vysokých hodnot, růst mezd stále zaostává. V porovnání s Českou republikou je situace v Chorvatsku z hlediska poměru cen a mezd méně příznivá.
Někteří ekonomové a zástupci veřejnosti se domnívají, že zavedení eura v Chorvatsku na začátku roku 2023 přispělo k nárůstu cen. Obchodníci údajně využili přechod na euro k zaokrouhlování cen směrem nahoru, což vedlo k citelnému zdražení pro spotřebitele.
Reakce politiků a obchodníků
Chorvatská vláda i obchodníci sledují plánovaný bojkot pravděpodobně s obavami. A vzhledem k datům a atmosféře, která dnes vůči obchodníkům panuje, není divu, že sektorové asociace zaujaly společný postoj, podle kterého se k bojkotu jednodenních nákupů nechtějí vyjadřovat.
Vzhledem k tomu, že panuje atmosféra lynče, s překvapením dokonce bojkot podpořili i členové vlády.
Bojkot nakonec podpořil i prezident Chorvatské obchodní komory Luka Burilović, muž, který stojí v čele instituce, která sdružuje podnikatele a žije z příspěvků, včetně příspěvků z obchodního sektoru. „Co by měli obchodníci říkat v takové atmosféře, aniž by vypadali jako provinilci, kteří se brání?“ řeklpro chorvatský portál Izdvojeno jeden obchodník a dodal, že skutečné dopady bojkotu budou známy, až když se k údajům o obratu přidají údaje o fiskalizaci.
Obchodník také sdělil, že maloobchodníci jsou poslední v řetězci, kdo by měl být zodpovědný za vysoké ceny: „Dnes k nám dorazily novinky – mrkev je ze Srbska, jahody jsou z Řecka a cibule je německá. To je důvod, proč je situace taková, jaká je, a není to problém obchodníků, ale je to mnohem širší problém, který by se měli ti, kteří se nyní přidávají k bojkotu, snažit vyřešit.“
Není na vládě organizovat bojkot
Chorvatský ministr hospodářství Anti Šušnjarovi, který se částečně, ale neoprávněně zasloužil o úspěch bojkotu, neboť vyzval spotřebitele, aby poslali vzkaz obchodníkům, ale také ministru financí Primoraci, který bojkot také podpořil.
„Pokud jde o bojkot, nemyslím si, že je na vládě, aby bojkot organizovala nebo k němu vyzývala, ale jako občan, jako spotřebitel to plně chápu a pokud jde o mě, nepůjdu do obchodu,“ řekl Primorac a upozornil, že by každý ve výrobním a obchodním procesu měl být společensky citlivější a odpovědnější.
Jak přesně zákonodárci mohou za nekonkurenceschopný obchodní sektor v Chorvatsku, Šušnjar i Primorac nedokázali komentovat, ale proto premiér Plenković přiznal, že bojkot chápe jako silný vzkaz občanů, který bude brát v úvahu.
Tamní obchodníci se brání a argumentují, že za růst cen mohou externí faktory, jako je inflace a válka na Ukrajině. Někteří obchodníci se snaží zákazníky nalákat na speciální slevy a akce v den bojkotu, aby zmírnili jeho dopad na své tržby.
Bojkot v číslech
Očekává se, že se do bojkotu zapojí velká část chorvatské populace. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje bojkot více než 60 % Chorvatů. Pokud se tato prognóza naplní, může mít bojkot značný dopad na chorvatskou ekonomiku. Odhaduje se, že by bojkot mohl způsobit denní ztrátu v řádu stovek milionů eur. To by mohlo vést k poklesu HDP. Kromě ekonomických dopadů by se dalo očekávat, že bojkot ovlivní i turistický ruch.
Snížení spotřeby a omezení služeb by mohly negativně ovlivnit příjmy z cestovního ruchu a vnímání Chorvatska jako levné turistické destinace.
Bojkot by však mohl mít i dlouhodobé pozitivní dopady. Mohl by vést ke zvýšení povědomí spotřebitelů o cenách, k důslednějšímu sledování cen ze strany úřadů a ke změnám v cenové politice obchodníků.
Čeští turisté a chorvatské ceny
Vysoké ceny v Chorvatsku by teoreticky mohly začít odrazovat i české turisty. Češi mají v povaze vyhledávat levnější dovolené, kde by si mohli dovolenou užít za přijatelnější ceny. „Jezdíme do Chorvatska už léta, ale v minulém roce jsme se nestačili divit. Ceny se nám zdají šílené, zvlášť v restauracích a obchodech se suvenýry,“ napsala v příspěvku na síti Facebook paní Fridrichová z Prahy. „Příští rok asi zkusíme raději Řecko, slyšeli jsme, že tam je to levnější,“ dodala.
Mezi oblíbené alternativy patří Řecko, Bulharsko, Itálie a nově i Albánie. Tyto země nabízejí srovnatelné přírodní krásy a turistické atrakce, ale za nižší ceny. Pro milovníky pláží a historie je lákavou alternativou Řecko, které nabízí širokou škálu ostrovů s krásnými plážemi a antickými památkami.
Cenově dostupnou variantou je Bulharsko s písečnými plážemi a pohostinnou atmosférou. Pro ty, kteří preferují horskou turistiku a kulturní zážitky, je vhodnou alternativou Itálie nebo Španělsko. Zajímavou a cenově dostupnou alternativou k Chorvatsku se stává i Albánie, která nabízí krásné pobřeží, hory a historická města.
Dopad na cestovní ruch
Redakce NašeTéma.cz oslovila Miodraga Mlačiće, ředitele pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení, abychom zjistili, jaký dopad by mohl mít bojkot na cestovní ruch.
„Z pohledu cestovního ruchu nepředpokládám, že by současná situace měla výrazný negativní dopad na návštěvnost Chorvatska,“ sdělil pro NašeTéma.cz Mlačić. „Ceny potravin v Chorvatsku jsou víceméně srovnatelné s těmi v České republice či na Slovensku, a pro většinu turistů tak nepředstavují zásadní překážku. Navíc zahraniční turisté jsou velmi různorodí. Mnozí si na dovolenou plánují větší rozpočet a oscilace cen potravin na ně nemusí mít zásadní vliv, protože do Chorvatska cestují především za zážitky, krásou přírody a kulturou.“
Mlačić dále zdůraznil, že se nejedná o celoplošné zvýšení cen a že spotřebitelé mají stále možnost volby. „Nelze také opomenout, že nárůst cen je částečně způsoben celosvětovými ekonomickými faktory,“ dodal. „Tento problém není specifický pro Chorvatsko, ale dotýká se většiny evropských zemí.“
Zároveň upozornil na širokou nabídku obchodů s potravinami v Chorvatsku, kde je možné najít i řetězce s příznivějšími cenami.
Na závěr Mlačić dodal, že pokud bojkot povede ke snížení cen, bude to pozitivní zpráva i pro turisty z Česka.
Bojkot v Chorvatsku je tak projevem rostoucí nespokojenosti s ekonomickou situací v zemi. Vysoké ceny a neustálé zdražování dopadají na všechny vrstvy obyvatelstva a ohrožují životní úroveň.
Úspěšnost bojkotu bude záviset na mnoha faktorech, ale i v případě, že nedosáhne okamžitých výsledků, je důležitým signálem pro vládu a obchodníky, že je nutné s rostoucími cenami něco dělat. Bojkot by mohl v dlouhodobém horizontu vést k větší zodpovědnosti vlády, ke zvýšení povědomí spotřebitelů a k posunu směrem k udržitelnějším cenám.
Pro české turisty je bojkot příležitostí zamyslet se nad alternativními destinacemi, kde si mohou dovolenou užít za přijatelnější ceny. Současná situace v Chorvatsku je odrazem širších ekonomických problémů v Evropě, které jsou umocněny inflací a energetickou krizí.
Zavedení eura v Chorvatsku také pravděpodobně přispělo k nárůstu cen, ačkoliv jeho skutečný dopad je stále předmětem ožehavých debat. Bojkot je tak nejen protestem proti vysokým cenám, ale i projevem obav z budoucího ekonomického vývoje Chorvatska.
Páteční bojkot podle ankety chorvatského portálu Dnevnik podpoří více jak 90 procent čtenářů. „V ten den netankujte, necestujte, nekupujte jízdenky,“ vyzval Chorvaty Josip Kelemen z iniciativy Halo, inspektore.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chorvatsko: Bojkot cen! Obchody v pátek zejí prázdnotou
