Turné Eras americké zpěvačky Taylor Swift dobývá Evropu a na každé zastávce vyprodává stadiony několik večerů po sobě. Analytici diskutují o tom, jaký dopad mohou mít desítky tisíc nadšených „swifties“ na místní ekonomiku.
„Agentura Reuters ve své analýze dochází k závěru, že se vliv hudebních, ale i sportovních akcí na ekonomiku přeceňuje,“ uvedla Česká tisková kancelář (ČTK).
Mnozí věří, že Taylor Swift spolu s olympijskými hrami ve Francii a fotbalovým mistrovstvím Evropy v Německu mohou podpořit evropskou ekonomiku, která se v posledních dvou letech snaží vyhnout recesi a zůstává pozadu za Spojenými státy.
Existuje však jeden háček: „Swiftonomika“ je jen mýtus. Přestože je tato americká hudební celebrita obrovským fenoménem, který změnil hudební průmysl, její ekonomický přínos je tak malý, že po opadnutí euforie ho bude nutné hledat lupou.
Příkladem může být Stockholm. „V květnu se jejích tří koncertů zúčastnilo téměř 180 tisíc fanoušků, z nichž půlka přijela z ciziny, a vygenerovali městu obrat blížící se 850 milionům švédských korun (1,87 miliardy Kč). Pro Stockholm skvělý třídenní kšeft, ale kapka v moři pro švédskou ekonomiku, která je přitom s roční produkcí 623 miliard USD (14,5 bilionu Kč) až osmá největší v EU,“ analyzuje ČTK.
„Tento dodatečný obrat je pro Stockholm a zejména pro jeho odvětví cestovního ruchu velkou víkendovou vzpruhou,“ cituje agentura Reuters hlavního ekonoma Stockholmské obchodní komory Carla Bergkvistu. „Ale tím to končí – jeden víkend, bez viditelného nebo významného dopadu na celkový hospodářský růst.“
Hotely a restaurace vydělávaly jako o život a dokonce i prodej kovbojských klobouků vzrostl o 155 procent, odhaduje Stockholmská komora.
Vlna vlivu na ceny je stejně nepostřehnutelná a možná ještě menší než při loňském příjezdu Beyoncé, kdy její koncerty vyvolaly obavy z inflace. Bez ohledu na takzvaný „Beyoncé efekt“ klesla švédská inflace od té doby z deseti procent na současné něco málo přes dvě procenta.
„Existuje efekt Taylor Swift? Pokud ano, tak jen extrémně malý a dočasný,“ uvedl Carsten Brzeski, ekonom banky ING. „Před podobnými velkými akcemi se vždycky hodně mluví o velkých ekonomických přínosech, ale po jejich skončení byste potřebovali lupu, abyste v číslech tyto takzvané přínosy našli,“ dodal.
Podobně je to i s olympijskými hrami a mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2024. Tyto události sice přinášejí výhody restauracím, prodejcům piva a suvenýrů, ale nemají dlouhodobý dopad na celkovou spotřebu. „Tato spotřeba obvykle představuje výdaje, které by spotřebitelé vynaložili tak jako tak, a jde obvykle o substituci,“ nechal se slyšet profesor Simon Shibli z Sheffield Hallam University.
Tento argument naznačuje, že peníze utracené za vstupenky a ubytování jsou částí rodinného rozpočtu, což znamená méně peněz na jiné aktivity, jako je cestování nebo jídlo v restauracích. Vtipný „index čepovaného piva“ od finančního domu Danske Bank zaznamenal výrazný nárůst, když Dánsko naposledy hrálo na mistrovství Evropy. Index dosáhl vrcholu, když hospody a restaurace hlásily 106procentní nárůst tržeb během zápasu s Anglií.
„Z mikroekonomického hlediska tyto akce znamenají stimul, ale i ten je malý a dočasný,“ komentoval tato data Piet Haines Christiansen z Danske Bank. „Jsou relevantní pro konkrétní odvětví jako hotely a stravování, kamkoliv dorazí Taylor Swift, nebo pro prodej piva v zemích, které zrovna hrají fotbal,“ dodal.
Některá místní média minulý měsíc informovala o průzkumu banky Barclays, který se zaměřil na výdaje fanoušků Taylor Swift. Tento průzkum naznačil, že její koncerty by mohly přinést britské ekonomice miliardu liber (29,5 miliardy Kč). Kromě zmíněného substitučního efektu je však třeba zdůraznit, že značná část příjmů z turné Eras se vrátí do USA, což dále snižuje už tak malý ekonomický přínos pro místní ekonomiku.
V ekonomikách jako je Velká Británie nebo země kontinentální Evropy, nemají takovéto transfery významný dopad ani na údaje o mezinárodním obchodu. Jak připomíná Reuters, v dubnu činil obchodní přebytek (převaha vývozu nad dovozem) dvaceti zemí eurozóny 39 miliard eur.
Autor: Petr Ševčík. Zdroje: ČTK, REUTERS
