Před 157 lety se ve Varšavě narodila polská vědkyně Marie Curie-Skłodowská, první žena v historii, která obdržela dvě Nobelovy ceny. Připomeňme si život slavné vědkyně, od jejíhož úmrtí letos uplynulo 90 let.
Marie Curie, rozená jako Maria Sklodowská se narodila 7. listopadu 1867 v polské Varšavě, kde vyrůstala v rodině pedagogů. Její matka byla učitelka a otec učitel matematiky a fyziky. Od dětství tak měla k vědě velmi blízko, i když jí život připravil řadu překážek.
I přes excelentní studijní výsledky neměla Marie jako žena v tehdejším Polsku nárok na vysokoškolské vzdělání. Vydala se tedy cestou tvrdé práce – střádala peníze na další studia a v roce 1891 se dostala na pařížskou Sorbonnu, kde potkala svého budoucího muže a kolegu, o deset let staršího Pierra Curieho.
Společně s Pierrem se pustili do výzkumu radioaktivity a díky tomu brzy dosáhli mimořádných úspěchů. Marie ze smolince (staří horníci jej nazývali kámenem smůly, pozn. red.) chemicky izolovala malé množství chemického prvku – radia, které je mnohonásobně radioaktivnější než uran.
Vedle rádia Marie objevila i další prvek, polonium, pojmenovaný po její rodné zemi. Za své objevy získala v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziku a zkoumání radiačních jevů. O 8 let později (1911), i Nobelovu cenu za chemii – objevení radia a polonia. Jako jediná žena v historii obdržela dvě Nobelovy ceny ve dvou různých vědeckých oborech.
Marie a Pierre, kteří se vzali v roce 1895, měli dvě dcery. Irene Joliot-Curie, která kráčela ve šlépějích rodičů, se sama stala nositelkou Nobelovy ceny za chemii. Druhá dcera, Eva Curie, se proslavila jako spisovatelka.
Marie byla inspirací pro generaci žen věnujících se vědě – stala se první profesorkou na pařížské univerzitě, první ženou ve francouzské lékařské akademii a také vedla první rozhlasový institut v Paříži.
Když se Curieovi dostali k uranové rudě, kterou Marie zpracovávala chemickými metodami, izolovala dva tehdy dosud neznámé prvky. Smolinec, který se dovážel až z Jáchymova v Rakousko-Uhersku, se využíval k výrobě uranových barev. Materiál k výzkumu Marie nejprve dostala zdarma, byl považován za bezcenný zbytek z produkce.
V průběhu 20. let spolupracovala s Františkem Běhounkem, českým vědcem, který se stal průkopníkem radiologie u nás. Když Marie roku 1925 navštívila jako vládní host Československo, setkala se s Tomášem Garriguem Masarykem a zavítala i do Jáchymova, kde dokonce sfárala do uranových dolů. Navštívila také továrnu na výrobu rádia a Státní radiologický ústav.
Během 1. světové války sehrála klíčovou roli jako vedoucí lékařské polní jednotky. Díky ní vzniklo 20 mobilních rentgenových vozidel a 200 stacionárních rentgenových stanic. Sama jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zasloužila se o záchranu mnoha životů. Po válce nadále vedla Ústav pro rádium v Paříži a cestovala po světě, aby podporovala zakládání ústavů zaměřených na léčbu rakoviny.
Marie Curie zemřela 4. července 1934 na aplastickou anémii, kterou si pravděpodobně přivodila dlouholetým působením ionizujícího záření. Proslula tím, že radioaktivní izotopy běžně nosila po kapsách.
V roce 1995 byla Marie Curie jako první žena za své zásluhy uložena pod kopulí pařížského Pantheonu. Její vědecký odkaz pokračoval i díky její dceři Ireně a jejímu manželovi Frédéricu Joliotovi, kteří společně objevili umělou radioaktivitu.
Autor: Lenka Michálková. Zdroj: The Nobel Prize. Kniha: Madame Curie (Eve Curie, 1938)
