Novým fenoménem dnešní doby se stávají bojové drony s umělou inteligencí (AI). Více než 30 % zakázek americké i čínské armády z předchozích let se týkalo inteligentních systémů bez posádky, zjistili autoři studie publikované na webu Georgetownské univerzity.
Válka na Ukrajině a íránský útok na Izrael jen podtrhly stále důležitější roli vzdušných a námořních dronů v současných armádách. A právě USA a Čína soupeří při vývoji a výrobě tohoto druhu moderních zbraní.
Zcela novým fenoménem jsou takzvané roje dronů vybavených umělou inteligencí (AI). Podle důstojníků pro armádní plánování budou takové roje spolupracovat podobně jako roje včel s cílem přemoci nepřítele.
Již loni na podzim k tomu Margarita Konaevová, analytička Centra pro bezpečnost a nové technologie na Georgetown University ve Washingtonu a jedna z autorek zmíněné studie, na webu VOA News uvedla: „Nekontrolované šíření technologie rojů by mohlo vést k větší nestabilitě a konfliktům po celém světě.“
Autoři zmíněné studie zjistili, že v USA i Číně využívají armády velké množství specializovaných dodavatelů. 300 zkoumaných amerických vojenských zakázek na AI mělo 249 unikátních dodavatelů. 119 obdobných čínských vojenských zakázek bylo rozděleno mezi 102 unikátních dodavatelů. Univerzity se mnohem více podílely na AI zakázkách v Číně (14 %) než v USA (3 %).
Kdo je na tom lépe?
Vzájemnou spolupráci USA a Číny v této oblasti lze jen těžko předpokládat. Jak je na tom vývoj dronových rojů v Číně a USA? To obě země úspěšně tají. Lze to jen odhadnout na základě některých zveřejněných informací.
Pentagon například vypsal tendr na malé námořní drony. Ty by měly být mimo jiné schopny překonat stovky kilometrů, unést až tunový náklad a pracovat ve vodě ve skupinách i bez GPS. Mluvčí ministra obrany ale nechtěl specifikovat, kolik takových dronů by měl řídit jeden operátor.
Peking údajně plánuje využít roje dronů při invazi na Tchaj-wan, aby zabránil USA a dalším spojencům přijít Tchajwancům na pomoc. „Zpravodajské informace ukazují, že čínský prezident Si Ťin-pching dal armádě své země pokyn, aby byla do roku 2027 připravena provést úspěšnou invazi na Tchaj-wan. Není ale jasné, zda se Si skutečně rozhodl pro sjednocení použít vojenskou sílu,“ prohlásil v únoru ředitel CIA William Burns.
Vojenští analytici, výrobci dronů a výzkumníci v oblasti umělé inteligence očekávají, že plně schopné a bojeschopné roje budou nasazeny až za pět let. Na základě zkušeností z bojů na Ukrajině se experti koncentrují nejen na letecké a námořní drony, ale také na elektronické rušení dronů. A samostatnou oblastí je samozřejmě i školení operátorů dronů.
Omezení pro AI zbrojení
Mezitím se OSN již řadu let snaží prosadit určitá omezení dronů i jejich rojů, včetně zákazu útoků na civilní obyvatelstvo a používání rojů k etnickým čistkám. Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger před svou smrtí vyzval Peking a Washington ke spolupráci, která by zabránila šíření AI zbraní.
Příležitost pro to je podle něj velmi omezená. „Omezení pro AI musí vzniknout dříve, než bude zabudována do bezpečnostní struktury každé společnosti,“ napsali Kissinger a Graham Allison z Harvardu v článku pro Foreign Affairs.
Rizikem ale mohou být i dronové roje v rukách teroristů a zločineckých skupin. Jedná se o poměrně levné a dostupné zbraně. Omezení by se tedy v budoucnu měla týkat nejen států a armád, ale i soukromých zájemců o tuto technologii.
Autor: Mirka Nová.
