12. února roku 1554 byla popravena nejkratší dobu vládnoucí královna Anglie a Irska. Na trůnu byla Jana Greyová pouhých 9 dní. Bylo jí jen 17 let, když ji potkal krutý osud. Mladičkou královnu nechala popravit Marie I. Tudorovna, prvorozená dcera Jindřicha VIII.
Kdo byla Jana Greyová?
Podle historických dokumentů se Jana Greyová narodila asi 10. října 1536. Byla praneteří známého anglického krále Jindřicha VIII. Matka Jany Greyové, byla dcerou princezny Marie, mladší sestry Jindřicha VIII.
Lady Jana Greyová byla výjimečně humanitně vzdělaná a pro své vědomosti respektovaná v Anglii i Francii. Mluvila mnoha jazyky – řecky, latinsky, hebrejsky, francouzsky a italsky. Její otec a učitelé ji vystavili vlivu protestantismu. Jane byla oddanou studentkou, dávala přednost četbě Platóna před sportem a lovem. Provdala se za lorda Guilforda Dudleyho, jehož otec John Dudley byl přesvědčen, že by se jeho snacha Jane mohla v budoucnu stát dobrou kandidátkou na anglický trůn.
Poslední vůle anglického krále Jindřicha VIII.
Jindřich VIII. byl celkem šestkrát ženatý a zanechal po sobě tři děti – Marii, Alžbětu a Eduarda. Zákon o nástupnictví krále Jindřicha VIII. ustanovil následníkem anglického trůnu jeho jediného syna Eduarda. V případě, že by Eduard zemřel bez dědiců, trůn by přešel na Marii, a kdyby ta zemřela bezdětná, přišla by na řadu Alžběta I. Kdyby linie Alžběty také vymřela, Jindřich VIII. ustanovil za nástupce koruny potomky své mladší sestry Marie. Nejstarší Mariinou vnučkou byla právě lady Jane Greyová, která se v roce 1553 stala „devítidenní královnou Anglie“, uvedla ve své knize o Tudorovcích Jane Binghamová.
Jak se stala Jana Greyová královnou Anglie a Irska?
Eduard VI. byl korunován třetím králem Anglie a Irska z rodu Tudorovců ve Westminsterském opatství 20. února 1547. Jménem teprve devítiletého syna Eduarda vládli protestantští regenti a jedním z nich byl i tchán Jane. Snad i proto Eduard VI. svou nástupkyní ustanovil právě Janu Greyovou, které dal přednost před svými polorodými sestrami Marií i Alžbětou. V zimě roku 1552 ale onemocněl a jeho stav se postupně zhoršoval. Trpěl silným kašlem a horečkami, jednalo se asi o tuberkulózu. 6. července 1553 Eduard VI. zemřel.
Po jeho smrti John Dudley opravdu prohlásil, že novou královnou je Jane Greyová. Jane svou novou roli odmítala a prohlásila: „Zákonnou nástupkyní je lady Marie I. Tudorovna a po právu jí náleží anglický trůn.“ Jana tušila, že stát se anglickou královnou není dobré rozhodnutí. Pod vlivem Dudleyho ale svůj názor změnila, respektovala také Eduardovo přání a zaplatila za to životem.
Marie si dokázala rychle získat širokou podporu šlechty a veřejnosti a jen několik dní po korunovaci Jany se stala novou anglickou královnou Marií I. Tudorovnou. Oblibu ale ztratila po sňatku se španělským princem Filipem II. Nepopulární sňatek zavlekl Anglii do nákladné války s Francií, jejímž důsledkem byla ztráta Calais. Popravami protestantů pak Marie získala přízvisko Krvavá.
Poprava Jany Greyové
12. února 1554 v deset hodin ráno kráčela černě oděná lady Jana Greyová k popravišti Tower Green v Toweru a četla si v modlitební knížce. Nahlas přednesla žalm a pak se zavázanýma očima poklekla před popravčím špalkem. Na chvíli zpanikařila, když nemohla špalek najít, ale pak ho nahmatala rukama a položila na něj klidně hlavu, aby mohl kat vykonat svou povinnost.
Co se o Janě Greyové ví?
Podle Alison Weirové, která o ní napsala knihu „Nevinná zrádkyně: vzestup a pád devítidenní královny Jany Greyové“, byla vlastně obětí. V žilách jí kolovala královská krev, odmalička věděla, že se jednou může stát královnou, ale osud si někdy s životy lidí krutě zahrává. V prostředí plném intrik a vášnivých náboženských sporů se stala šachovou figurkou v mocenské hře svých urozených příbuzných. Ti ji vehnali do nešťastného manželství, v němž byla pod vlivem svého tchána donucena přijmout královskou korunu.
Autor: Mirka Nová – NašeTéma.Zdroje: BINGHAM, Jane. Tudorovci: králové a královny anglického zlatého věku (1485-1603). Praha: Brána, 2012. ISBN 978-80-7243 | WEIR, Alison. Nevinná zrádkyně: vzestup a pád devítidenní královny Jany Greyové. Praha: BB/art, 2011. ISBN 978-80-7381-954-5 | MORGAN, Kenneth O.; KOVÁŘ, Martin a POLIŠENSKÝ, Josef. Dějiny Británie. 2., dopl. vyd. Přeložil Ivo ŠMOLDAS. Dějiny států. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-432-9.
