Dvakrát do roka, v březnu a říjnu, dochází k posunu času, a to o hodinu dopředu, respektive dozadu. Ačkoliv někdo může změnu času vnímat pozitivně, je řada lidí, kteří jsou na tyto periodické výkyvy citliví. Evropskou unii čeká nové jednání o zrušení střídání letního a zimního času a také otázka, který čas by měl zůstat.
Čas středoevropský
Základním bodem pro určování časových pásem je koordinovaný světový čas, zkráceně UTC. Od roku 1972 se používá více než dříve užívaný GMT, tedy Greenwichský střední čas. Ten byl totiž závislý na rotaci Země, zatímco UTC je měřen za pomoci atomových hodin a je tedy přesnější.
Časová pásma jsou poté uváděna vždy ve vztahu k UTC, a to znaménkem plus nebo minus a počtem hodin rozdílu. Středoevropský čas, česky zkráceně SEČ, anglicky CET, je tak vyjádřen jako UTC+1.
Kdy a proč byl zaveden letní čas
V Evropě došlo k prvnímu posunu času o hodinu dopředu v rámci I. světové války, a to v Německu v roce 1916, kdy cílem mělo být zejména snížení spotřeby uhlí. Od té doby ke střídání času postupně přistupovaly některé další státy, z nichž část od této praxe později ustoupila, někde zavedeno nebylo vůbec. Už od samého počátku tak střídání času provází nejednotnost při jeho aplikaci.
Potřebnost posunu času byla v minulosti dána objektivními příčinami, které souvisely buď s těžkým válečným obdobím nebo například obdobím energetické krize. Posun času o hodinu dopředu totiž prakticky znamenal, že se ranní „ušetřená“ hodina denního světla přesunula na večerní dobu, kdy se předpokládalo, že lidé budou používat méně paliva, respektive později elektrické energie a dalších zdrojů.
Když se hledal název pro tento čas, který je posunutý o hodinu napřed, zvolil se název letní, zkráceně SELČ, anglicky CEST, ačkoliv jeho období zasahuje i do jara a podzimu. Pro přehlednost a odlišení se poté začalo středoevropskému času říkat „zimní“.
Evropské „NE“ střídání času
Už v roce 2018 to vypadalo, že Evropská unie rozhodne o zrušení střídání zimního a letního času, kdy i Evropský parlament tuto myšlenku podpořil. V následujícím roce se na tom však členské státy neshodly, respektive nedošlo k dohodě o tom, který čas by měl být ponechán.
Téma zavedení jednoho času v Evropě chce však aktuálně na stůl vrátit Španělsko. To odkazuje jak na výsledky vědeckého zkoumání, podle kterého střídání času v moderní době již nepřináší téměř žádné energetické úspory, a navíc má negativní vliv zejména na biorytmus a zdraví člověka.
Navíc, jak vyplývá z původní ankety Evropské komise, tak z průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023, velká většina lidí je pro zavedení jednoho času a zrušení střídání. Jako ideální prostor pro tento krok se jeví příští rok, kdy končí platnost příslušné evropské směrnice. Pro by však muselo být 15 členských států z celkového počtu 27, respektive skupina zemí, jejichž obyvatelstvo představuje alespoň 65 % obyvatelstva Unie. Otázka volby středoevropského nebo letního času by zřejmě zůstala na členských státech, kdy je samozřejmě žádoucí, aby mezi státy jednoho pásma nevznikly v tomto ohledu nedůvodné rozdíly.
Pro redakci NašeTéma se k této problematice vyjádřil europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský: „Španělsko teď otevřelo znovu debatu o zrušení střídání letního a zimního času a já s tím naprosto souhlasím. Je to nesmysl, který měl být dávno zrušen.“
„Energii to nespoří a ubližuje to lidem. Navíc jsou prokazatelné následky na zdraví evropských občanů. Tak proč toto podporovat? Jsem rád, že konečně zvítězil zdravý rozum nad nesmysly a že tento přežitek, který byl zaveden ve 20. století, bude konečně zrušen,“ dodává Zdechovský.
23. října byla diskuse k tomuto tématu i na programu zasedání Evropského parlamentu, kde Apostolos G. Tzitzikostas mimo jiné uvedl: „Výzkumy ukazují, že tyto nucené posuny času znamenají narušení našich vnitřních hodin, narušují spánkový režim a metabolismus. Krátkodobě nám snižují náladu, energii a bdělost, což už samo o sobě snižuje produktivitu v práci a bezpečnost na silnicích. Ale z dlouhodobého hlediska mohou být dopady mnohem vážnější, s vyšším rizikem různých onemocnění. Tyto negativní účinky dopadají na všechny, ale zvláště zranitelné jsou děti a senioři, jejichž hlas bývá slyšet jen zřídka. Právě oni však více trpí kvůli sezónním změnám času.“
Jeden čas ano, ale který?
Problematice střídání času, výhodám, nevýhodám a dopadům na lidský organismus se nevěnuje speciální vědní obor, ale zabývají se jí vědci z různých oborů, například sociologie, fyziologie, ale i ekonomie. Ačkoliv se, jako u většiny témat, najdou argumenty pro jednu i druhou variantu, přesto mezi odborníky převažuje názor, že vhodnější by bylo ponechat jako jediný právě středoevropský, tedy „zimní“ čas.
Důvodů pro tento závěr je více. Jedná se o přírodní, standardní čas, kdy bude v zimním období více ranního světla a v letním období ubyde světla večer. Toto znamená lepší synchronizaci biologických hodin, což ocení zejména lidé, kteří chodí do školy a do práce.
Letní čas, zejména přechod na něj, někteří lidé zvládají těžko a mohou s ním mít i dlouhodobý problém. Jedná se zejména o děti, seniory, osoby, které trpí poruchami spánku, ale také o ty, kteří musí pravidelně vstávat ve velice časnou ranní hodinu. I u běžné populace by se však zavedení letního času jako času celoročního mohlo podepsat na jejich zdraví, například narušením správných metabolických procesů, absencí kvalitního spánku, zvýšeným výskytem psychických onemocnění a podobně. Navíc, pro vnitřní hodiny člověka jsou důležité ranní hodiny, kdy je přirozené světlo, což by však letní čas jako čas celoroční pro podzimní a zimní měsíce nezajistil.
Zdá se tedy, že zavedení jednoho, a to středoevropského času, by mělo pozitivní dopad na zdraví všech obyvatel Evropy, a o to by mělo jít především, protože od toho se dále odvíjí vše další. Snad se toho tedy brzy dočkáme.
Změna času 2025
Aktuálně nás však čeká konec letního času, a to v noci ze soboty 25. října na neděli 26. října, kdy se hodiny ve 3:00 ráno posunou zpět na 2:00.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Motoristé obviňují novinářku Pokornou z plagiátorství, škola však originalitu bakalářky potvrdila
