Byl to sebevražda, nešťastná náhoda, nebo chladnokrevná vražda? Záhada smrti Jana Masaryka, ministra zahraničí Československé republiky, která se odehrála 10. března 1948, nedá historikům ani veřejnosti spát dodnes. Nyní případ Policie ČR znovu otevírá, a to díky nově objeveným dokumentům z USA, Velké Británie a Francie. Co se tehdy v Černínském paláci skutečně stalo? Proč se Masaryk po únorovém převratu rozhodl zůstat v Gottwaldově vládě? A jakou roli v jeho osudu sehráli Sověti?
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) znovu otevřel vyšetřování smrti Jana Masaryka, sdělila v úterý ke znovuotevření případu vrchní komisařka Iveta Kořínková. K tomuto kroku vedlo objevení nových diplomatických a zpravodajských dokumentů, které by mohly vnést světlo do okolností jeho úmrtí.
„K opětovnému otevření případu vedlo objevení nových diplomatických a zpravodajských archiválií z USA, Velké Británie a Francie,“ uvádí se v tiskové zprávě Policie ČR. „Cílem je porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky.“
Jan Masaryk byl nalezen mrtev 10. března 1948 v sídle Ministerstva zahraničních věcí, pod okny svého bytu. Oficiální verzí tehdejšího režimu byla sebevražda, ale spekulace o vraždě se objevovaly od samého počátku. „Úřad věc prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle § 219/1, 2 e) trestního zákona ve znění účinném do 31. 8. 1995,“ sdělila Iveta Kořínková, vrchní komisařka.
Jan Masaryk: Muž rozpolcený mezi dvěma světy
Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a charismatickým politikem, který se těšil velké popularitě. Po únorovém převratu v roce 1948 se ocitl v nezáviděníhodné situaci.
Ačkoliv nesouhlasil s komunistickým režimem, rozhodl se zůstat ve vládě. Důvody jeho rozhodnutí dodnes nejsou zcela jasné. Snažil se zachránit, co se dalo? Doufal, že zmírní dopady komunistické diktatury? Nebo se bál o svůj život a život svých blízkých?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tomáš Garrigue Masaryk: Svůj názor dokázal hájit navzdory okolnostem
Smrt opředená tajemstvím: Časová osa vyšetřování
Případ Jana Masaryka je od samého počátku zahalen rouškou tajemství. Od roku 1948 proběhlo několik vyšetřování, jejichž závěry se lišily a někdy si i protiřečily.
- 1948: První vyšetřování uzavřelo případ jako sebevraždu, ale už tehdy se objevily pochybnosti o jeho objektivitě. Vyšetřování bylo zmanipulované komunistickým režimem a klíčový svědek, policejní lékař, zemřel za nevyjasněných okolností.
- 1968–1969: V době Pražského jara byl případ znovu otevřen. Vyšetřování probíhalo v otevřenější atmosféře, ale po invazi vojsk Varšavské smlouvy bylo ukončeno s nejasným závěrem o nešťastné náhodě.
- 1993–1996: Po sametové revoluci se vyšetřování znovu rozběhlo. Byly prozkoumány nové důkazy a svědectví, ale pachatel nebyl nalezen. Vyšetřování se klonilo k verzi o vraždě.
- 2001–2003: Poslední vyšetřování proběhlo na základě nových důkazů a znaleckých posudků. Bylo oficiálně uzavřeno s závěrem, že Jan Masaryk byl zavražděn neznámým pachatelem.
- 2019: Nové vyšetřování na základě unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana zpochybnilo teorii o vraždě.
- 2024: „Objevují se nové dokumenty v archivech USA, Velké Británie a Francie, které vrhají nové světlo na události osudné noci,“ Jan Horák v roce 2024 ve svém článku na serveru Aktuálně.cz. To svědčí o tom, že Masaryk krátce před smrtí přijal návštěvu tří mužů, se kterými se prudce pohádal. Podle výpovědi komorníka z roku 1948, která se objevila v dokumentech z roku 2024, Masaryk během hádky křičel: „To vám nepodepíšu, chtějte po mně všechno možné, ale tohle ne, tohle se odehraje jenom přes moji mrtvolu.“
Sovětská stopa a motiv vraždy
Mnoho historiků se domnívá, že za Masarykovou smrtí stála sovětská tajná služba NKVD. Masaryk byl kritikem sovětské politiky a jeho případný útěk na Západ by představoval pro komunistický režim velkou propagandistickou ránu. Motiv vraždy je tedy zřejmý. Otázkou zůstává, kdo byli oni tajemní muži, kteří Masaryka navštívili krátce před jeho smrtí. A co mu chtěli podepsat?
Nové vyšetřování a naděje na odhalení pravdy
Nově objevené dokumenty a znovuotevření případu vzbuzují naději, že se po 77 letech konečně dozvíme pravdu o smrti Jana Masaryka. Podaří se policii odhalit pachatele a objasnit motiv vraždy? Nebo zůstane tato tragická událost navždy zahalena tajemstvím?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Československo pod vedením Tomáše G. Masaryka pomohlo bolševickému Rusku během hladomoru
