Investigativní novinářka Apolena Rychlíková čelí vlně nenávisti a výhrůžek od příznivců strany Motoristé sobě poté, co server Page Not Found informoval o trestním oznámení proti europoslanci Filipu Turkovi. Politici napříč spektrem útoky ostře odsuzují a vyzývají k ochraně svobody tisku, zatímco Turek a Motoristé sobě mlčí. Jaké jsou důsledky této kauzy pro demokracii a roli médií?
Investigativní novinářka Apolena Rychlíková (36), známá investigativní prací pro různá média, se stala terčem agresivních útoků ze strany příznivců strany Motoristé sobě a její přední tváře, europoslance Filipa Turka. Reakce na její článek o trestním oznámení proti Turkovi, který čelí trestnímu oznámení z domácího násilí, vyhrožování a znásilnění, přerostly v kampaň plnou výhrůžek smrtí, sexistických urážek a zastrašování.
Politici napříč politickým spektrem se jednoznačně postavili za Rychlíkovou a odsuzují chování Turkových příznivců, které považují za nepřijatelné a ohrožující demokratické principy.
Vlnu nenávisti odstartoval článek o Turkovi
Kauza se do médií dostala, když server Page Not Found zveřejnil článek Apoleny Rychlíkové, která odhalila trestní oznámení podané expřítelkyní Filipa Turka. Ta jej obviňuje z dlouholetého psychického a fyzického násilí, vyhrožování zbraní a znásilnění. Turek obvinění odmítá a strana Motoristé sobě s Petrem Macinkou označuje kauzu za politicky motivovanou. Příznivci Motoristů sobě na sociálních sítích okamžitě reagovali vůči Rychlíkové vlnou nenávisti, která zahrnuje vulgarity, sexistické útoky a výhrůžky fyzickým násilím, včetně znásilnění a smrti.
„To, co se v posledních dnech děje vůči Apoleně Rychlíkové, je hnusné, zbabělé a nebezpečné. Kdo v kampani záměrně rozdmýchává nenávist vůči novinářům, nese odpovědnost i za to, co pak píšou jeho fanoušci – výhrůžky znásilněním, uřezáním prstů nebo smrtí nejsou politický názor, ale čirá agresivita. Takhle se nechová zdravá, sebevědomá demokracie. Takhle vypadá začátek strachu. A já bych opravdu nechtěl žít ve státě, kde se novinář bojí dělat svou práci. Tohle už není o pravici nebo levici. Tohle je o tom, jestli jsme ještě lidi,“ řekl pro redakci NašeTéma Matěj Hlavatý, starosta Tetína.
Role investigativní žurnalistiky v demokracii
Apolena Rychlíková není v investigativní žurnalistice nováčkem. Její práce nejen pro server Page Not Found zahrnuje odhalení několika významných kauz, například případ bývalého poslance Dominika Feriho, který byl odsouzen za znásilnění a pokus o znásilnění, či influencera Adama Kajumiho, obviněného z vykořisťování dívek na platformě OnlyFans.
Rychlíková svými investigacemi upozorňuje na nekalosti veřejných činitelů a přispívá k transparentnosti české politiky. Její práce však přináší i rizika, jak ukazuje současná kampaň proti ní.
Investigativní žurnalistika hraje klíčovou roli v demokratické společnosti, odhaluje korupci, zneužívání moci a další nekalé praktiky. Podle organizace Reportéři bez hranic čelí novináři po celém světě rostoucímu tlaku, včetně online obtěžování a fyzických hrozeb, píše server ČT24. V Česku, kde je svoboda tisku obecně na vysoké úrovni, útoky na Rychlíkovou ukazují, že ani zde nejsou novináři zcela v bezpečí.
Politikům vadí absence Turkovy reakce
Politici kritizují nejen útoky na Rychlíkovou, ale i pasivitu Filipa Turka a vedení Motoristů sobě, kteří se vůči chování svých příznivců jasně nevyhradili. „Ve výhrůžkách a slovních útocích, kterým čelí novinářka Apolena Rychlíková, vyhřezlo to nejhnusnější, co v naší společnosti existuje: agresivita, násilí, sprostota, dehumanizace kohokoliv, kdo nesdílí moje vidění světa. Nic z toho do civilizovaného světa nepatří. My, politici, sice neodpovídáme za každého našeho voliče a příznivce. Ale vlastním chováním a vyjadřováním pomáháme nastavovat, co je ještě přijatelnou normou a co už je přes čáru,“ napsal na síti X ministr vnitra Vít Rakušan.
„Tohle je brutálně přes čáru. Pane Filipe Turku, teď máte možnost dostát své image chlapa a apelem na své fanoušky ten nechutný útok zastavit,“ dodal ministr.
Podobně se vyjádřil předseda Pirátů a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib na Instagramu: „Novinářka Apolena Rychlíková se po nedávném odhalení znásilňovací kauzy Filipa Turka stala cílem nechutných útoků ze strany jeho fanoušků. Takovéto chování nemá v naší společnosti nejmenší místo. Filip Turek by měl přestat být srab a veřejně vyzvat své fanoušky ke klidu. Tohle už překročilo všechny meze.“
Zkušenost s výhrůžkami sdílí i Zdechovský
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který sám nedávno čelil výhrůžkám smrtí, se Rychlíkové také zastal: „Nedávno jsem byl v kůži paní Rychlíkové, kdy mi chodily výhrůžky smrtí, řešila se s policií opět policejní ochrana. Takže vím, že to není nic příjemného. Většinou se to děje, když šťouchnete do vosího hnízda.“
„Fanoušci Turka by si měli uvědomit, že tyto výhrůžky mají konsekvence, které může řešit policie. Hrdina za klávesnicí je obvykle člověk s velmi malým sebevědomím v reálném životě. Novinářka Rychlíková, se kterou se v drtivé většině názorově neshodnu, jen dělala svou práci. A očividně dobře. Za to schytala neoprávněnou a místy dost hnusnou kritiku. Proti tomu se musí každý slušný člověk jasně vymezit. Příznivci Motoristů by si měli sáhnout do vlastního svědomí,“ dodal Zdechovský pro NašeTéma.
Útoky ohrožují demokracii
„Útoky, kterých jsme svědky v posledních dnech, překračují všechny hranice slušného a respektujícího chování. Novinářka Apolena Rychlíková dělá svou práci, informuje veřejnost a upozorňuje na dění okolo veřejně činných osob – přesně to je role médií ve zdravé demokratické společnosti,“ řekl pro NašeTéma Lukáš Hilpert, předseda spolku Milion chvilek pro demokracii.
„Je nepřípustné, aby za to ze strany podporovatelů Filipa Turka a členů strany Motoristé sobě čelila nátlaku, zastrašování, vulgárním urážkám a opakovaným výhrůžkám. Takové chování je nepřijatelné a nesmí se ve veřejném prostoru stávat normou. Stojíme za Apolenou Rychlíkovou i za každým dalším člověkem, který se odváží postavit bezpráví, šikaně nebo násilí,“ dodal Hilpert.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na síti X také vyjádřil podporu Rychlíkové: „Vážená paní Rychlíková, již delší dobu zírám na to množství nahnědlého zla, které se na Vás valí. Jasně, že se veřejně přidávám k Vaší podpoře a měl jsem to udělat již dříve.“
Útoky a Hranatost jako zbraň
Kromě výhrůžek se na Rychlíkovou valí i sexistické útoky, které někteří příznivci Motoristů sobě spojují s jejich kulturou „hranatosti“ – termínem, který vychází z Turkovy image a jeho příznivců.
„Je mi fakt zle z toho, jak teď každej hranatej hňup kope do Apoleny Rychlíkové. Fakt kňučí ti stejní, co nás tu neodbytně poučují z konzervativní hodnoty svobody slova? Tak tihle velcí chlapáci s velkejma kárama se teď budou navážet do holky, novinářky? Opravdickej chlap by se zvedl a bojoval za svou čest – jenže to by musel nějakou mít. Místo toho banda pindíků motoristů bulí, že je na ně Apolena zlá. Vím kulový, co se stalo a párkrát už mne taky protáhli novináři bahnem, ale tyhle osobní útoky na novinářku a cílená kampaň proti ní, je trapno a hnus!! S Apolenou určitě nesdílíme pohled na mnoho věcí, ale osobní útoky, co se proti ní spouští, hrubě odmítám!“ napsala před několika dny na svém facebookovém profilu ministryně spravedlnosti Eva Decroix.
Komentáře na sociálních sítích, které zmiňují „lesbické“ urážky či další sexistické narážky, ukazují na hlubší problém v chování některých příznivců Motoristů sobě. Tyto útoky připomínají rétoriku, která se v minulosti objevovala během polarizujících událostí, jako byla uprchlická krize v letech 2015–2016, kdy novináři čelili podobným vlnám nenávisti za zpravodajství o migraci. Na rozdíl od tehdejších událostí, které byly poháněny širší společenskou polarizací, jsou však současné útoky cílené na jednu osobu a postrádají racionální základ.
Útoky na novináře nejsou novinkou
Případ útoků na novinářku Apolenu Rychlíkovou není ojedinělý. V českém prostředí čelili novináři výhrůžkám a útokům již v minulosti. Například během zmíněné uprchlické krize byli novináři, kteří informovali o migraci, často označováni za „zrádce“ nebo „sluhy establishmentu“.
Podobně v zahraničí, například na Slovensku, vražda novináře Jána Kuciaka v roce 2018 otřásla veřejností a ukázala, jak daleko mohou zajít snahy o umlčení médií.
Tyto případy ukazují, že útoky na novináře nejsou pouze osobní záležitostí, ale mají širší dopady na svobodu tisku a demokracii. Kauza Filipa Turka tak může být varovným signálem, že i v relativně bezpečném prostředí se mohou projevit nebezpečné trendy.
Reakce veřejnosti a médií
Na sociálních sítích se kauza setkala s rozdílnými reakcemi. Zatímco většina uživatelů sítí vyjadřuje Rychlíkové podporu a oceňují její odvahu, jiní, zejména příznivci Motoristů sobě, ji obviňují z politické zaujatosti a šíření dezinformací. Na platformě X se objevily i konspirační teorie, které tvrdí, že Rychlíková je součástí „levicového spiknutí“ proti Turkovi. Tyto narativy často opakují argumenty Petra Macinky, který označil kauzu za „zmanipulovanou“.
Mainstreamová média, jako jsou SeznamZprávy či Deník N, se k případu vyjadřují opatrně, ale většinou podporují Rychlíkovou a zdůrazňují potřebu chránit novináře před zastrašováním.
Motoristé a jejich odpovědnost
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka se k útokům na Rychlíkovou zatím přímo nevyjádřil. Redakcí NašeTéma byl osloven ohledně názoru na kauzu Filipa Turka, kdy sdělil, že se vyjádří, ale do dnešního dne odpověď nedodal.
Na webu Motoristů se zaměřil na obhajobu Turka, když kauzu označil za „zmanipulovanou“ a „politicky motivovanou“. „Nehoráznou kampaň levicové extremistky Apoleny Rychlíkové proti europoslanci Filipovi Turkovi považujeme za vážný pokus o likvidaci úspěšného mužského politika těsně před volbami pomocí vykonstruované kauzy,“ uvedl šéf Motoristů sobě Macinka. Konkrétní důkazy o manipulaci však neuvedl.
Tato rétorika, která vykresluje Turka jako oběť a Rychlíkovou jako „levicovou extremistku“, je možná snahou, která má mobilizovat příznivce strany a odvrátit pozornost od samotných obvinění. Takovéto reakce nejsou nové. Politické strany, které čelí skandálům, často volí strategii útoku na média místo otevřené diskuse o obviněních. To však může dále polarizovat společnost a podkopávat důvěru v nezávislou žurnalistiku.
Absence jasného odsouzení útoků ze strany vedení Motoristů sobě vyvolává otázky o jejich postoji k odpovědnosti za chování svých příznivců. „Politik, který nechává takovéto chování bez ohrazení probíhat, by neměl zastávat jakoukoli veřejnou funkci,“ řekl pro NašeTéma starosta Tetína Hlavatý. Podobně Zdechovský apeluje na Turkovy příznivce, aby „si sáhli do svědomí“, a zdůrazňuje, že novináři mají právo dělat svou práci bez strachu z odplaty.
Právní a společenské důsledky
Výhrůžky smrtí a fyzickým násilím, kterým Rychlíková čelí, nejsou pouze etickým problémem, ale mohou mít i právní důsledky. Podle trestního zákoníku ČR může vyhrožování, jako je znásilnění nebo vražda, vést k trestu odnětí svobody až na tři roky.
Policie ČR již podle Zdechovského vyšetřuje některé výhrůžky proti jeho osobě, což by mohlo vést k trestnímu stíhání konkrétních osob. Výhrůžky na sociálních sítích nejsou anonymní, jak si mnozí myslí. Policie má nástroje k dohledání autorů komentářů, a pokud budou důkazy dostatečné, mohou být pachatelé potrestáni.
Zároveň kauza otevírá širší debatu o ochraně novinářů a svobodě tisku. Podle organizace Mezinárodní tiskový institut (IPI) je online obtěžování novinářů rostoucím problémem, který může vést k autocenzuře a oslabení investigativní žurnalistiky. V Česku, kde je svoboda tisku stále považována za jednu z nejsilnějších v regionu, může případ Rychlíkové sloužit jako test, jak společnost a stát dokážou reagovat na takovéto hrozby.
Hranice politické rétoriky a svoboda tisku
Kauza Filipa Turka a útoky na Apolenu Rychlíkovou ukazují, jak tenká může být hranice mezi politickou rétorikou a otevřeným zastrašováním. Zatímco Turek a Motoristé sobě mají právo obhajovat se proti obviněním, absence jejich jasného vymezení vůči nenávistným útokům na novinářku vyvolává obavy o jejich odpovědnost vůči společnosti. Podpora Rychlíkové ze strany politiků napříč spektrem – ukazuje na shodu v tom, že útoky na novináře jsou nepřípustné.
„Novinářka Apolena Rychlíková dělá svou práci, informuje veřejnost a upozorňuje na dění okolo veřejně činných osob – přesně to je role médií ve zdravé demokratické společnosti,“ shrnul Lukáš Hilpert.
Kauza Filipa Turka, jejíž vyšetřování stále probíhá, připomíná, že svoboda tisku není automatická a je třeba ji aktivně bránit – jak ze strany politiků a institucí, tak i veřejnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: VIDEO: Ondřej Dostál hájil v europarlamentu komunisty
