Vědci přišli s novou překvapivou teorií vzniku života na Zemi. Nová studie naznačuje, že k vytvoření organických molekul, základních stavebních kamenů života, stačí pouhé kapičky vody a jejich mikroskopické elektrické jiskry. Zapomeňte na blesky – život možná začal u vodopádů.
Jak vznikl život na naší planetě? Tato otázka trápí vědce i filozofy po staletí. Nejenže nám pomáhá lépe pochopit naše kořeny, ale také nám ukazuje, co hledat při pátrání po životě na jiných planetách.
Dlouho se vědci shodovali na tom, že život vznikl díky chemickým reakcím za ideálních podmínek. Klíčem bylo přeměnit jednoduché plyny na organické molekuly obsahující uhlík a dusík – stavební kameny proteinů, enzymů a nakonec i života samotného. Nový výzkum ale přináší překvapivý zvrat: k tomu všemu možná stačily drobné kapičky vody a jejich „mikroblesky“.
Tradiční teorie předpokládaly, že k vytvoření těchto molekul byla potřeba externí energie, například z blesků. Tento předpoklad však vyvolával pochybnosti – jak mohly blesky na rané Zemi generovat dostatek organických sloučenin?
Vědec Richard Zare ze Stanfordské univerzity k tomu v rozhovoru pro New Scientist poznamenal: „Pokud se podíváte na plyny, které podle starších představ tvořily atmosféru rané Země – metan, vodu, čpavek a dusík – nenajdete v nich vazby uhlík-dusík.“ Jak tedy vznikly molekuly, které život odstartovaly?
Odpověď přinesla nová studie publikovaná v prestižním časopise Science Advances. Zare a jeho tým provedli experiment, při němž rozptýlili kapičky vody do směsi metanu, oxidu uhličitého, amoniaku a dusíku. Výsledek? Organické molekuly s vazbami uhlík-dusík, jako jsou kyanovodík, aminokyselina glycin nebo uracil – jedna ze složek RNA – vznikaly bez jakéhokoli vnějšího zdroje elektřiny.
Tajemství tkví v samotných kapičkách vody. Když se voda rozpráší, například při dopadu vln nebo ve vodopádu, vznikají drobné elektrické náboje. Menší kapky nesou záporný náboj, větší naopak kladný – jev známý jako „Lenardův efekt“.
Při srážce těchto opačně nabitých kapiček se mezi nimi vytvoří mikroskopické záblesky elektřiny, které vědci nazvali „mikroblesky“. Tyto jiskry, ač malé, nesou dost energie (asi 12 elektronvoltů), aby rozbily molekuly plynu a umožnily jim reagovat a tvořit organické sloučeniny.
„Dokázali jsme, že k započetí chemických reakcí potřebných pro vznik života stačí drobné jiskry, jaké vznikají při nárazech vln nebo vodopádů,“ říká Zare. Tento objev převrací staré hypotézy naruby. Blesky možná nebyly nutné – stačila voda a její přirozené vlastnosti.
Co to znamená pro budoucnost? Pokud je tato teorie správná, hledání života ve vesmíru se může zaměřit na místa, kde dochází ke srážkám drobných kapiček vody – ať už jde o planety s oceány, nebo třeba mlhavé exoplanety.
Voda, jak se zdá, není jen prostředím pro život, ale možná i jeho prvotním spouštěčem. Zůstává otázkou, zda podobné procesy probíhají i jinde ve vesmíru. Jedno je ale jisté: tajemství života se ukrývá v těch nejmenších detailech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bezejmenná pražská náplavka dostane jméno Náplavka Karla Schwarzenberga
