Kůň se stal nenahraditelným společníkem člověka. Kdy k tomu ale došlo? Vědcům tato otázka nedala spát a přicházeli s novými objevy. Na vyjasnění této otázky se podílely i české mozky.
První obrázky
„Nejstarší důkazy o setkáních mezi lidmi a koňmi byly nalezeny na paleolitických nalezištích v Eurasii. Dochované kosti naznačují, že dávní lidé používali koně jako důležitý zdroj potravy,“ uvádí web Archaeology Magazine.
S obrázky koní vytvořených prvními umělci v době paleolitu zhruba kolem roku 30 tisíc př. n. l. se setkáváme v jeskyních. Jde o první svědectví lidské kreativity a kůň tu bývá znázorněn častěji než jiná zvířata. Pralidé koňům věnovali pozornost. Zřejmě tušili, že tihle tvorové se jim stanou v budoucnu velmi prospěšnými. Umožní jim přesouvat se na delší vzdálenosti, což zlepší dostupnost potravy, a využijí je také v boji.
Dlouhá cesta k ochočení
Kdybychom mohli stisknout knoflík na stroji času a přenést se do dávné minulosti, kdy a kde bychom se s koňskými předky poprvé setkali? A kdy se člověk poprvé pokusil vyšvihnout do sedla koně a kousek se na něm projet? Trvalo to hodně dlouho.
Nejdříve šlo o opatrná setkání. Osedlat si koně se mu nepodařilo hned. Tahle zvířata umí být hodně svéhlavá. Podle studie uveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences pocházel divoký předek domácích koní z východní Eurasie z doby před 160 tisíci lety a domestikován byl před cca 6 tisíci lety.
Houževnatí a odolní
Sarah C. P. Wiliamsová na webu Science potvrzuje, že vědci dospěli k tomu, že koně zdomácněli asi před 6 tisíci lety. Upřesňuje, že k ochočení došlo na území dnešní Ukrajiny a západního Kazachstánu. Dodává: „A protože tato zvířata byla domestikována, docházelo podle vědců k jejich pravidelnému křížení s divokými koňmi.“
Nespornou výhodou koní byla jejich houževnatost a odolnost. Svými kopyty prorazili i led a dokázali si díky tomu obstarat potravu i v zimě.
Mezinárodní spolupráce
Jasný důkaz, kde a v jakém období se zrodil předek koně domácího, přinesla studie z roku 2021. Na výzkumu genetické linie koní, který prováděl tým odborníků pod vedením Ludovica Orlanda, se podíleli i Češi, archeozoolog René Kyselý z Archeologického ústavu AV ČR a archeozoolog Lubomír Peške.
Mezinárodní vědecký tým analyzoval celkem 270 ostatků koní pocházejících jak z Evropy, tak Asie. Kyselý a Peške poskytli také deset vzorků ostatků koní z území České republiky z období 3400‒500 př. n. l.
Přesné určení
Výsledky ukázaly, že prazáklad všech současných plemen koní, kromě koně Převalského (o úspěších pražské zoo v jejich chovu jsme psali), pochází z jedné lokality. Jde o oblast severně od Kavkazu ležící mezi řekami Don a Volha.
Přímý předek dnešního koně domácího se tam objevil zhruba 2200 př. n. l. Podrobné svědectví o výzkumu podali Kyselý a Peške v časopise Archeologické rozhledy. Upozornili, že provedený výzkum dokázal lokalitu, kde došlo k ochočení koní, vymezit. Vyvrátil také teorie, že k domestikaci mohlo dojít v Ibérii nebo v Anatolii.
Autor: Helena Stejskalová.
