Posíláme lidi na průzkum vesmíru a ani nevíme, co se skrývá v hlubinách oceánu

Lidstvo sice vysílá sondy do nejvzdálenějších koutů vesmíru, ale co se skrývá pod hladinou oceánů, zůstává z velké části záhadou. Vědci bijí na poplach: Známe Měsíc lépe než oceány. Proč je pro nás vesmír důležitější než život pod hladinou?

REKLAMA

Známe vesmír líp než Zemi. Proč?

Národy po celém světě investují značné prostředky do svých vesmírných programů, aby vyslaly své sondy, kosmické lodě, satelity nebo dokonce lidi co nejdále do vesmíru. Vědci ale upozorňují, že zatímco se díváme na oblohu, zapomínáme, že stále existuje velká část naší planety, která není dostatečně prozkoumána. Oceány.

Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) mluvíme o 360 milionech kilometrech čtverečních a průměrné hloubce skoro čtyři kilometry. Obrovská masa vody, která hraje klíčovou roli v ekosystému planety. A my se k ní chováme… no, řekněme s mírnou neúctou.

Ryby taháme z vody jak na běžícím pásu, odpadky a chemikálie do ní sypeme, jak by to byl nekonečný koš. A co se skrývá v hlubinách? To nás, zdá se, až tak netrápí.

Jasně, máme satelitní mapy mořského dna. Google Mapy nám ukážou, jak to tam vypadá. Jenže to je takový hodně hrubý odhad. Představte si, že byste chtěli studovat reliéf krajiny jen z fotky z družice. Bez detailního průzkumu, bez měření. No, to byste toho moc nezjistili. A s oceány je to stejné. Chybí nám detaily. Neznáme podmořské hory, vraky lodí, prostě nic. A to je problém.

Mapuje se pomalu

Projekt Seabed 2030 hlásí, že do června 2024 bylo zmapováno „pouhých“ 26,1 procenta mořského dna. Používají se k tomu moderní sonarové systémy, které mapují dno s vysokým rozlišením. Díky nim jsme objevili tisíce korálových útvarů, o kterých jsme dřív neměli ani tušení. Ale pořád je to jen zlomek.

Proč je to tak důležité?

Mapy mořského dna nám sice ukážou, kde co leží, ale neřeknou nám, co tam žije. A to je klíčové. Vědci odhadují, že v oceánech žije mezi 700 tisíci a milionem druhů. A dvě třetiny z nich – možná i víc! – ještě neznáme. Každý rok objevíme skoro dva tisíce nových druhů.

Například výzkumná loď Falkor objevila čtyři podmořské hory, z nichž nejvyšší má přes čtyři kilometry! A to nebyly dřív v žádné databázi. Během jediné expedice navíc vědci identifikovali přes sto potenciálních nových mořských druhů. Sto! To mluví za vše.

Takže, až se zase budeme chlubit, jak dobýváme vesmír, vzpomeňme si na neprozkoumané oceány. Možná tam na nás čekají ještě větší překvapení, než si dokážeme představit.

Diskuze Vstoupit do diskuze
REKLAMA
REKLAMA

AKTUÁLNÍ ZPRÁVY

ON-LINE: Sněmovna řeší vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury

Poslanci dnes rozhodnou, jestli vydají premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu...

Deset evropských zemí chystá plány rozsáhlé evakuace pro případ války

Deset evropských zemí, včetně Německa a Polska, připravuje společné plány pro případnou evakuaci civilistů přes hranice. Státy...

Milion chvilek chystá demonstraci na Letné. Minář mluví o „brzdění rozkladu...

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal na sobotu 21. března demonstraci na pražské Letenské pláni. Podle předsedy...

Česká pošta od dubna zdraží své služby, letos už podruhé. Podnik...

Česká pošta od 1. dubna znovu zvýší ceny svých služeb. Zdraží zejména doporučená psaní, vyšší částky ale...

Rajchl bez důkazů obvinil EU a Ukrajinu z ovlivňování maďarských voleb....

Poslanec Jindřich Rajchl vyzval ke zrušení sankcí vůči Rusku. V živém vysílání na Facebooku zároveň uvedl, že...

Češi uvízli na Blízkém východě, na nouzovou linku se nedovolali. Selhání...

ROZHOVOR | Ministerstvo zahraničí se omluvilo za to, že se Češi z Blízkého východu nedovolali na nouzovou...

Jarní počasí se hlásí o slovo. Česko čeká slunečný týden s...

První březnový týden přinese do Česka převážně slunečné počasí s teplotami až kolem 16 °C. Srážek bude...

Livia Klausová míří do kin ve snímku Livia

V březnu dorazí do kin dokument o Livii Klausové. Snímek Livia mapuje její profesní i osobní dráhu...
REKLAMA

VÝBĚR ČLÁNKŮ

REKLAMA