Každý vztah se vyvíjí odlišně. Dynamičtěji, či pomaleji – vždy záleží na jeho aktérech. Narození dítěte ale vše změní. Jak dlouho by mělo uplynout, než se pár začne spolu bavit o pořízení potomka?
Z redakční pošty jsme vybrali e-mail od naší čtenářky Petry B. (28 let), která má pochyby, zda je její vztah tím pravým. Má totiž pocit, že na ni partner vyvíjí až příliš velký tlak. „Měla jsem za sebou poměrně těžký rozchod a od randění jsem si chtěla dát na čas odstup. Náhodou jsem se ale seznámila s okouzlujícím Robertem, který mě doslova očaroval. Jenže po čtvrt roce chození mi začínají před očima svítit červené kontrolky,“ píše Petra.
Osudová služební cesta
Pracuje v obchodním oddělení, takže občas jezdí na služební cestu, která jí zabere dva až tři dny. Na jedné z nich si šla koupit zubní pastu, protože si ji zapomněla doma. Najednou zakopla a nebýt pohotové reakce jednoho mladého muže, skončila by zřejmě na podlaze. Slušně poděkovala za záchranu, ale tím to neskončilo. Mladý muž se Petře představil jako Robert a hned ji pozval na kávu. Moc pěkně se s ním v kavárně povídalo, takže si vyměnili telefonní čísla a po pár týdnech spolu začali chodit.
Robert byl sice z jiného města než Petra, ale vzdálenost to nebyla nijak velká, takže se mohli celkem pravidelně scházet. Líbilo se jí na něm, že byl vzdělaný, měl přehled a choval se velmi galantně. I jejich intimní život by Petra oznámkovala jedničkou. Prostě měla pocit, že objevila lásku svého života.
Už by to chtělo dítě
S Robertem Petra randila třetí měsíc, když se zmínil o tom, že by si mohli spolu pořídit dítě. Prý jeho bratr má už dvě a on je nadšeným strýčkem. Řekla Robertovi, že o něčem takovém ještě neuvažovala, protože spolu chodí poměrně krátkou dobu. Navíc chtěla děti až po svatbě.
Na to Robert odpověděl, že přece mít dítě nemusí být svatbou podmíněné a že svatba není zárukou štěstí. Ať se Petra podívá okolo sebe, kolik nesezdaných párů žije spolu v pohodě i s dětmi. A tu antikoncepci by přece taky mohla přestat brát. Stejně to není zdravé.
Nejistota, která Petru trápí
Petra stále zjišťuje, že čím déle Roberta zná, tím méně se v něm vyzná. Na povrch se dostávají záležitosti, které ji rozhodně chladnou nenechávají. Robert jí často volá a píše, což se Petře zpočátku sice líbilo, ale nyní má pocit, jako když ji kontroluje. Pořád se vyptává, kde byla a s kým, zvláště, když se ten den nevidí osobně. Vadí jí, že ji ještě nepředstavil své rodině a k té její také moc chodit nechce. Vysvětluje to tím, že není moc společenský a že nikdy neví, co si s nimi má vyprávět.
Robert bohužel nerad vidí, když Petra jde s kamarádkami do kavárny na babinec. Prý tam chodit nemusí, když má nyní jeho. A ještě ho neopustil ten nápad s dítětem a neustále Petru tlačí do vysazení antikoncepce. „Asi si to budu muset všechno moc dobře rozmyslet,“ přemýšlí Petra. „Nemám ráda, když se mě někdo snaží dostat tam, kam nechci.“
Co byste Petře poradili? Má se s Robertem rozejít, nebo počkat, co se ze vztahu s ním ještě vyvine, i když se aktuálně necítí úplně spokojená?
Autor: Jana Surmová – NašeTéma
Pozn. autorky: Příběh zaslala čtenářka Petra B. (28 let), která redakci poskytla svolení k jeho publikaci.
K článku nás inspirovala naše čtenářka. Máte také příběh, o který se chcete podělit? Chybí v naší nabídce témat právě to vaše? Tak nám napište na e-mail: namety@nasetema.cz. Těšíme se na zajímavé historky a nápady pro náš i váš společný magazín. Redakce NašeTéma.
