Zimní lyžařské dovolené ohrožuje globální oteplování. Některá zimní střediska proto oživují starodávný trik. Skladují sníh přes léto, napsal server BBC News.
„Ve finském lyžařském středisku Ruka začíná sníh obvykle tát v dubnu. Na začátku května se 22 lanovek dočasně zastaví. Jako každý rok se 41 sjezdovek zazelená, a kopec se tak stane cílem turistů a horských cyklistů, nikoli lyžařů,“ uvedla ČTK.
Na pěti lyžařských sjezdovkách byly vytipovány dvě hromady sněhu pokryté bílou polystyrenovou dekou. „Každá obrovská mohyla pojme asi 30 tisíc metrů krychlových sněhu. Zůstanou tam po celé léto. Až budou tyto mohyly v říjnu odkryté, zůstane podle odhadů z minulých let asi 80 až 90 procent sněhu, což stačí na rozprostření na třech nebo čtyřech sjezdovkách a ve snowparku,“ píše BBC.
Pro středisko s nízkou nadmořskou výškou, jako je Ruka, to není jen výhodné. Zejména na začátku lyžařské sezony, kdy sníh i teploty mohou být proměnlivé, to mění pravidla hry. „Zhruba před deseti lety jsme mohli garantovat dobré sněhové podmínky od začátku prosince až do dubna. Nyní můžeme díky zasněžování zaručit dobré lyžařské podmínky od začátku října až do druhého květnového týdne,“ říká Antti Karava, generální ředitel lyžařských středisek Ruka a Pyha.
S tím, jak se zimy oteplují a sněhové srážky se stávají méně předvídatelnými, se desítky lyžařských středisek po celém světě obracejí k variantám této techniky. Sníh vyrobený během zimy se shrne, pokryje izolací a nechá ležet přes léto. Na podzim, před zahájením sezony nebo před akcí, jako jsou lyžařské závody, se odkryje a odveze tam, kam je třeba.
Tento postup je v některých ohledech efektivnější než tradiční zasněžování. A podle lidí z oboru může být nesmírně prospěšné jak pro střediska, jako je Ruka, tak pro jejich místní ekonomiku. Návštěvníci si pravděpodobně neobjednají dovolenou, aby si přijeli zalyžovat, pokud se nemohou spolehnout na sněhovou pokrývku, a velké lyžařské závody, které přitahují tisíce turistů, by mohly být zrušeny.
To, že lze sníh skladovat celoročně, se může zdát překvapivé, ale tato praxe je známá již po dlouhá staletí. Před nástupem chladicích zařízení lidé v létě skladovali led a sníh pod zemí, aby mohli například uchovávat potraviny v chladu. V posledních desetiletích, kdy lyžařský průmysl experimentoval se způsoby, jak uchovat sníh pro podzimní nebo časně zimní akce či otevření, střediska hromadila sníh na hromady a ty pak pokrývala organickým materiálem, jako jsou piliny, štěpky nebo sláma. „Tyto metody mohou být překvapivě účinné: Jeden výzkumný článek zjistil, že se díky nim podařilo uchovat 72 až 85 procent sněhové hmoty během léta,“ uvádí ČTK.
V dnešní době je však tato technologie mnohem pokročilejší. „Například systém finské společnosti Snow Secure zahrnuje bílé polystyrenové deky o tloušťce 50 nebo 70 milimetrů, které jsou navrženy tak, aby přesně kopírovaly kopce sněhu,“ doplnila ČTK.
A samozřejmě se mnozí již rozhodli pokrýt i sjezdovku, která se používá pro závody. Jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších příkladů je finské Levi, kde se každoročně v listopadu konají první závody slalomu z kalendáře Světového poháru v alpském lyžování. Od roku 2016 využívá Levi skladování sněhu, aby zajistilo, že tyto sjezdovky budou připraveny na závody. V Levi od té doby ani jednou nezrušili slalomové závody kvůli nedostatku sněhu, na rozdíl od mnoha jiných středisek, která pořádají podzimní závody Mezinárodní lyžařské federace (FIS).
I to má ovšem svou cenu a jsou zde také náklady na ochranu životního prostředí – i když mohou být menší než způsob, jakým mnoho středisek v současnosti zajišťuje dostatečnou sněhovou pokrývku.
Mnoho zimních středisek je závislých na umělém zasněžování. Ale to, kolik sněhu mohou vyrobit, závisí na podmínkách. Při kombinaci velmi nízkých teplot, suchého vzduchu a mírného větru je tento proces nejúčinnější.
Mnoho středisek se však stále snaží vyrábět sníh, kdykoli to jde. A to včetně nejméně efektivního období ze všech – v říjnu nebo listopadu, kdy řada z nich nejzoufaleji potřebuje pokrývku před otevřením, ale počasí může být ještě relativně teplé. „Díky skladování sněhu se střediska jako Ruka mohou místo toho zaměřit na nejefektivnější období pro výrobu sněhu, například v lednu,“ říká pro BBC Karava.
„Stále se však jedná o proces, který vyžaduje energii,“ varoval Fabian Wolfsperger, vedoucí laboratoře sněhových sportů ve švýcarském Institutu pro výzkum sněhu a lavin. Existují však i jiné možnosti. „Pokud si řeknete: Proč neposuneme Světový pohár o čtyři týdny, ušetříte energii,“ říká Karava.
Současný harmonogram FIS – a tradiční lyžařská sezona obecně – dnes nedává příliš smysl, upozorňuje Wolfsperger. „Sníh je materiál, který se během sezony hromadí,“ říká Wolfsperger.
V mnoha lyžařských střediscích to znamená, že v prosinci je sněhu málo nebo žádný – přestože se právě tehdy mnoho středisek připravuje na jeden z největších turistických týdnů v kalendáři, na vánoční svátky.
Možná se i v Krkonoších brzy dočkáme starodávného triku. Provozovatelům zimních středisek by to mohlo o několik dnů prodloužit lyžařskou sezonu.
Autor: Petr Ševčík, ČTK.
