Českem se na Velikonoce šíří další vlna kybernetických podvodů. Útočníci se snaží ukrást peníze z účtů. Podvodníci se vydávají za Finanční správu, Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo zdravotní pojišťovnu a rozesílají falešné SMS zprávy. Vybízejí ke zdánlivě neškodnému upřesnění údajů a nabízejí přeplatek, ve skutečnosti ale luxují bankovní účty.
ČSSZ vydala varování před podvodnými telefonáty, SMS a weby vydávajícími se za ČSSZ. „Upozorňujeme na podvodné telefonáty, které jménem České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyzývají k návštěvě podvodných webů. Telefonáty odkazují na následně zaslanou falešnou SMS, která vyzývá k návštěvě údajného webu ČSSZ.“
Jedná se o kombinaci podvodných technik vishingu, což je podvodný telefonní hovor s „živým“ člověkem, který předstírá snahu někomu pomoci, a smishingu, což je forma útoku, kdy je na telefonní číslo zaslána podvodná SMS zpráva obsahující odkaz na podvodné stránky. Vždy je snahou dostat postiženou osobu na podvodné stránky a získat od ní citlivé osobní údaje.
Podobně před několika dny varovala také Finanční správa, která upozorňuje na podvodné telefonáty ohledně přeplatku na daních. „Po zvednutí telefonu vám hlasový automat oznámí, že máte přeplatek na daních, například ve výši 30 tisíc korun. Po zmáčknutí klávesnice na vyzvání vám v SMS zprávě dorazí odkaz na podvodnou stránku portálu MOJE daně, kde se z vás po přihlášení do falešného portálu snaží vylákat citlivé osobní informace či přístupové údaje k vašemu bankovnictví. Podvodníci zneužívají logo Finanční správy ČR a portálu MOJE daně.“
Obdobně také dříve varovaly zdravotní pojišťovny, například Všeobecná zdravotní pojišťovna informovala o masivním rozesílání SMS s informací o údajně schváleném příspěvku z fondu prevence. Princip byl stejný jako u výše uvedených úřadů – dostat pojištěnce někam, kde od nich podvodník získá přihlašovací údaje a následně je obere o peníze.
Finanční správa ani další státní instituce nikdy nevolají pomocí hlasového automatu, nikdy neposílají SMS zprávy s aktivními odkazy na nějaké webové stránky a žádný zaměstnanec státu po nikom nevyžaduje takovou formou citlivé osobní informace či přihlašovací údaje.
Finanční správa nikdy nevolá pomocí hlasového automatu a také nikdy neposílá v SMS žádné aktivní odkazy na webové stránky. Nikdy také nepožaduje citlivé osobní informace ani přístupové údaje k internetovému bankovnictví. Přeplatky na daních se navíc začnou vyplácet až po 2. dubnu 2024.
Nenechte se zmanipulovat!
Pokud vám někdo zavolá a bude tvrdit, že pro vás má peníze, zavěste. Následně pak zavolejte na oficiální linku dané instituce a zeptejte se tam. Nikdy se nenechte donutit k nějaké rychlé reakci. Zvláště senioři často nemají sílu jednoduše zavěsit. Když vám zdvořilost nedovolí položit telefon jen tak, omluvte se, že jste třeba u lékaře, a číslo, které vám volalo, následně zablokujte. Nevíte-li si rady, volejte někoho z rodiny a poraďte se. Nikdy nenechávejte nikoho, aby vám „pomáhal“ na dálku tím, že mu udělíte vzdálený přístup. Nikomu také nepřeposílejte ověřovací SMS ze svého mobilu.
Ten, kdo je zvyklý pracovat s počítačem, si může vytvořit účty v portálech daných institucí a všechny informace si tam jednoduše zjistit. Portál má jak ČSSZ, tak zdravotní pojišťovna nebo Finanční správa, ale vždy se do nich hlaste přes oficiální web, nikdy přes odkaz v mailu nebo SMS.
Volá banka. Opravdu?
Stejně postupujte také v případě telefonátů a zpráv z banky. Není nic, co by nepočkalo v klidu do večera, případně do druhého dne, kdy budete mít u sebe někoho, koho znáte a s kým se můžete poradit. Volejte buď svému bankéři, kterého osobně znáte, nebo na oficiální infolinku banky.
Nikomu nedávejte číslo své bankovní karty, údaj o její platnosti a bezpečnostní kód. Pro platby na internetu používejte raději jednorázové virtuální karty. A vůbec už nevěřte, že někde na druhém konci světa je nějaký utajený prastrýc, po kterém zdědíte miliony a jeho právník zázračně zjistil, že zrovna vy jste tou pravou osobou. Vždy jednejte s rozmyslem a nedělejte nic pod časovým tlakem.
Autor: Mirka Nová.
