Moct si splnit své sny zní jako báječná možnost. V novém animovaném filmu Jen ve snu na Netflixu ji poskytuje bájná bytost Sandman. Právě za ním se vydají dva sourozenci, jejichž rodina se rozpadá. Jak však v recenzi filmu od Venduly Kreplové zjistíme, někdy se sny mohou stát nejhorší noční můrou.
Sandmane, přines mi sen
Přesně to si přeje dvanáctiletá Stevie, která vyrůstá s mladším bratrem Elliotem. Doposud poklidný život přerušovaný pouze sourozeneckými šarvátkami zničehonic končí. Vypadá to, že rodiče Stevie si už nerozumí a nechtějí spolu být. To je ta nejhorší věc, jakou si Stevie dokáže představit.
Když proto narazí na knihu o Sandmanovi, bytosti plnící sny, rozhodne se riskovat vše. Společně s Elliotem vyráží na dobrodružnou výpravu světem snů. Snaží se Sandmana najít a požádat ho, aby vztah rodičů znovu stmelil. Jenže v cestě sourozenecké dvojici stojí víc než jenom noční můry.
Po seriálu The Sandman, který tuto folklorní postavu zpracoval mnohem temnějším způsobem, Netflix Sandmana předkládá v juniorském podání. Jen ve snu není jako jiné animované filmy, které by cílily na to oslovit dětské i dospělé publikum. Příběh je překvapivě přímočarý. Žádné velké dějové zákruty se v něm nekonají.
Oproti jiným animákům, které si pohrávaly s lidskou psychikou mnohem propracovaněji (například V hlavě), tak působí Jen ve snu trochu jako chudý příbuzný. Kdyby si příběh dovolil být odvážnější, mohl by Netflix vytvořit víc než jen příjemnou, byť snadno zapomenutelnou jednohubku. Za současného stavu film funguje a na jedno zhlédnutí nezklame. Ale nejde o dílo, k němuž by se většina lidí vracela znovu a znovu.
Když zavřeme oči, všechno je možné
Snímek je rozdělený na dvě jasné části: hledání Sandmana a splnění Steviina přání. V první části se po boku Stevie a Elliota proplétáme jejich sny. Když dojde na snové scény, film nemá chybu. Hraje si s představivostí hrdinů a směle porušuje fyzikální zákony.
Ve snech je ostatně všechno možné. Díky tomu vidíme, jak se zhmotňují přátelé i protivníci sourozenců. A protože jsou hlavní hrdinové děti, samozřejmě nesmí chybět ani ukecaný parťák. Tentokrát ne v podobě domácího mazlíčka, nýbrž oživlé plyšové žirafy.
Imaginace se tak filmu upřít nedá. Je záživné sledovat, s čím snové scény přijdou. A i to, jak rychle se mohou z příjemných stát děsivými. Protože Stevie a Elliot na své cestě k Sandmanovi čelí nejedné noční můře. I ty ale mají ve filmu a v životě své opodstatnění, jak se ukáže v jednom z překvapivějších zvratů příběhu.
Film postupně nastolí několik jednoduchých pravidel pohybu ve snech, která následně dodržuje. Setkáme se tak například s konceptem lucidního snění či s létáním, o němž se v průběhu života jistě zdálo více lidem. A samozřejmě vrcholem první části příběhu je nalezení Sandmana. Který z nějakého důvodu vizuálně připomíná Santu Clause…
Dej pozor, co si přeješ
Druhá část příběhu je kratší anebo tak aspoň pocitově působí. Stevie Sandmanovi sdělí své přání a zdá se, že dostala vše, co chtěla. Jenže sny jsou občas zrádné. Dívka se o tom brzy přesvědčí na vlastní kůži.
Právě v tomto okamžiku by film mohl ještě navýšit tempo a pustit se do hrátek se sny. Ale nestane se tak. Například se nedozvíme prakticky nic o tom, jak sny v Sandmanově říši vznikají. Kromě pár akčních scén nic moc navíc nedostaneme.
Finále tak oproti předchozímu dění působí lehce odbytým dojmem. Protože jde o dětský film, diváci vědí, že stejnak nakonec všechno dopadne dobře. To závěru příběhu ubírá na napětí.
Jen ve snu tak doplácí na to, že je po stránce příběhu jednodušší, než by si tento koncept zasloužil. Pořád jde o vizuálně podařený film, kterému nechybí nápadité scény. Zejména v první části. Ale se snovou tematikou a postavou Sandmana se dalo ještě víc vyhrát.
Kdo nečeká mnoho, získá víc
To však neznamená, že by film nestál za zhlédnutí. Své publikum si jistě najde. Animace je podařená a herci odvádějí dobré hlasové výkony. Snad jen žirafa je chvílemi příliš ukřičená.
Kdo tak k tomuto filmu nepřistoupí s očekáváním dospělejšího animáku, nebude zklamaný. Jen ve snu má svá omezení vyplývající ze zaměření na malé publikum. Některé dějové prvky jenom nadhodí a potom už se jim prakticky nevěnuje (příkladem je linka ohledně kluka, který se líbí Stevie).
O propadák však nejde. Už díky prostředí snů a hudebnímu doprovodu, v němž kromě tematické písně Mr. Sandman zazní například i hitovka Sweet Dreams od Eurythmics. Příběh nenásilným způsobem ponaučí dětské publikum a na hodinu a půl zvládne zabavit. Sledování tohoto filmu tak noční můrou rozhodně není.
Film Jen ve snu si vysloužil na Československé filmové databázi (ČSFD) v hodnocení solidních 73 procent, čímž se zařadil mezi výrazně nadprůměrné a divácky ceněné tituly.
Zdroj: autorský text
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Recenze: Frankenstein patří na Netflixu mezi nejsledovanější novinky
