Antonín Pášma ze Štítu demokracie varuje, že se z politiky stává nebezpečný experiment, kde se agrese a nenávist stávají normou. V rozhovoru pro NašeTéma.cz mluví o tom, jak covidová éra proměnila politickou scénu a proč chování poslance Jindřicha Rajchla připomíná autoritářské režimy.
Snad každý kdo sleduje televizi, sociální sítě a zpravodajství na internetu, narazil na ožehavou kauzu poslance Jindřicha Rajchla (PRO). Kdosi velmi podobný předsedovi strany PRO Jindřichu Rajchlovi, se oddává tvrdým radovánkám v lechtivém videu pro dospělé.
Kauza vyvolala rozporuplný střet veřejnosti s novým poslancem Rajchlem, na sociálních sítích se šíří nová vlna agrese a nenávisti.
V neděli 9. listopadu zveřejnil poslanec Jindřich Rajchl na Facebooku vzkaz iniciativě Štít demokracie a její tváři Antonínu Pášmovi. Rajchl Štít demokracie označil za „politickou ziskovku“ a tvrdí, že Pášma hájí „útok“ na jeho dceru. Nazývá ho demagogem a přirovnává k výrazným aktérům dezinformační scény. „Pášmovi a celému Štítu demokracie tak najednou spadla jejich maska slušnolidí, čímž se mezi normálně smýšlejícími občany této země definitivně odrovnal,“ napsal mimo jiné v příspěvku Rajchl.
Na slova Jindřicha Rajchla reaguje v rozhovoru pro NašeTéma.cz Antonín Pášma, jedna z tváří Rajchlem zmíněné iniciativy Štít demokracie. Mluví o posouvání hranic veřejné debaty, o normalizaci agresivní rétoriky i o tom, proč podle něj poslanec Rajchl odvádí pozornost od podstaty kauzy.
Pane Pášmo, vnímáte, že se Jindřich Rajchl svými výroky z neděle snaží přenést osobní konflikt do politické roviny a opřít se o sociální sítě?
Samozřejmě, že to tak vnímám, protože ono to tak prostě a jednoduše je. Jindřich Rajchl zbaběle odmítá svým „problémům“ čelit a proto se rozhodl pro odvedení pozornosti hned na dvou frontách.
První, ta defenzivní, je nejzbabělejší, protože si jako štít vzal svou rodinu a celou záležitost přímo spojil s osobou své dcery, místo aby se ji od toho snažil držet co nejdál. K tomuto tématu nedohledáte žádný jeho příspěvek, ve kterém by svou rodinu přímo nezmiňoval. Člověk je tak postaven do role, že pokud o Rajchlově po*noherecké minulosti mluví, tak jakoby měl automaticky schvalovat oslovování jeho dcery před jejich domem, což tak samozřejmě není.
Druhá fronta je útočná – tam se Jindřich Rajchl snaží odvést pozornost vytvářením „nepřátelských osob“, zkresleným poukazováním na jejich výroky a veřejným lynčem. Ostatně tento postup známe z jakéhokoliv autoritářského nebo totalitního režimu, kdy aby režim nemusel čelit svým problémům a vysvětlovat je, uměle vytvoří nepřítele, který za to vlastně může.
Jak to podle vás ovlivnilo veřejnou debatu?
Veřejnou debatu to samozřejmě ovlivnilo tak, že například proti mně a spoustě dalších, o kterých v souvislosti s tímto Rajchl psal, poslal hordu agresivních podporovatelů, jejichž nenávist pracně měsíce a roky budoval. V komentářích se objevují výzvy k mému uvěznění, k násilí na mé osobě nebo přímo k zabití.
Naštěstí je Rajchl proslulý tím, že si většinu svých dosahů na sociálních sítích kupuje, takže mě to od počítačů z Petrohradu zase tak nemrzí.
Jindřich Rajchl tvrdí, že hájíte neetické chování vůči jeho rodině. Vy ale mluvíte o veřejné odpovědnosti politiků. Je to odvádění pozornosti, nebo osobní selhání?
Otázku chápu, ale v případě Jindřicha Rajchla skutečně o žádného veřejného činitele nejde. I kdyby v té Poslanecké sněmovně seděl třeba 20 let, tak se s tímto chováním skutečným veřejným činitelem v očích slušných lidí nikdy nestane. To totiž není jen záležitostí funkce, ale také nějakých hodnot nebo chování.
ČTĚTE TAKÉ: V Praze se chystá demonstrace proti nové vládě. Organizátoři mluví o mafiánském půdorysu
Nemůžeme hrubého, agresivního a všehoschopného hospodského křiklouna, který se do Sněmovny dostal připsáním na kandidátku SPD, nazývat veřejným činitelem. Je to totiž devalvace všech, kteří tu funkci vykonávají odpovědně. Rajchlovy útoky nejsou ničím jiným, než pokusem o odvedení pozornosti.
Kde podle vás leží hranice mezi politickou kritikou a osobním útokem?
Ta hranice je za mě naprosto jednoznačná. Kritizovat politiky, klidně tvrdě, nekompromisně a s tím, že na nich nenecháme nit suchou. Ale jakákoliv zmínka o rodině – jakákoliv argumentace rodinou – je prostě špatně a vůbec to do tohoto světa nepatří. Jak ze strany občanů, tak ze strany politiků prostě velké NE.
A pokud už se do toho rodina nějakým nešťastným způsobem zamotá, měly by všechny strany udělat maximum pro to, aby z toho byla okamžitě vyvázána. Jindřich Rajchl často říká, že politika je boxerským ringem, kde se dávají rány. Já s tímto násilnickým přirovnáním sice nesouhlasím, ale vzhledem k tomu, že na nic jiného pravděpodobně neslyší, jsem ho v neděli při dalším živém vysílání o neexistujících útocích na jeho rodinu vyzval, aby své děti okamžitě vyvedl mimo tento ring.
Říkáte, že se hranice posunuly. Kdy se to stalo?
Ta hranice se posunula. Stalo se tak hlavně v covidovém období a právě kvůli lidem jako jsou Patrik Tušl, Tomáš Čermák nebo další zločinci, kteří sdíleli veřejně adresy některých osobností a chodili jim vyhrožovat před dům. Ostatně o tom by mohl dlouze vyprávět Rajchl, ten je totiž dobrovolně a často i zcela zdarma hájí a nazývá je „oběťmi režimu“.
Jak vnímáte Jindřicha Rajchla v případné vládě Andreje Babiše?
Upřímně? Já osobně budoucí vládu Andreje Babiše nazývám hnědou, protože se opírá o hlasy nahnědlých extremistů (u kterých i soud potvrdil, že v kampani používali nacistické praktiky), hajlujících oslavovačů žhářských útoků na malé romské holčičky, rasistů, xenofobů a popíračů holokaustu. Dalo by se to nazvat politickým experimentem.
Do této skupiny spadá i Rajchl. Jediným přínosem, kterým pro Českou republiku můžou tito nenávist a strach vyvolávající náckové mít, je, že budou všem občanům čtyři roky ukazovat, že takto fakt ne a příští volby je s drtivou, ústavní většinou převálcují demokratické strany.
Redakce NašeTéma.cz zaslala poslanci Jindřichu Rajchlovi soubor otázek týkajících se jeho nedělního statusu a aktuální kauzy. Do vydání článku jsme odpovědi neobdrželi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bývalý poslanec Volný vulgárně napadl novinářku Fridrichovou a občany Česka
