ANALÝZA | Poslanec Jindřich Rajchl zpochybnil existenci ruských hybridních hrozeb vůči Česku a ostře zaútočil na výroky poslankyně Kateriny Demetrashvili. Jeho tvrzení bez důkazů však naráží na závěry Bezpečnostní informační služby i mezinárodních institucí, podle nichž Rusko vůči Česku a zemím EU dlouhodobě vede koordinované hybridní operace.
Poslankyně Kateřina Demetrashvili (Piráti) v úterý 3. února vystoupila na schůzi Poslanecké sněmovny s projevem, v němž varovala před zlehčováním bezpečnostní situace Česka. Svůj apel směřovala k vládě Andreje Babiše, kterou vyzvala k odpovědnému přístupu v otázkách národní bezpečnosti.
Video: „Smích je nepatřičný“
Zdroj: Poslanecká sněmovna ČR
„Tahle vláda podle mě hazarduje s bezpečností a obranou České republiky. V době, kdy se naši evropští spojenci připravují i na ty nejhorší scénáře, tak naše vláda mlčí, mlčí a mlčí, vysílá signál nerozhodnosti. Je to nebezpečná lehkomyslnost a nejde jenom o zbrojení,“ řekla v úvodu Demetrashvili. Následně se koaliční v sále smáli a o klid musel požádat předsedající. „Smích je nepatřičný,“ ohradila se.
Bezpečnost státu podle poslankyně není téma pro ironii ani politické zlehčování. Kritizovala vládu za signály, které podle ní vysílá navenek (zejména vůči Rusku) a připomněla, že obrana není ideologická póza, ale základní schopnost odradit agresora, ubránit vlastní území a obstát jako důvěryhodný spojenec v rámci NATO. Právě tyto závazky však kabinet podle ní relativizuje, přestože se Česko veřejně přihlásilo k postupnému navyšování obranných výdajů.
Demetrashvili zároveň zpochybnila vládní práci s rozpočtem. „Vláda manipuluje s čísly a rozmazává realitu. V návrhu rozpočtu se tváří, že dává na obranu více než dvě procenta HDP, jenže Národní rozpočtová rada správně upozorňuje, že skutečně bez těchto přílepků by vláda nesplnila ani tu zákonnou hranici dvou procent, natož aby navyšovala,“ uvedla.
Nejtvrdší výhrady pak směřovala k oslabování vnitřní bezpečnosti. Po zkušenostech s útoky na Vrbětice, kybernetickými útoky a operacemi ruské GRU považuje návrat k mírnějším bezpečnostním režimům za nepřijatelný krok zpět. Vláda podle ní brzdí sdílení informací mezi institucemi, udržuje přebujelou byrokracii a tím fakticky usnadňuje činnost aktérům, kteří proti Česku vedou nepřátelské operace.
Na to reagoval právník a poslanec Jindřich Rajchl (PRO, za SPD) na sociální síti Facebook opět osobním útokem na poslankyni Demetrashvili. „Možná už jste viděli srdceryvné vystoupení Katheriny Demetrashvili v Poslanecké sněmovně, v němž apeluje na poslance naší koalice, aby se nesmáli, protože smích je nepatřičný, když jde o naší bezpečnost,“ napsal úvodem.
Rád by jí svým vzkazem sdělil, že se nesměje bezpečnosti Česka. Podle svých slov se směje tomu, když o bezpečnosti „naivně vykládá pirátská svazačka, která o ní ví asi to samé, co já o moderním čínském baletu“.
„Naši bezpečnost neohrožují žádné hybridní hrozby organizované GRU, nýbrž zejména masivní ukrajinská migrace a potenciální migrace muslimská,“ napsal Rajchl. Jeho tvrzení je tak v přímém rozporu se zjištěními české kontrarozvědky, Rady Evropské unie a hloubkovou analýzou Ministerstva vnitra ČR.
Ředitel BIS Michal Koudelka ve Výroční zprávě upozornil, že na území Česka dál probíhají jak otevřené, tak skryté aktivity ruských zpravodajských služeb. Kontrarozvědka podle něj v roce 2024 odhalila a pomohla zmařit několik sabotážních pokusů, včetně případů připomínajících útok v autobusovém depu na pražském Klíčově.
Výrazná pozornost se podle Koudelky soustředí také na kyberprostor, kde sílí snahy aktérů zejména z Ruska a Číny pronikat do státních institucí a testovat odolnost kritické infrastruktury. Tomu odpovídají i kroky zaměřené na systematické omezování špionážních aktivit cizích států, přičemž právě Rusko a Čína zůstávají nejaktivnějšími hráči.
Společnost se podle šéfa BIS zároveň dál potýká s šířením dezinformací, které pocházejí nejen přímo z Ruska, ale i od domácích aktérů. Hlavním prostorem jejich šíření zůstávají sociální sítě a alternativní weby ve kterých se mimo jiné píše i o poslanci Rajchlovi, s nimiž se stále častěji pojí i narůstající radikalizace mladistvých v online prostředí.
BIS dlouhodobě upozorňuje, že podobné incidenty nelze posuzovat izolovaně, ale jako součást širšího spektra hybridních aktivit.
„Neznám žádného rodiče, kterým by zmlátila syna či znásilnila dceru ruská zpravodajská služba, ale znám rodiče, kterým to samé udělali ukrajinští výrostci, kteří zneužili institutu dočasné ochrany, aby obešli naši národní legislativu a dostali se na naše území, kde si začali hrát na novodobou šlechtu,“ napsal dále Rajchl.
Rajchl tak staví bezpečnostní argumentaci na osobní zkušenosti namísto dat a důkazů. Anekdota („neznám žádného rodiče…“) nahrazuje práci se statistikami, manipuluje a vede k zobecnění jednotlivých trestných činů na celou skupinu ukrajinských uprchlíků, což odpovídá argumentačnímu faulu kolektivní viny.
Zároveň se snaží o zásadní posun významu pojmu bezpečnost. Hybridní hrozby ale nejsou o přímém fyzickém násilí, ale o destabilizaci státu a narušování demokratických institucí. Rajchlův výrok tak neslouží k popisu reality, nýbrž k vyvolání strachu a hněvu, s nimiž pracuje s emocemi svého publika na sociálních sítích.
„Mě skutečně nedojímají vaše bláboly o ohrožení demokratických hodnot a rozdělení naší společnosti, mě zajímá každodenní život obyčejných lidí v naší zemi,“ napsal dále poslanec. Tímto výrokem Rajchl záměrně zlehčuje debatu o ohrožení demokracie jako bezvýznamné „bláboly“ a staví ji do protikladu ke každodennímu životu obyčejných lidí. Vytváří tím falešnou volbu mezi ochranou demokratických institucí a řešením praktických problémů společnosti, přestože tyto oblasti spolu úzce souvisejí.
Poslanec tak veřejně odmítá bezpečnostní hrozby bez jejich věcného posouzení a současně prezentuje vlastní postoj jako jediný autentický hlas veřejnosti. Výrok proto nepopisuje realitu, ale slouží jen k emočnímu vymezení politického konfliktu.
Za obyčejné občany je Rajchl podle svých slov připraven bojovat. „Za jejich bezpečnost i za jejich svobodu veřejně šířit jejich názory o válce na Ukrajině a o tom vybájeném „přínosu“ ukrajinských migrantů pro Českou republiku, aniž by se museli obávat trestně-právní represe iniciované těmito pokryteckými strážci eurounijní morálky. Navzdory všem pirátům a jiným škůdcům naší země. Zdravý rozum totiž musí vyhrát nad pseudomoralizováním lepševické kavárny. Jinak je s naší zemí amen,“ dodal Rajchl.
Za „obyčejné občany“ je podle svých slov připraven bojovat a staví se do role jejich výhradního zastánce. Svobodu projevu přitom rámuje jako ohroženou mocenským tlakem institucí a politických oponentů.
Rajchl rétoricky pracuje s ostrým rozdělením společnosti na „obyčejné lidi“ a blíže neurčené elity, které jsou líčeny jako represivní a morálně pokrytecké. Rajchl tím předjímá konflikt, v němž jakákoli kritika jeho postojů může být interpretována jako útok na svobodu slova.
Pojem trestněprávní represe zůstává bez konkrétního obsahu a slouží spíše k posílení pocitu ohrožení než k popisu reálných problémů. Argumentace se tak posouvá od právního a politického rámce k vyvolání emocí a loajality vlastního publika.
ČTĚTE TAKÉ: Jste přidrzlá namyšlená nána. Rajchl na sítích útočí na poslankyni Demetrashvili
Velikost fanouškovské základny, kterou poslanec Jindřich Rajchl dlouhodobě prezentuje na sociální síti Facebook, podle dostupných dat neodpovídá realitě. Upozorňují na to analytici i občanské hnutí Čeští elfové, kteří se dlouhodobě zabývají mapováním dezinformačního prostředí.
Podle jejich analýzy pochází významná část interakcí u jeho příspěvků z účtů, jež vykazují znaky koordinovaného neautentického chování – tedy aktivit, které neodpovídají běžnému uživatelskému zapojení. K takovému jednání jsou podle expertů využívány trollí farmy umístěné na Východě. „Někoho možná překvapí Ukrajina, ale do té jsou zahrnuty i Ruskem okupovaná území, a pro změnu nikoho nepřekvapí Rusko,“ uvedli Čeští elfové. Podobné aktivity zaznamenala redakce NašeTéma.cz i u příspěvků z politického spektra Motoristů sobě, hnutí SPD a Stačilo!.
Analytici zároveň upozorňují, že dosahy většiny Rajchlových příspěvků výrazně převyšují velikost jeho reálné podporovatelské základny a dokonce překonávají dosahy globálně známých osobností. Na podezřele vysoké počty lajků a sledujících na jeho profilu upozorňují různí experti, analytici a různá média, včetně České televize.
Analýza rétoriky Jindřicha Rajchla
Rajchlovo závěrečné apokalyptické vyústění sdělení s představou zániku Česka završuje narativem existenční krize, v níž kompromis předem vylučuje. Politický spor redukuje na morální zápas dobra se zlem. Jeho osobní útok na poslankyni Pirátů manipulativně zakomponoval do propagandistického manifestu.
Způsob argumentace, který Jindřich Rajchl používá, vykazuje rysy komunikačních strategií známých z dlouhodobé ruské propagandy. Nejde o tvrzení o koordinaci či úmyslu, ale o podobnost používaných postupů, mezi něž patří zpochybňování institucí, relativizace systémových hrozeb a rámování politického konfliktu jako existenčního boje.
Rajchl staví emoce nad fakta a nahrazuje analytickou debatu morálním rozdělením společnosti na „my“ a „oni“. Ve výsledku oslabuje důvěru v demokratické instituce a posiluje pocit, že opozice jedná proti vlastním občanům.
Právě tyto rysy jsou dlouhodobě typické pro ruské propagandistické narativy, jejichž cílem není vysvětlovat realitu, ale mobilizovat loajalitu, nenávist a strach. U Rajchla přitom nejde o první případ útočení na opoziční politiky a instituce, ale o dlouhodobý způsob komunikace, který politickou debatu systematicky posouvá od faktů k emocím.
Autoři analýzy: Milan Polák, Petr Ševčík, Renata Podhůrská
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hřib se vysmál Macinkově ambici vést dvě ministerstva do konce mandátu prezidenta Pavla
