Poslanec Filip Turek sdílel na sociální síti Facebook text poslance Libora Vondráčka, který kritizuje předsedu Ústavního soudu Josefa Baxu a zpochybňuje jeho nezávislost. Turek v posledních týdnech opakovaně kritizuje prezidenta Petra Pavla, který odmítl jeho jmenování na post ministra. V minulosti také zpochybnil vinu podnikatele Ivana Jonáka, pravomocně odsouzeného za objednávku vraždy své manželky.
Prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí navzdory návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO). Spor však nevygradoval v kompetenční žalobu na hlavu státu, Motoristé a premiér byli proti.
Turek i nadále řeší nejmenování ministrem
Názory na ústavnost postupu prezidenta Pavla se mezi odborníky na právo liší.
„Už tušíte, proč se nepodala kompetenční žaloba na protiprávně jednajícího prezidenta republiky k Ústavnímu soudu?“ napsal v pátek 13. února na sociální síti Facebook poslanec Filip Turek a zároveň sdílel obsáhlý text poslance Libora Vondráčka (Svobodní, za SPD).
Redakce NašeTéma požádala Filipa Turka o vyjádření k jeho komentáři. Do vydání článku na dotazy nereagoval. Turek v posledních týdnech několikrát konstatoval, že se prezident Petr Pavel pohybuje mimo ústavní rámec, že Ústavu porušuje nebo že s ní není v souladu.
Opakuje to i předseda Motoristů sobě Petr Macinka, který byl také proti podání žaloby s tím, že beztak nemá v Ústavní soud důvěru a nazval ho aktivistickým.
Na slova Macinky reagovali pro Seznam Zprávy bývalí ústavní soudci. „Zpochybňování Ústavního soudu je velmi nešťastné a ministr by se ho neměl dopouštět,“ uvedli.
„Když někdo tvrdí, že dochází k porušování Ústavy, ale zároveň odmítá využít instituci, která je v ní výslovně určena k řešení takových sporů, nemůže se podle mého názoru na porušování Ústavy odvolávat,“ uvedla pro Seznam Zprávy Ivana Janů, bývalá soudkyně Ústavního soudu, která ve funkci působila v letech 1993 až 2002 a znovu mezi lety 2004 a 2014. Podle ní tím, že někdo předem označuje Ústavní soud za neobjektivní či podjatý, fakticky zpochybňuje samotné principy právního státu.
Kauzu nejmenování Turka ministrem ve čtvrtek 12. února na Facebooku znovu připomněl právník a poslanec Vondráček. „Je předseda Ústavního soudu Josef Baxa skutečně nezávislý?“ ptá se poslanec Vondráček.
Vondráček v obsáhlém textu zpochybnil nezávislost předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy a naznačil, že jeho působení i minulost mohou vyvolávat pochybnosti o nestrannosti instituce. Argumentuje mimo jiné Baxovými dřívějšími veřejnými postoji, účastí na demonstracích spolku Milion chvilek pro demokracii nebo jeho výroky o tehdejší vládě.
Podle Vondráčka má předseda Ústavního soudu nejen rozhodovat, ale také reprezentovat celou instituci, a proto by podle něj neměl být spojován s politickými postoji či konkrétními aktéry.
Ve svém textu zároveň připomíná Baxovo působení v justici před rokem 1989, jeho tehdejší rozhodovací praxi i osobní okolnosti, které podle něj mohou oslabovat důvěru veřejnosti v nezávislost soudní moci. Nakonec došel k závěru, že existují „oprávněné pochybnosti“ o Baxově nestrannosti.
Josef Baxa působil jako trestní soudce a mezi lety 1998 a 2002 byl náměstkem ministrů spravedlnosti. Později vedl Nejvyšší správní soud a od srpna 2023 je předsedou Ústavního soudu. V justici patří mezi dlouhodobě respektované soudce.
Vondráčkovo vyjádření přichází v době neutichajícího sporu o nejmenování Turka ministrem a kritiky Ústavního soudu ze strany některých vládních politiků. Podobnou kritiku justice v posledních týdnech veřejně vyjadřují například premiér Andrej Babiš nebo předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Babiš v lednu při interpelacích ve Sněmovně řekl, že se v kauze Čapí hnízdo k trestnímu stíhání nenechá vydat. „Najdou se soudci, kteří rozhodují politicky,“ zdůvodnil své rozhodnutí.
Video: Najdou se soudci, kteří rozhodují politicky
Zdroj: PSP ČR
Okamura se dlouhodobě přiklání k tvrzení Babiše. Na síti X uvedl, že v jeho kauze jde o politicky motivovaný zásah do svobody projevu. Policie a státní zástupce případ předali soudu. Ten má v případě jeho vydání rozhodnout, zda kampaň SPD nepodněcovala nenávist vůči skupinám osob.
„Babišova vládní koalice vznikla za jediným účelem – vzájemně si krýt záda a zajistit, že bude líp – ne lidem, vládě. To je znásilnění veřejné služby, kterou má politika být,“ konstatoval v lednu předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Turek zpochybňuje i vinu Ivana Jonáka
V kontextu zpochybňování rozhodování soudů má Turek zkušenosti již z minulosti. V únoru roku 2016 v rozhovoru pro časopis TÝDEN zpochybnil vinu bývalého spolumajitele klubu Discolandu Sylvie Ivana Jonáka na vraždě své manželky Ludwiky. „Věřím, že to neudělal,“ odpověděl Turek na otázku redaktora Jakuba Kvasničky: „Udělal to? Nechal zabít svoji manželku?“
Jonák byl v roce 2000 pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 18 let poté, co nájemný vrah v dubnu 1994 zastřelil jeho manželku. Jonák se k objednávce vraždy nikdy nepřiznal a označoval se za „oběť spiknutí“.
Propuštěn z vězení byl v dubnu 2014, v té době již nedisponoval žádným majetkem. Turek byl jedním z mála, kteří mu pomáhali. Podle Kvasničky mu Turek pomáhal psychicky i finančně a trávili spolu hodně času.
Jonák 24. února 2016 zemřel na zdravotní komplikace spojené s cukrovkou. Podle Turka je na vině ale systém. „Ivan minimálně zemřel vinou systému, díky kterému byl okraden o ohromný majetek a prožil nepředstavitelnou dobu v záměrně nepřijatelných podmínkách,“ řekl Turek k úmrtí podnikatele.
Na Jonáka podle svých slov pamatuje „jako na člověka, který se nikdy ničeho nebál“. „Dokázal přežít to, co si nikdo neumí představit, byl velmi společenský a v soukromí byl opravdový gentleman, filozof, znalec historie a její nedílná součást. Budu na Ivana vzpomínat jako na pravou legendu,“ řekl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Turek od začátku mandátu nepřednesl ve Sněmovně žádný projev. Parlament eviduje 146 omluv