V posledních týdnech bobtnají na sociálních sítích horlivé diskuze, které mají jedno společné téma, Knihobot. Nevyžádanou popularitu online antikvariátu měl odstartovat prodej předraženého sešitu s názvem Deníky ze Severní Koreje autorky Niny Špitálníkové. Jak to v Knihobotu skutečně funguje?
Kritiku rozpoutal předražený sešit
Online antikvariát Knihobot čelí od začátku října vlně kritiky. Do hledáčku se dostal zejména prostřednictvím příspěvku spisovatelky Niny Špitálníkové, která na Instagramu uvedla: „Knihobot je lichva s papírovou zástěrkou,“ a vyzvala potenciální zákazníky antikvariátu k bojkotu.
Impulsem byl prodej autorského sešitu „Deníky ze Severní Koreje“, který koreanistka Nina Špitálníková připravila jako doprovodný materiál pro crowdfundingovou platformu Donio.cz. Podle autorky jej Knihobot prodal
za 4 250 Kč.
„Sešit Deníky ze Severní Koreje, který jsem napsala jako doprovodný materiál k Donio, bez ISBN, jinak neprodejný, prodávají za 4 250 Kč. Bez distribuce. Bez povolení,“ uvedla autorka. Následně vyzvala k podpoře klasických kamenných antikvariátů a knihoven a ke sdílení knih mezi lidmi.
Cenotvorba a možná pochybení
Cenotvorbu na Knihobotu určuje umělá inteligence (AI) a může se stát, že algoritmus cenu odhadne neadekvátně. „Cenu určuje náš propracovaný algoritmus, který bere v potaz tržní data, prodejní cena tak reflektuje současnou tržní poptávku a nabídku,“ uvedla pro NašeTéma.cz marketingová manažerka Knihobotu Žaneta Kratochvílová. Dodala, že pokud algoritmus nemá dostatek dat, dochází k manuálnímu ocenění pracovníkem Knihobotu.
„K omylům tak dochází velice zřídka, ale jako u každé lidské práce, může se stát, že někdo přehlédne vpisku nebo špatně vyhodnotí, zda se jedná o podpis autora nebo věnování předchozího čtenáře,“ doplnila Kratochvílová.
Zároveň upozornila, že u každé knihy vystavené na e-shopu je možnost nahlásit chybu. Pokud zákazníci narazí na nesrovnalost, mohou Knihobot kontaktovat.
Dopad na knihkupectví a vydavatelství
Někteří kritici uvádějí, že e-shop odčerpává potenciální zákazníky klasických knihkupectví. Podle Kratochvílové se však skupiny zákazníků zčásti překrývají.
„Víme, že někteří naši zákazníci nakupují také v knihkupectvích. Rozhodně neostrakizujeme ty, kteří si kupují nové knihy,“ říká za Knihobot Kratochvílová. Zákazníci se mohou sami rozhodnout, jakou cestu nákupu zvolí.
Podle Knihobotu je cílem podpořit lidi v prodeji knih, které jim doma jen zabírají místo. Kratochvílová dodává, že Knihobot nabízí možnost někomu udělat radost a zároveň si přivydělat.
Cesta knih, které se neprodají
Kromě diskutované cenotvorby se ve veřejných debatách často řeší, kam směřují knihy, které se v online antikvariátu neprodají.
V komentářích pod příspěvky Niny Špitálníkové se objevují tvrzení o pálení vyřazených knih. „Všechny vyřazené knihy končí v plechových bednách a nejčastěji ve spalovnách. Celé vedení tento proces schvaluje, takže jejich udržitelnost je jen sprostá přetvářka,“ uvádí jeden z diskutujících.
Autorka zároveň uvádí, že má k podobnému postupu důkazy a v případě zájmu je může poskytnout. Další příspěvek tvrdí, že knihy bývají umístěny venku v kontejnerech, na které prší.
„Všechny poškozené a další zbylé knihy, které se nám nepodaří udat, putují na recyklaci do firem zpracovávajících papír. Vznikají z nich například obaly na vejce,“ reaguje za Knihobot Kratochvílová. Dodává, že obtížně prodejné, ale zachovalé tituly se Knihobot snaží nabídnout i se ztrátou. Knihy, o které není dlouhodobě zájem, mají dvojí cestu: část míří do prodejen do „hrabáren“ a část k umělcům, školkám či neziskovým organizacím.
K finálnímu vyřazení podle Kratochvílové dochází až tehdy, když se kniha neprodá ani po snížení ceny. „Původní majitelé mají možnost knihu získat zpět jen v případě, že knihu vyřadíme už při příjmu. Pokud už se kniha dostala do prodeje, ale neprodala se, není už vrácení bohužel z procesních důvodů možné,“ uvedla.
Pracovní podmínky a brigádníci Knihobotu
Firma provozující Knihobot nečelí pouze online kritice. Česká televize v polovině října v pořadu Newsroom ČT24 odvysílala záběry z firmy a výpovědi zaměstnanců i brigádníků o pracovních podmínkách v Knihobotu, informoval server iRozhlas.cz. Na Instagramu se pod příspěvky Niny Špitálníkové objevují komentáře údajných bývalých brigádníků, kteří popisují zkušenosti v Knihobotu jako toxické, velmi nepříjemné a stresující.
Veřejné komentáře uvádějí například: „Když jsem nastupoval, limit pro focení byl asi 100 knih za hodinu, což se ještě dalo zvládnout, ale později ho zvýšili na 130. To už bylo mimo mé fyzické možnosti. Na jednu knihu máš ani ne 30 vteřin.“
Další komentář zmiňuje pauzy: „Špatné pracovní podmínky, nemožnost si v klidu dát svačinu nebo se napít, špatné platové ohodnocení a falešná profilace jako ekologicky šetrného projektu.“
A nakonec tabule hanby: „Když jsem tam začínala někdy v roce 2021, tak to byla moc fajn a milá brigáda, ale postupně začalo vedení dost koukat na čísla a rychlosti. Přesně, když se začala zavádět ta „tabule hanby“ a začali nás popohánět.“
Kratochvílová popsala, jak v Knihobotu fungují brigádníci. Mají stanovený minimální počet knih, které musí během směny nafotit. Pokud limit překročí a zvládnou nafotit více knih, dostávají k hodinové sazbě finanční bonus.
Brigádníci mají dvouhodinové nebo čtyřhodinové směny. „Během nich může každý podle potřeby odejít na toaletu nebo se napít,“ uvádí Kratochvílová. Zaměstnanci mají ze zákona po odpracovaných šesti hodinách nárok na přestávku 30 minut; brigádníkům mladším 18 let má být pauza umožněna po 4,5 hodinách.
„Pokud si brigádník zapíše pouze jednu čtyřhodinovou směnu, nárok na třicetiminutovou pauzu nemá,“ vysvětluje Kratochvílová. Pokud však navazuje druhá směna, pauza mu musí být ze zákona umožněna. Podle vyjádření Knihobotu je tento postup v souladu s předpisy; posouzení případných podnětů je na Státním úřadu inspekce práce, který se stížností zabývá.
Instagramový profil Niny Špitálníkové obsahuje více než 30 kritických komentářů, které se vymezují vůči společnosti Knihobot. Podle kontextu řady z nich mohou jejich autoři být bývalí brigádníci.
Knihobot vznikl jako český start-up v roce 2019. V roce 2024 firma uváděla tržby přes 560 milionů Kč. Působí také na Slovensku, v Německu a Rakousku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Porovnali jsme Rohlík a Košík. Online nákup potravin může pořádně provětrat peněženku
