Líčidla nepatří k moderním vynálezům. Historické výzkumy dokazují, že především ženy se zkrášlovaly už před několika tisíci lety. Tušíte, kdy se objevila první rtěnka nebo oční stíny?
Nejspíše byste to neuhodli. Neandrtálci používali pigmenty už cca před 100 tisíci lety nejenom k výzdobě stěn jeskyní, ale i svého těla. Vyjadřovali tím svoji osobnost, ale to byl jenom předstupeň ke zdobení obličeje.
Dokonalé mistrovství
Prvními skutečnými mistry ve výrobě líčidel se stali starověcí Egypťané. V líčení samozřejmě měly prim hlavně ženy. Slavná busta Nefertiti dnes možná může působit trochu jako reklama na dobové kosmetické produkty. Vyjadřuje ale dobové trendy ve 14. století př. n. l., ve kterém královna žila.
Jak se nalíčila? Oči si orámovala linkou do mandlového tvaru směsí prášku ze spálených mandlí, oxidu mědi, olova, popela a okru. Barevné oční stíny zajistila směs prášku z galenitu a mědi, nebo jasně zelená malachitova pasta. Rty zvýraznila okrem rozetřeným v oleji.
Kosmetická taštička pod židlí
Možná se vám zdá Nefertitino líčení příliš výrazné. Mělo ale i svoje nezpochybnitelné praktické důvody. Jemný písek a prach z pouště se v Egyptě stával častou příčinou očních zánětů. Očím dávaly pořádně zabrat také všudypřítomné sluneční paprsky. Výrazné líčení proto chránilo zrak. Když Nefertiti vyrazila do společnosti, nezapomněla si vzít s sebou svoji kosmetickou výbavu. Krabičku s ní si pečlivě uložila pod židli, aby mohla svůj vzhlede kdykoliv upravit. Podobná výbava je i dnes součástí dámských kabelek.
A co odlíčení? I v této oblasti si egyptské ženy věděly rady. Jejich recept zněl použít směs křídy s olejem. S ním jemně a opatrně odstranily všechno přebytečné z tváře.
Bělostnou tvář zajistilo olovo
Make-up také není žádnou horkou novinkou. Ve starověkém Řecku nedaly ženy dopustit na bledé tváře. Působivého vzhledu docílily pomocí bílého olověného pudru, nebo křídy. Jako rtěnku Řekyně používaly pastu z oxidu železitého, nebo okru smíchaného s olivovým olejem. Černé oční stíny jim obstaraly uhlíky. Obočí si spojovaly k sobě pěknou elegantní linkou. Patřilo to k dobové módě. Umělé obočí si vyráběly z volských chlupů.
Římanky si bělily tváře křídovým a olověným práškem a krémem složeným z živočišného tuku, škrobu a oxidu cínatého. Zakrýt nehezké pupínky jim pomohla ječná mouka s máslem, nehty si zvýrazňovaly ovčím tukem a krví.
Nehty ukazovaly, kdo je kdo
Pozadu nezůstaly ve starověku ani Číňanky. Barvily si nehty směsí složenou z arabské gumy, želatiny, včelího vosku a vajec. Jednotlivými odstíny svému okolí ukázaly, do jaké společenské třídy patří. Královská rodina dynastie Čou měla výsadu nosit zlaté a stříbrné nehty. Její následovníci se museli spokojit s černou, nebo červenou barvou. Ženám z nižších společenských tříd se zakazovaly nosit světlé odstíny. Používání rtěnky a rýžového prášku na bělení tváří dotvářelo dokonalý vzhled.
Trendy z historie se vracejí
Máte pocit, že moderní trendy v líčení odhalují něco nového a převratného? Omyl, všechno vlastně už tu v nějaké podobě v dávné minulosti bylo. Ať už jde o modelování tvarů očí, barevné oční stíny, výrazné linky obočí, působivé tvary a výplně rtů, decentní odstín tváří i barevné nehty. Stačí se jenom inspirovat v historii.
Autor: Helena Stejskalová – NašeTéma. Zdroje: VONDRUŠKA, Vlastimil: Intimní historie od antiky po baroko, MOBA 2019, ISBN 978-80-243-9103-8, Cosmetics Europe, CosmeticsInfo.
