Výrobci mají v poslední době vyvinutý zajímavý trik, jak se vyhnout zvyšování cen výrobků. Namísto toho, aby zvýšili cenu, zmenšují objem výrobku. Tímto způsobem si udržují zdánlivě stabilní cenovou politiku, zatímco spotřebitelé dostávají méně za své peníze.
Tento trend, zahrnující zvyšování cen prostřednictvím menšího objemu výrobku, je v poslední době stále více rozšířený.
Triky výrobců: Menší objem výrobků
Pokud jste si někdy všimli, že například vaše oblíbená limonáda Pepsi je menší než dříve, nebo že balení šamponu obsahuje méně mililitrů, nejste sami. Jedná se o běžnou strategii výrobců, kteří chtějí udržet cenu svých výrobků na stejné úrovni, ale snížit jejich náklady. „Tento jev se nazývá skrytá inflace nebo shrinkflation,“ uvádí Wikipedie.
Skrytá inflace je způsob, jak výrobci reagují na růst cen surovin, energie, dopravy, pracovní síly nebo daní. Místo toho, aby zvýšili cenu výrobku, která by mohla odradit zákazníky nebo snížit jejich konkurenceschopnost, raději sníží jeho objem, hmotnost nebo kvalitu. Tím se snaží udržet si marži a ziskovost, aniž by ztratili tržní podíl.
Co je to skrytá inflace
Tento typ inflace je často obtížně rozpoznatelný pro spotřebitele, kteří jsou zvyklí na určitou velikost, vzhled nebo tvar výrobku. Výrobci také často mění obal nebo design výrobku, aby odvrátili pozornost od jeho zmenšení. Někdy dokonce tvrdí, že změna je výsledkem zlepšení receptury nebo snahy o ochranu životního prostředí.
Tato fikaná inflace má však negativní dopad na kupní sílu spotřebitelů, kteří dostávají méně za stejnou cenu. To znamená, že jejich reálný příjem klesá. Skrytá inflace také zkresluje statistiky o cenové hladině a inflaci, které nezohledňují změny v objemu nebo kvalitě výrobků.
Skrytá inflace je tedy projevem skutečné inflace, která se projevuje v růstu nákladů výroby. Výrobci se jí snaží vyhnout zvyšováním cen, které by mohlo vést k poklesu poptávky. Spotřebitelé jsou tak nuceni platit stejnou cenu za menší nebo méně kvalitní výrobek. Skrytá inflace je tak jedním z důvodů, proč se někdy cítíme, že všechno je dražší, i když oficiální inflace je nízká.
Aktuální situace a výhled
Podle Českého národní banky dosáhla inflace v prosinci 2023 7,0 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Hlavními faktory, které přispěly k tomuto vývoji, byly zdražení energií, potravin a zboží dováženého ze zahraničí. Zvláště vysoké byly ceny elektřiny a plynu, které ovlivnily nejen spotřebitele, ale i výrobní sektor.
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla co nejnižší, stabilní a předvídatelná. Svůj inflační cíl má nastavený na 2 %, což odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik. ČNB reaguje na inflační tlaky zvyšováním úrokových sazeb, které ovlivňují cenu peněz a poptávku po nich. Vyšší sazby také posilují kurz koruny, což snižuje cenu dovozu a tlumí inflaci.
Podle poslední prognózy ČNB by se měla vrátit k inflačnímu cíli v první polovině roku 2024. K tomu by mělo přispět zlepšení dodavatelských řetězců, pokles cen energií, zpomalení růstu mezd a zvýšená konkurence na trhu. ČNB proto plánuje pokračovat v postupném zvyšování sazeb, aby zajistila stabilitu cen a podpořila hospodářský růst.
Spotřebitel: Zvyšování cen a zmenšování objemu
Pan Jandera je důchodce, který žije sám v malém bytě na okraji Prahy. Jeho důchod je jen 18 tisíc korun, což mu nestačí na pokrytí všech výdajů. Každý měsíc musí šetřit na jídle, lécích, dopravě a energiích.
V posledních dvou letech si všiml, že ceny potravin neustále rostou, ale objem balení se zmenšuje. Jeho oblíbený jogurt, který dříve měl 200 g, teď má jen 180 g, ale stojí stejně. „Od dětství miluji chléb, dříve měl 500 g, teď má jen 400 g, ale stojí stejně. A tak dále,“ říká senior Jandera, kterého oslovila Karolína Němečková, redaktorka magazínu NašeTéma.cz.
Pan Jandera není sám kdo je naštvaný, že výrobci snižují hmotnost či obsah potravin a zároveň lidem snižují kvalitu života. „Bohužel, nemáme na výběr, musíme se uskromnit a nakupovat jen to nejnutnější,“ říká pana Jandery sousedka Ludmila H. „Někdy si dokonce musíme vynechat oběd nebo večeři, abych ušetřila,“ dodala Ludmila.
