Letos 16. ledna uplynulo 169 let od narození Eleanor Marxové zvané Tussy, nejmladší dcery Karla Marxe. Život prožila jako socialistická aktivistka, literární překladatelka a přítelkyně Edwarda Avelinga.
Nadané dítě
Jenny Julia Eleanor Marxová se narodila 16. ledna 1855 v Londýně jako šesté dítě Karla Marxe a jeho manželky Jenny von Westphalen. Své dětství často trávila v otcově pracovně, když psal své stěžejní dílo Kapitál, a tak není divu, že později kráčela i v otcových šlépějích. Karel Marx pro ni vymyslel příběh s antihrdinou pojmenovaném Hans Röckle. Právě on byl její nejoblíbenější pohádkovou postavou. V roce 1968 vydali manželé Ilse a Vilmos Kornovi dětskou knihu Mistr Hans Röckle a pan Flammfuß, inspirovanou Marxovým vymyšleným příběhem.
Eleanor, které se už v dětství přezdívalo Tussy, byla poměrně nadaným dítětem. V předškolním věku už dokázala recitovat pasáže z díla anglického dramatika Williama Shakespeara. Bylo to dáno i tím, že se jí otec hodně věnoval a jeho vyprávění příběhů v ní vzbudilo silný zájem o literaturu.
Se svým otcem měla Eleanor velmi dobrý vztah. V šestnácti letech se stala jeho sekretářkou a doprovázela ho na jeho cestách po světě. Obvykle to byly socialistické konference, kterých se Marx zúčastnil. Je tedy celkem pochopitelné, že mladou Eleanor jeho socialistické myšlenky ovlivnily. Její otec jí dal velmi dobré základy politických i sociálních dějin. Jako dospělá Eleanor pomáhala při překladech a editaci otcova díla Kapitál. Kromě angličtiny ovládala také němčinu a norštinu a na konci 70. let 19. století se živila jako překladatelka.
První láska
Když bylo Eleanor sedmnáct let, zamilovala se do francouzského literárního pedagoga a revolučního socialisty, Hyppolite-Prospera-Oliver Lissagaray. Ten byl autorem knihy Dějiny Pařížské komuny z roku 1871, v nichž popsal své autentické zážitky. Knihu mu Eleanor pomohla přeložit do angličtiny. Bohužel Lissagaray byl o sedmnáct let starší. Jako případný manžel nejmladší dcery se Karlu Marxovi nelíbil, přestože s ním politicky jinak souzněl. Když o osm let později nakonec dceři sňatek s povolil, ona sama vztah s Lissagaray skončila.
Osudová a tragická láska
V roce 1883 se Eleanořiným životním partnerem na dlouhých 14 let stal Edward Aveling, anglický socialistický demokrat, spisovatel, dramatik, překladatel Marxova Kapitálu a spolupracovník Bedřicha Engelse. Seznámili se v čítárně Britského muzea v době, kdy byl Aveling stále ženatý, ale s manželkou byl rozloučen. Na veřejnosti se Eleanor s Avelingem prezentovali jako manželé, přestože nikdy sezdáni oficiální cestou nebyli. Aveling měl vznětlivý charakter, často býval doma nepřítomný, a navíc mu nic neříkala věrnost. Přesto mu Eleanor byla oddanou a milující ženou, která za něho z vlastního příjmu platila i dluhy. O Avelingovi bylo známé, že si půjčoval peníze, které nevracel.
Smrt kyanovodíkem
Společně se účastnili různých demonstrací za svobodu slova a proti nezaměstnanosti, spolupracovali na překladech. Pro Eleanor byl Aveling životní láskou. Pro Avelinga nejspíš ne, protože se v roce 1897 tajně pod falešným jménem oženil s mladičkou herečkou Evou Frye, svou milenkou. O tomto sňatku se Eleanor dozvěděla na konci března následujícího roku. Byla to pro ni smrtelná rána, z níž se nedokázala vzpamatovat. Ráno 31. března 1898 byla Eleanor Marxová nalezena mrtvá ve svém pokoji. Otrávila se kyanovodíkem. Koroner po ohledání jejího těla stanovil smrt jako sebevraždu ve stavu dočasného šílenství.
Poslední rozloučení
Socialistická komunita dávala vinu za Eleanořinu smrt právě Avelingovi. Ten byl v té době už nevyléčitelně nemocný, trpěl vážným onemocněním ledvin. Eleanor přežil o pouhé čtyři měsíce. Zatímco pohřebního obřadu Eleanor Marxové se účastnily davy lidí, na pohřbu Avelinga bylo přítomno všeho všudy asi šest jeho nejbližších příbuzných. Přestože byl Edward Aveling považován za jednoho z nejvýznamnějších vůdců anglického socialistického hnutí, na jeho poslední rozloučení nepřišel nikdo ze socialistické komunity.
Autor: Jana Surmová – NašeTéma. Zdroj: BritishLibrary
