Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) rozpoutal na sociálních sítích bouři svými výroky o přiměřené rychlosti a bezpečnosti na českých dálnicích. Po zveřejnění selfie fotografií, kde jede rychlostí přes 200 km/h, a po sérii kontroverzních tvrzení o porušování pravidel většinou řidičů se jeho slova stala virálním tématem. Server NašeTéma ale jeho stěžejní výroky na základě odpovědí z Ministerstva dopravy ČR jednoznačně vyvrací a přichází s fakty, která poukazují na realitu. Turkovy mýty tak stojí v ostrém kontrastu s fakty.
Mýtus: „Špatný zákon“
„Mně přijde, že zákon, který nedodržuje polovina obyvatelstva, co na dálnici určitě někdy jela nad 130 kilometrů za hodinu, je špatný,“ prohlásil europoslanec Filip Turek ve vysílání na CNN Prima NEWS. Tato teze ale podle vyjádření ministerstva dopravy nemá oporu v datech.
„Obecně řečeno drtivá většina řidičů na českých silnicích jsou slušní lidé, kteří dodržují pravidla a neohrožují bezpečnost silničního provozu,“ sdělil pro NašeTéma mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, čímž jasně vyvrací Turkovu tezi o masovém porušování zákona. Podle průzkumu, který resort provedl společně s Českou kanceláří pojistitelů, si překročení o 40 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec přiznalo pouze 15 procent řidičů. „Zároveň si 94 procent řidičů uvědomuje, že jde o nebezpečné chování,“ doplnil Jemelka.
Mýtus: „86 procent lidí pravidelně porušuje rychlost“
Ještě odvážnější tvrzení zaznělo v pořadu Xaver TV – Přísně tajné, kde Filip Turek prohlásil, že „86 procent lidí pravidelně porušuje rychlost“. Ministerstvo dopravy však žádná data, která by toto číslo potvrzovala, nemá. Redakce NašeTéma se k těmto zmíněným datům investigativním zjišťováním nedopátrala. Z toho plyne, že pokud taková data neexistují, naznačujete to manipulaci.
Statistky nehodovosti přitom ukazují, že nepřiměřená rychlost je sice vážným problémem – loni kvůli ní zemřelo 113 lidí z celkových 438 obětí na silnicích –, ale rozhodně se netýká drtivé většiny řidičů. „Typické jsou tyto nehody pro mladé řidiče, kteří ve vysoké rychlosti nezvládnou své vozidlo,“ sdělil resort dopravy.
Mýtus: „Zákon je starý“
Turek v pořadu Xaver – Přísně tajné mluvil o tom, že současné rychlostní limity jsou zastaralé a měly by být upraveny, protože je porušuje „většina obyvatel“. „Pokud si někdo přeje změnit pravidla, je možné je prosazovat cestou změny zákona o silničním provozu v Poslanecké sněmovně, nikoliv však cestou jejich porušování,“ reaguje ministerstvo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zdechovský kritizuje Turka za jeho postoj k systému: Není to dobrý příklad pro mladé
Resort také zdůrazňuje, že pravidla nejsou libovolná, ale vycházejí z dlouholetých zkušeností a výzkumů. „Je nutné si uvědomit, že naopak v cizině se stále více skloňuje a přistupuje obecně ke snižování rychlostních limitů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva, čímž naznačuje, že Turkovy představy o liberalizaci limitů jdou proti evropským trendům. Například v Německu, na které Turek často odkazuje, jsou přísné sankce za překročení rychlosti běžné a slouží jako inspirace pro český systém.
Mýtus: „Zvýšení rychlosti na D3 na 150 km/h: Hranatý nátlak nese své ovoce“
Turek v pořadu Přísně tajné zmínil, že zvýšení rychlostního limitu na 150 km/h na dálnici D3 je výsledkem „hranatého nátlaku“. Ministerstvo dopravy ale tuto domněnku rozporuje. „Navýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic, kde budou proměnlivá dopravní značení, si dala vláda do svého programového prohlášení již v roce 2021,“ uvedl ve středu resort dopravy na dotaz NašeTéma.
Testovací úsek na D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi byl vybrán kvůli technickým parametrům a proměnlivému značení, nikoli tedy kvůli Turkovým aktivitám. „Po vyhodnocení pilotního provozu se pak počet úseků buď rozšíří nebo také ne,“ dodává ministerstvo, čímž zdůrazňuje, že jde o dlouhodobě plánovaný projekt, nikoli o reakci na veřejný tlak.
Mýtus: „Přiměřená rychlost“
K fotografiím, na nichž Filip Turek jede rychlostí 200 km/h a pořizuje si selfie, prohlásil, že jde o „přiměřenou rychlost“. Ministerstvo dopravy ale tento názor razantně odmítá. „200 km/h jednoznačně nelze považovat za přiměřenou rychlost. Ani za to, že se jedná o zastaralá pravidla,“ sdělil resort dopravy s odkazem na zákon č. 361/2000 Sb., který stanovuje povinnost řidičů přizpůsobit rychlost podmínkám a bezpečnosti provozu.
„Samo překročení rychlosti je jedním z nejčastějších příčin dopravních nehod. To, jestli někdo je schopen řídit v takové rychlosti vozidlo, není o nastavení pravidel. Na silnicích, resp. dálnicích se takový člověk nepohybuje sám,“ vysvětluje ministerstvo a připomíná, že pravidla platí pro všechny, bez ohledu na zkušenosti či kvalitu vozidla. „Nepřiměřeně rychlou jízdou neohrožuje řidič jen sebe,“ dodává resort, čímž zdůrazňuje ohrožení ostatních účastníků provozu.
„Existují důvody, proč jsou nastavené rychlostní limity tak, jak jsou, a každý je povinen je dodržovat s ohledem nejen na své zdraví a svůj život, ale zejména na zdraví, život a majetek ostatních účastníků silničního provozu,“ vysvětlil mluvčí Jemelka. „Jsou za tím léta zkušeností a výzkumů,“ doplnil.
Mýtus: „České dálnice jsou úplně bez problému postavené na 160 km/h“
Turek v pořadu Přísně tajné dále tvrdil, že české dálnice jsou konstruovány pro rychlosti 160 km/h a na některých místech lze jezdit neomezenou rychlostí za ideálních podmínek.
Ministerstvo dopravy ale tuto představu koriguje. „České dálnice jsou postavené v rozsahu 1025 km na návrhovou rychlost 120 km/h a v rozsahu 448,6 km v návrhové rychlosti 100 km/h a 6,4 km na 80 km/h,“ uvádí resort.
Návrhová rychlost ale neznamená, že je vyšší rychlost automaticky bezpečná. „Návrhová rychlost však neodpovídá nejvyšší dovolené rychlosti, ta může být i vyšší. Pokud bychom měli posuzovat každý dálniční úsek na to, jaká nejvyšší rychlost je na něm ještě bezpečná, bylo by potřeba posuzovat vícero kritérií, které jsou závislé na stavebním uspořádání dálnice, jako jsou směrové a výškové oblouky a jejich vliv na tzv. rozhled pro zastavení vozidla, délky připojovacích pruhů a související rozhled pro připojení, protismykové vlastnosti vozovky a další,“ vysvětluje ministerstvo. Jízda nad 130 km/h je tedy v rozporu s předpisy a může být nebezpečná.
Mýtus: „Lidé, co jezdí pod 130 km/h, na dálnici nepatří“
Z fanouškovské základny Filipa Turka v pořadu Přísně tajné také zaznělo že, řidiči kteří jezdí na dálnici pomaleji než 130 km/h, jsou pro ostatní nebezpeční.
Ministerstvo dopravy ale k tomu mýtu má z bezpečnostního hlediska odlišný postoj. „České dálnice jsou konstruovány na rychlost 130 km/h z hlediska bezpečnosti,“ opakuje mluvčí. „Pokud chceme, aby na českých silnicích neumíralo v průměru 400 – 500 lidí ročně a další tisícovky lidí nebyly s těžkými následky, pak jsou pravidla a kontrola jejich dodržování potřeba,“ zdůrazňuje resort.
Nicméně minimální povolená rychlost na dálnicích je 80 km/h, a jízda pod 130 km/h je tedy zcela v souladu s předpisy. Minimální rychlost na dálnici upravuje Zákon 361/2000 Sb., který zmiňuje například Portál řidiče: „Na dálnici je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních souprav, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než 80 km/h. Mimo obslužná zařízení dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.“
Nutno zdůraznit, že na dálnicích v ČR platí většinou horní rychlostní limit 130 km/h.
„Rychlá jízda, která se často pojí s nepřiměřenou rychlostí; nelze ji zlehčovat či kastovat lidi na ty, „co ví a nedodržují“ a ty, co dodržují … Nepřiměřeně rychlou jízdou neohrožuje řidič jen sebe,“ varuje ministerstvo před bagatelizací limitů. „Na základě chování řidičů a jejich nejčastějších přestupků, které jsou nebezpečné a způsobují nehody a smrtelná zranění jsme zpřísnili bodový systém,“ doplnil mluvčí resortu.
A co pořizování selfie řidičem za jízdy v Česku a Německu?
Turkovy fotografie, na nichž si pořizuje selfie při rychlosti 200 km/h, vyvolaly vlnu kritiky. On sám to ale zlehčuje. Ministerstvo dopravy ale upozorňuje na vážnost tohoto chování.
„V rámci novely bodového systému se právě u nevěnování se řízení a konkrétně u držení telefonu za jízdy zvýšila pokuta i body. Z dopravních statistik vyplývá, že za posledních 10 let vzrostla četnost přestupků nedovoleného držení telefonu za jízdy o téměř 50 %. Ze všech bodovaných přestupků je držení telefonu nebo jiného záznamového zařízení 3. nejčastějším přestupkem,“ uvádí resort.
I proto se od ledna 2024 výrazně zpřísnila sankce za držení telefonu při řízení. „Nyní za tento přestupek řidič dostane 4 trestné body a pokutu na místě v rozmezí 2 500 až 3 500 Kč. Ve správním řízení může pokuta za držení telefonu nebo jiného záznamového zařízení dosáhnout dokonce až 10 000 Kč,“ uvedl mluvčí resortu. Držení telefonu je zakázáno nejen v Česku, ale i v Německu, kde jsou pravidla a jejich vymáhání přísně kontrolovány.
Proč jsou pravidla důležitá?
Ministerstvo dopravy zdůrazňuje, že rychlostní limity a pravidla silničního provozu nejsou samoúčelná. „Jsou za tím léta zkušeností a výzkumů,“ uvádí resort. Každoročně zemře na českých silnicích 400 až 500 lidí, přičemž nepřiměřená rychlost a nepozornost jsou hlavními příčinami.
Europoslanec Filip Turek sice volá po změně zákonů, ale podle resortu je klíčové, aby změny probíhaly demokraticky a s ohledem na bezpečnost.
Mýty vs. realita
Filip Turek svými výroky a chováním na silnicích rozpoutal debatu, která ukazuje, jak důležité je oddělovat mýty od faktů. Ministerstvo dopravy jasně deklaruje, že většina řidičů pravidla dodržuje a že rychlostní limity mají chránit životy.
Turkovy teze o masovém porušování zákonů, zastaralosti pravidel či bezpečnosti vysokých rychlostí jsou podle dat a z odborného pohledu ministerstva nepodložené.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rychlou jízdu Turka vyšetřují dálniční policisté
Pokud chce někdo změnit pravidla, měl by podle resortu dopravy využít zákonodárný proces, nikoli podporovat jejich porušování. Podobně se k tématu v rozhovoru pro server NašeTéma minulý týden vyjádřil i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který uvedl: „Jako politik má několik nástrojů, jak to změnit i jak na to konstruktivně upozornit.“
„Pokud se mu stávající pravidla nelíbí, může vybídnout politickou aktivitou ke změně. Takto jde o nezodpovědné chování fracka, jemuž rodiče půjčili auto na víkend a on machruje před kamarády na sítích,“ řekl ke kauze Filipa Turka Tomáš Zdechovský.
Zatímco příznivci Filipa Turka v jeho rebélii vidí symbol odporu proti přeregulovanému systému, Tomáš Zdechovský varuje před negativními dopady jeho chování na mladé lidi a společnost jako celek. „Není to dobrý příklad pro mladé,“ zdůrazňuje Zdechovský a vyzývá k odpovědné politické diskuzi, která by nahradila laciné provokace. Ať už je Turkovým cílem získat pozornost, nebo upozornit na nedostatky systému, jeho přístup je podle Zdechovského nezodpovědným hazardem, který by neměl být vzorem.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si v reakci na rychlou jízdu Filipa Turka a její obhajobu pro server Aktuálně.cz rozhodně nebral servítky. „Považuji opravdu za nebezpečné, jestliže naznačuje, že zákony a pravidla jsou pro slabší jedince a normálním lidem stačí jen úsudek,“ uvedl Kupka ke kastování.
Bezpečnost na silnicích zůstává prioritou, a jak ministerstvo zdůrazňuje: „Pravidla nejsou od toho, aby se porušovala.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Útoky na novináře v Česku sílí. Institut vyzývá politiky: Nepodněcujte k násilí
