Její matka si nepřeje, aby šla ve šlépějích svého zhýralého sukničkářského otce, romantického poety lorda Byrona. A tak dopřeje Adě Lovelace už v jejích čtyřech letech výuku matematiky. Že je to příliš brzy? Není. Děvče jeví mimořádný talent o svoji dobu předběhne o sto let.
Otec opouští rodinu
Pro velkou část žen, a to i těch z bohatých společenských vrstev, je technické vzdělání ještě v 19. století tabu. Představit si dámu holdující přírodním vědám, je nemyslitelné. Pro šlechtičny je typické, že se věnují jazykům, hudbě, tanci, kresbě, malování, literatuře a četbě a vedení domácnosti. Ale počty? To ne. Jedna z nich se ale stává výjimkou.
Ada Lovelace (1815‒1852), která přichází na svět jako dcera anglického básníka lorda George Byrona (1788‒1824) a jeho manželky lady Anne Byronové (1792‒1860). Ovšem básník není rozhodně příkladným otcem. Neprojevuje z novorozené dcerky žádnou radost. „Podle nové knihy „Lady Byron a její dcery“ od Julie Markusové lord Byron necelý měsíc po narození jejich dcery informoval svoji ženu o svém záměru pokračovat v poměru s divadelní herečkou a o tři dny později napsal lady Byronové, aby si opustila jejich domov a dodal, že dítě vás samozřejmě bude doprovázet,“ jak uvádí ve svém článku na webu History, současný autor historických knih Christopher Klein.
Okřídlený kůň
Básníka jeho dcera Ada vůbec nezajímá. Její matka se rozhodne, že dcerušce dopřeje vzdělání v oblasti přírodních věd a matematiky. A tak se také stane. Proč? Samotnou lady Byronovou matematika zajímá. Její muž jí během jejich krátkého a nešťastného manželství přezdíval „princezna rovnoběžníků“. Anne věří, že díky studiu přísně logické vědy dcera nepodlehne romantickým ideálům a neprojeví se u ní náladová povaha jejího otce, který umírá v Řecku, když je Adě osm let. Brzy se ukáže, že rozhodnutí lady Byronové bylo prozíravé. Ada jeví pro přírodní vědy nezvyklý talent.
Oslaví dvanácté narozeniny a věnuje se myšlence sestrojit létající stroj s motorem. „Mám plán vyrobit věc v podobě koně s parním strojem uvnitř, která by pohybovala obrovským párem křídel, upevněných na vnější straně koně, takovým způsobem, že by ho vynesla do vzduchu, zatímco by člověk seděl na jeho hřbetě,“ píše sebevědomě matce.
První algoritmus
Ve svých 17ti letech se na večírku seznámí s matematikem a vynálezcem Charlesem Babbagem (1791‒1871). V červnu roku 1833 je představí společná přítelkyně, učitelka Mary Somervilleová.
Ada se ocitá ve svém živlu, když se s ním může pobavit o jeho Difference Engine, první verzi kalkulačky. Babbage se stává jejím učitelem. I když se v roce 1835 Ada provdá za Williama Kinga, který tři roky poté získá titul hrabětem z Lovelace a Adě tedy také náleží titul hraběnky, a porodí postupně tři děti, její život se rozhodně netočí jenom kolem plínek a kuchyně. Pokračuje v práci s Babbagem.
Charles Babbage v roce 1843 vyvíjí Analytical Engine, složitější verzi první kalkulačky zvané Difference Engine. Ada mu pomáhá překládat francouzské texty o jeho stroji od vojenského inženýra a budoucího italského premiéra Luigiho Menabrey (1809‒1896) do angličtiny a doplní je vlastními postřehy, které signuje třemi písmeny A.A.L. „V poznámce G svého propracovaného článku Lovelace psala o tom, jak by stroj mohl být naprogramován kódem pro výpočet Bernoulliho čísel, což někteří považují za první algoritmus, který stroj provedl, a tedy za první počítačový program,“ píše Klein.
Velká vizionářka
Babbage si myslí, že počítače budou sloužit jenom k numerickým výpočtům, Lovelace se ukáže jako mnohem větší vizionářka. Předvídá, že budou víceúčelové a dokážou třeba převést hudbu do digitální podoby.
Podle ní by počítač „mohl působit i na jiné věci než na čísla, pokud by byly nalezeny objekty, jejichž vzájemné fundamentální vztahy by mohly být vyjádřeny vztahy abstraktní vědy o operacích… Předpokládejme například, že základní vztahy mezi tóny ve vědě o harmonii a hudební kompozici jsou náchylné k [matematickému] vyjádření a adaptacím, stroj by mohl komponovat propracované a vědecké hudební skladby jakéhokoli stupně složitosti nebo rozsahu,“ píše ona sama.
Babbageovi se bohužel nepodaří dokončit svůj analytický stroj kvůli nedostatku peněz a Adiny poznámky zapadnou, ale naštěstí ne navždycky. „V roce 1953 byly její poznámky znovu publikovány v knize o digitálních počítačích, která ukázala, jak počítače fungují podle vzorů. Ukázalo se, že dlouho předtím, než byl vynalezen první počítač, přišla Lovelace s nápadem, jak by počítačový jazyk mohl fungovat,“ uvádí současná autorka Alžběta Hilfranková z National Geographic.
V zajetí podvodníků
Lovelace prokázala pokročilý způsob analytického myšlení. Kdyby měla na světě vyměřeno víc času, možná by vědu obohatila o další samostatné bádání. Svoje matematické schopnosti ale uplatňuje i trochu nečekaně. Jednou prohraje 3 200 liber v sázce na špatného koně v Epsomském Derby. Její finanční situace se kvůli sázkám zhoršuje, a dokonce musí zastavit rodinné diamanty. „Ada, povzbuzovaná podvodníky, obrátila svůj zázračný talent k hazardním hrám a programování výsledků koňských dostihů,“ píše Julia Markusová.
Umírá v pouhých 36 letech na rakovinu dělohy, pohřbena je vedle svého otce v rodinné hrobce Byronů v kostele sv. Máří Magdalény v malém anglickém městečku Hucknall. Americké ministerstvo obrany na popud velitele amerického námořnictva Jacka Coopera v roce 1979 dává na její počest armádnímu počítačovému programu jméno Ada.
