Zrod atomové pumy: Na vývoji ničivé zbraně měl lví podíl i český rodák

Mohutný hřib na obloze tvoří fascinující podívanou. Je stejně dechberoucí jako zkázonosná. Dokáže zabíjet tisíce lidí najednou, další po letech zhoubného radioaktivního působení.

Reklama

Na nebezpečí upozorní i fyzik Albert Einstein svým výrokem: „Uvolnění síly atomu změnilo všechno, jen ne náš způsob myšlení, a proto se řítíme vstříc katastrofě, jaká nemá obdoby.“

Apel na prezidenta

Dne 9. října 1941 prezident USA Franklin D. Roosevelt (1882–1945) po schůzce se svým viceprezidentem Henrym A. Wallacem (1888‒1965) a vynálezcem a inženýrem Vannevarem Bushem (1890‒1974) definitivně schvaluje tzv. projekt Manhattan, který spojuje různé vědce a vojenské úředníky pracující na jaderném výzkumu. Jde o kódové označení akce s cílem vyvinout v USA v průběhu 2. světové války atomovou pumu. Projekt se rodí jako obranná reakce na americké obavy, že němečtí nacisté už na zbrani používající proces jaderného štěpení čile pracují, a to už na sklonku 30. let 20. století.

„Během posledních čtyř měsíců vyvstala možnost, že by se ve velké mase uranu dala vyvolat jaderná řetězová reakce… Tento nový objev povede k výrobě bomb… Jediná taková bomba dopravená lodí do přístavu by mohla zničit celé město včetně části okolí,“ uvádí dopis podepsaný slavným držitelem Nobelovy ceny za fyziku Albertem Einsteinem (1879–1955).

Ve skutečnosti je jeho autorem Einsteinův kolega fyzik Leo Szilárd (1898–1964), ale Einsteinovo jméno má větší váhu, proto dopis signuje právě on. Apel se na Rooseveltův stůl dostane v říjnu roku 1939.

Ovládne deset jazyků

Tehdy už v USA funguje tzv. „Uranový výbor“, který se jaderným programem zabývá, ale výzva známých vědců opakovaná ještě v březnu dalšího roku vše uspíší. Práci vede v Los Alamos v Novém Mexiku americký teoretický fyzik Robert Oppenheimer (1904–1967), kterému se přezdívá „otec atomové bomby“.

Mimochodem málokdo dnes tuší, že na vývoji této zbraně hromadného ničení má nemalý podíl i muž, jehož původ lze vystopovat do Československa. Jmenuje se George Placzek (1905–1955). Tento rodák z Brna vystuduje vídeňskou univerzitu, kterou dokončí v roce 1928. Projevuje mimořádný talent na výuku jazyků. Naučí se jich dokonce deset, a tak není divu, že je mu rodná vesnice u Brna malá. Zamíří do světa a se svými znalostmi se rozhodně neztratí.

Už před začátkem 2. světové války pracuje jako asistent dánského fyzika Nielse Bohra (1885–1962), autora modelu atomu a laureáta Nobelovy ceny za fyziku.

Vstupenka na Manhattan

Když se německému chemikovi Otto Hahnovi (1879–1968) na sklonku roku 1938 povede rozštěpit atom, s trochou nadsázky se dá říci, že Placzek je u toho. S Hahnem se totiž přátelí, často se za ním zastavuje v Berlíně a konzultují spolu řadu odborných problémů. Samozřejmě řeč přijde i na atom. Placzek pak s rakouským fyzikem Otto Frischem (1904–1979) pokus zopakuje.

Protože má ale tenhle český vědec židovský původ, kvůli sílícímu nacistickému řádění mu začíná být v Evropě pěkně horká půda pod nohama. Na začátku roku 1939 proto odplouvá za oceán a přistává v New Yorku. Tam se okamžitě přihlásí u Bohra, který měl stejnou cestu o něco dříve. Zabývají se chováním izotopu Uranu U-235 během jaderného štěpení. Kromě Bohra se Placzek v USA setkává i s dalším kolegou Enrikem Fermim (1901–1954) a díky němu se dostává do skupiny odborníků zabývajících se vývojem jaderného reaktoru. To je pro Čechoameričana vstupenka do projektu Manhattan.

Test hrůzného vynálezu

Nyní se odehrává poslední dějství. Kalendář ukazuje 16. června 1945. Na odlehlém pouštním místě poblíž Alamogordy v Novém Mexiku se shromáždí hlouček vědců. Hodiny odpočítávají čas. Když do 5.30 hodin ráno zbývá už jenom 25 sekund, pokus nazvaný Trinity právě startuje.

Na obloze se objeví ve výšce 131 tisíc metrů ohromný mrak tvaru houby. U přelomového okamžiku nechybí ani George Placzek, protože ten ve finiši projektu vedl teoretické oddělení. Úspěšný test potvrdí účinnost hrůzného vynálezu. Hřibovitý mrak zahájí atomový věk. USA zbraň uvedou do praxe.

Dne 6. srpna 1945 shodí svoji první atomovou bombu z bombardéru B-29 s názvem Enola Gay nad japonským městem Hirošima „Little Boy (malý chlapec)“ exploduje silou asi 13 kilotun, srovná se zemí 64 km2 města a okamžitě zabije 80 tisíc lidí. Desítky tisíc dalších později umírají na následky ozáření. Japonci ale nevzdávají, proto Spojené státy o tři dny později shazují druhou atomovou bombu na město Nagasaki.

Druhá bomba zvaná „Fat Man neboli Tlouštík“ zabije při dopadu odhadem 40 tisíc lidí.

Zdroje: History, NuclearMuseum, Cerncourier, MUNI

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama