Carl Sagan zemřel 20. prosince 1996 na zápal plic. Krátce před svou smrtí ještě stačil nahrát vzkaz určený astronautům, kteří se jednoho dne vydají na rudou planetu. Kdy k tomu ale dojde a jak to dopadne?
Slavný astronom a popularizátor vědy byl velkým zastáncem průzkumu Marsu. Byl pevně přesvědčen o tom, že bychom ho měli intenzivně studovat coby analog Země a pochopitelně na něm i intenzivně hledat stopy mimozemského života.
„Věda a žánr sci-fi spolu během minulého století jaksi tančily, zejména co se týče Marsu. Věda něco zjistila, což inspirovalo autory sci-fi, aby o tom napsali. Sci-fi čte řada mladých lidí a některé z nich to inspirovalo k tomu, aby se stali vědci a zjistili toho o Marsu ještě více, což se jim i podařilo…“ uvádí mj. Sagan.
Podle spoluzakladatele The Planetary Society právě tento „tanec“ sehrál v procesu příprav expedice na rudou planetu klíčovou roli.
„Určitě to bylo důležitým faktorem v životě Roberta Goddarda, amerického průkopníka raketové techniky, který, myslím, víc než kdokoli jiný, připravil cestu pro naši skutečnou schopnost dostat se na Mars. A určitě to hrálo roli v mém vlastním vědeckém vývoji.“
Dodejme, že Saganova nahrávka na povrch Marsu dorazila 25. května 2008 na palubě robotické sondy Phoenix, která přistála v polární oblasti Vastitas Borealis. Kdy si ji někdo poslechne přímo tam?
Nejblíž je Elon Musk
Prvním člověkem, kterému se podaří zorganizovat výpravu na Mars, by se mohl stát Elon Musk, jehož společnost SpaceX v současnost vyvíjí obří kosmickou loď Starship. Ten se nijak netají tím, že jeho hlavním cílem je učinit z lidstva multiplanetární rasu a rudou planetu chce rovnou kolonizovat, nikoliv pouze navštívit.
Mnozí odborníci ovšem tvrdí, že jeho ambiciózní plány jsou v dohledné budoucnosti nerealizovatelné. Patří k nim například i astrobiolog Caleb Scharf z Columbia University, který svého času na webu SCIAM uvedl, že osadníci Marsu by snadno mohli skončit „hloupí, mrtví… nebo obojí“. Hlavním důvodem je škodlivé kosmické záření, ale ve hře jsou pochopitelně i další faktory – třeba potřeba zajistit dostatek kyslíku, potravin, pitné vody apod.
Sám Elon Musk si zahrál sám sebe ve vtipném videu Chad on Mars, které je věnováno právě této problematice. Kolonii v něm zachrání před jistou zkázou „hrdina“ jménem Chad, ovšem za cenu vlastního života – což slavný vizionář poněkud morbidně komentuje tak, že od začátku věděl, že lidé budou na Marsu umírat.
Problém s vysokými dávkami výše zmíněného kosmického záření by snad mohlo vyřešit vybudování podzemních základen, o nichž mimochodem někteří konspirátoři tvrdí, že již dávno existují. Ty ale zase mají jiné nevýhody.
Na rudou planetu by ráda poslala astronauty i NASA, která však zatím není schopna ani dopravit na Zemi vzorky tamějšího regolitu. Její očekávaná mise Mars Sample Return (MSR) musela být odložena na neurčito, a to zejména kvůli obrovským nákladům, které se pohybují v miliardách dolarů, a navíc průběžně neustále rostou.
Lepší šance má tak pravděpodobně Čína, která do svého vesmírného programu investuje stále více peněz a lze směle napsat, že v dané oblasti již předstihla Rusko. Bývalá Říše středu první let k Marsu s lidskou posádkou plánuje na rok 2033, avšak to samozřejmě ještě neznamená, že ho nakonec nebude rovněž nucena posunout na později.
Autor: Jiří Černý (zahraniční redaktor).
