Šedesát let poté, co ožil, je komunistický východoněmecký Trabant 601, který se proslavil v době pádu Berlínské zdi, vyhledávaným autem, jehož cena stále stoupá. „Průměrná cena zachovalého trabantu stoupla na zhruba 7 300 eur,“ uvedl pro Bild Gerd Heinemann ze společnosti BBE Automotive.
Trabant ikonou devadesátek
V roce 1989 se Trabant 601 stal ikonou, když stovky aut začaly jezdit přes hranici NDR. Byl to úžasný obrat pro chatrné auto, které bylo kdysi celosvětovým terčem posměchu pro svůj maličký dvoutaktní motor a chuchvalce páchnoucích zplodin z výfuku.
Mnoho milovníků nostalgických aut už jen těžko potěší jeho výkon 23 koní, vzduchové chlazení, závratná maximální rychlost 100 km/h a plastová karoserie. Jeho přitažlivost spočívá ve dvou velkých, kulatých světlometech, které mu dodávají roztomilý karikaturní vzhled.
V komunistickém východním Německu byl nedostatek kovu, takže výrobci karoserií trabantu použili tvrzený plast, bakelit.
Začátkem března 1964 automobilka VEB Sachsenring Automobilwerke poprvé představila na jarním veletrhu v Lipsku mezinárodní veřejnosti Trabant 601. Jednalo se o modernější verzi trabantu, která poprvé sjela z výrobní linky v roce 1957.
Trabantu 601 se prodalo více než 2,8 milionu kusů a vyráběl se do roku 1991. V typické pastelově modré, polární bílé nebo zelené jej bylo možné vidět v provozu od východního Berlína až po severní ostrov Rujána.
Počet trabantů v Německu roste
Čísla německého Autoklubu ukazují, že počet registrovaných Trabantů 601 roste již zhruba 10 let. V roce 2014 jich bylo o něco více než 32 tisíc a vloni byla překročena hranice 40 tisíc. Čtyři pětiny z nich jsou na východě země.
„Za to, že trabantů je v Německu stále více, je zodpovědný zpětný dovoz,“ podotýká Heinemann z poradenské společnosti BBE Automotive. Mnoho vozů bylo přivezeno z bývalých komunistických zemí, jako je Polsko a Maďarsko, kde byly také kdysi v provozu.
Trabant připomíná pokojnou revoluci
Trabant dnes nejvíce oslovuje kutily a sběratele. Hlavně ty, kteří preferují vozidla s jednoduchým řízením a bez elektroniky. Trabant lze snadno opravit, takže na vše, co se porouchá, stačí dobrá sada nářadí.
Ne každý ale sdílí nadšení fanoušků trabantů. Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe je znepokojena výfukovými plyny dvoutaktních motorů. Trabant jezdí na ekologicky nevyhovující směs oleje a benzínu a samozřejmě nemá katalyzátor snižující škodlivé emise.
Hlavním problémem jsou nedokonale spálené uhlovodíky a oxid uhelnatý. „Vyzýváme k zákazu řízení starých a nových vozidel bez účinného čištění výfukových plynů,“ stojí v prohlášení organizace Deutsche Umwelthilfe.
Trabanty a další nostalgické vozy jsou ale registrovány jako historická vozidla, takže mohou jezdit v nízkoemisních zónách ve velkých městech, kde běžně platí přísná nařízení o čistotě ovzduší. „To není opodstatněné, protože přispívají ke znečištění ovzduší a tím ke zdravotním rizikům,“ tvrdí Deutsche Umwelthilfe.
Mezitím je mnoho trabantů pravidelně k vidění v ulicích Berlína, kde je turistům pronajímá půjčovna nedaleko bývalého hraničního přechodu Checkpoint Charlie.
Trabant je připomínkou těch slavných dnů sjednocení Německa v listopadu 1989, kdy auta a jejich užaslí majitelé byli vřele vítáni v celém západním Německu. Berlínská zeď se rozpadala uprostřed oblaku štiplavého kouře valícího se z výfuku trabantu tenkého jen jako prst.
Autor: Jan Votruba. Zdroj: Bild.
