Lidé byli před 900 tisíci lety tak blízko vyhynutí, že jich v jednu chvíli bylo jen 1300. Za vše mohla tehdejší klimatická krize a vědci zjistili, jak se naši předci dokázali vyhnout nejhoršímu – vyhynutí. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vrhá světlo na dávnou minulost lidstva.
Nová studie vědců přesněji odhaluje, jak bylo lidstvo před 900 tisíci lety na pokraji vyhynutí. Přežilo jen asi 1300 jedinců.
Pro vědce ale bylo obzvláště zajímavé sledovat, jak se lidstvo vzpamatovávalo, zvláště když se vyhynutí téměř shodovalo s některými dalšími důležitými událostmi – masovou migrací lidí z Afriky a drastickými změnami tehdejšího klimatu.
Pochopení raných lidských migrací je náročné kvůli řídkým archeologickým důkazům, které se skládají především z kostí a kamenných artefaktů. Je však jasné, že četné vlny raných hominidů a lidských předků se vydaly na dlouhé cesty do nových území.
Nedávné studie využívající genomickou analýzu a archeologické datování potvrzují existenci drasticky snížené populace našich předků přibližně do doby před 900 tisíci lety. Tento časový rámec se shoduje s obdobím klimatických změn, včetně špatných podmínek v Africe, které donutily hominidy přizpůsobit se nebo migrovat, aby vůbec přežili.
Geologové Giovanni Muttoni a Dennis Kent chtěli přesně určit dobu takzvaného populačního úzkého hrdla přehodnocením archeologických nalezišť a analýzou záznamů mořských sedimentů. Našli skupinu lokalit datovaných do doby před 900 tisíci lety, což se shoduje se změnami globálních klimatických ukazatelů.
Konvergence genomických dat a archeologických nálezů naznačuje, že drasticky snížená populace a migrace byly vzájemně propojené reakce na tlaky životního prostředí. Jak se podmínky v Africe zhoršovaly, první lidé hledali útočiště v Eurasii prostřednictvím nově dostupných pozemních cest.
Studie, která byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, naznačuje, že rozšiřování neobyvatelných zón v Africe během určité klimatické fáze přiměla naše předky k migraci nebo adaptaci, aby se vyhnuli vyhynutí.
Rychlá migrace, poháněná krutou změnou klimatu, přispěla k modernímu genetickému složení africké populace.
Autor: Jan Votruba. Zdroj: PNAS.
