Bývalá huť Poldi v Kladně se mění v moderní průmyslovou zónu. Investor RSJ a developer Panattoni tu staví dvě haly s celkovou plochou 88 500 m². První hala má být hotová v dubnu 2026. Projekt podle odhadů přinese regionu až 2000 nových pracovních míst. Připomínáme, jak se značka zrodila, padla a proč teď znovu ožívá.
Od roku 2023 probíhají v areálu Poldi rozsáhlé demoliční práce. Cílem je podle zjištění NašeTéma výstavba hal o celkové výměře 88 500 m². První hala by měla být dokončena v dubnu roku 2026. Projekt realizuje investiční skupina RSJ Investments, která koupila část pozemků bývalého areálu hutě Poldi a spolu s developerem Panattoni zde plánují postavit průmyslový areál s názvem Panattoni Business Park Kladno.
Jedním z prvních nájemců v Panattoni Business Parku Kladno bude společnost HAVI Logistics s.r.o. „Primárním záměrem společnosti je provoz logistického centra pro distribuci a skladování mražených a chlazených výrobků,“ uvádí na svém webu developerská společnost Panattoni. Výstavba nových hal by měla zajistit až 2000 nových pracovních míst.
Podle developera má jít o environmentálně šetrné haly, cílem je přínos pro regionální ekonomiku s odkazem na historickou industriální tradici Kladna.
Historie Poldovky
Huť Poldi vznikla v roce 1889. Založil ji vídeňský průmyslník Karl Wittgenstein. Podnik pojmenoval po své manželce Leopoldině, jejíž profil s hvězdou se později stal logem značky. Samotná huť spadala pod velkou železářskou, ocelářskou a uhelnou společnost s názvem Prager Eisenindustrie-Gesellschaft.
V roce 1893 nechal Karl Wittgenstein registrovat ochrannou známku, na které byla vyobrazena hlava jeho ženy Leopoldiny. Podle kustodky muzea Lenky Vrchlavské se tato pěticípá hvězda stala symbolem exportu do pěti kontinentů.
Samotná výroba se rychle rozrůstala. V prvopočátcích se soustředila zejména na zbrojní průmysl. V roce 1908 byla v Poldi instalována Kjellinova elektrická pec, která sloužila k tavení kovů prostřednictvím elektromagnetické indukce. „Šlo o jednu z prvních elektrických taveb v českých zemích,“ řekla pro redakci NašeTéma.cz pamětnice a kustodka muzea Lenka Vrchlavská.
„Kromě ocelových střel a pancířů, se v huti rovněž vyráběla listová péra a svinutá pružinová ocel. Péra se například vyvážela do švýcarské továrny Saurer. Od roku 1936 se v Poldovce začaly vyrábět ventilové pružiny pro letadla, konkrétně pro jejich motory,“ podotkla Vrchlavská.
V 90. letech 19. století Poldi vyráběla dělostřelecké hlavně a munici. Podle Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně se výroba rozvíjela krátce před I. světovou válkou. Mezi zajímavosti určitě patří i fakt, že se zaměstnanci hutě pokoušeli o výrobu obrovských zalomených hřídelí pro lodě, nicméně od roku 1914 byla výroba těchto hřídelí přenechána jiným závodům.
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně zmiňuje rok 1931, kdy se zde začaly vyrábět ozdobné prvky v podobě mříží, zábradlí nebo rámů pro výkladní skříně. Jedna z mříží a závěsných konstrukcí byla zakázkou pro Muzeum Jana Amose Komenského v Naardenu. Před II. světovou válkou měla huť zastoupení v 39 zemích světa.
Okupace Československa a konec expanze
Po vypuknutí II. světové války byla Poldina huť součástí říšského koncernu Hermann Werke. Huť vyráběla primárně pro zbrojní průmysl. Podle kustodky muzea Vrchlavské bylo velice obtížné huť na konci války obnovit. „Chyběli odborníci v hutním průmyslu, došly zásoby a zařízení byla opotřebovaná a dlouhodobě neudržovaná,“ vysvětlila Vrchlavská.
Samotnou strukturu Poldi ovlivnilo v roce 1946 vytvoření Spojených oceláren – národního podniku. Do roku 1952 do něj patřila huť Poldi a huť Vojtěšská, která byla následně přejmenována na huť Koněv.
Vlivem centralizace huť ztratila exportní samostatnost a musela plnit zadané úkoly bez ohledu na její možnosti a vybavení. V Poldi se vyráběla ušlechtilá ocel, oproti tomu huť Koněv vyráběla ocel běžnou. Pamětnice Vrchlavská také zmiňuje, že huť Koněv byla ve všech směrech upřednostňována, a proto Poldovka byla odsunuta do pozadí a začala chátrat.
Podle Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně se na přelomu 60. a 70. let investice opět soustředily do kladenské huti. Vzhledem k normalizaci a politickému tlaku v roce 1969, začala výstavba nového závodu u obce Dříň. Kladenské hutě zaměstnávaly před rokem 1989 zhruba 20 000 lidí. „Během budování závodu Dříň začala výstavba nových sídlišť, došlo tedy k celkovému rozvoji infrastruktury a přívalu nových dělníků,“ doplňuje kustodka muzea.
Střídání vlastníků
V roce 1992 se Poldi – Spojené ocelárny změnily na akciovou společnost s názvem Poldi. Následně roku 1993 byla rozhodnutím vlády vyhlášena veřejná soutěž, kdy se výhercem stala firma Bohemia Art zastoupena Vladimírem Stehlíkem. Kladenskou huť měl odkoupit za 1,8 miliardy korun. Hutě byly následně přejmenovány na Poldi Ocel.
V roce 2019 koupila kladenské hutě společnost Opimo Trade už jen za 140 milionů korun. „Ta přislíbila, že se pokusí o znovuobnovení výroby, to se však nestalo,“ dodala Lenka Vrchlavská.
V roce 2022 se objevily v médiích spekulace o možném ruském vlivu při jednáních o koupi areálu. Tyto informace se však nikdy nepotvrdily. Jeden z údajných zájemců měl údajně mít přímé vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Strom starší než Karlův most. Legenda o Svatováclavském dubu žije dodnes
