Mediální masáž Chorvatska o zkáze turistické sezóny začíná téměř každý rok na jaře. Výjimkou nebyl ani rok 2023, kdy jsme mohli číst o neuvěřitelných cenách za ubytování i kopeček zmrzliny a o medúzách v moři. „Musím říct, že jsem tyto zprávy četl zarmouceně,“ řekl v rozhovoru pro NašeTéma ředitel Chorvatského turistického sdružení (HTZ) Miodrag Mlačić.
A to byl jen začátek mediálního cestovatelského léta. Zbytek sezóny ovládly články o přemrštěných cenách, kvůli kterým prý už turisté do Chorvatska na dovolenou nejezdí. Údajně nesnesitelně špinavé moře, zaujatost chorvatských úřadů proti českým turistům a tak by se dalo pokračovat. Senzacechtivost některých médií a snaha přilákat pozornost neměla s objektivní mediální prací nic společného.
Negativní zarámování
O rozhovor na toto téma jsme proto požádali Miodraga Mlačiće, ředitele Chorvatského turistického sdružení (HTZ) v Praze, který pro NašeTéma řekl: „Chorvatsko je v Česku bezesporu populárním tématem a možná mu jeho negativní zarámování na popularitě přidává, takže i kdyby negativní zprávy nebyly, musely by se vymyslet. O Chorvatsku se psalo všelijak, nejvíce pak o cenách, ale také o „různých pohromách“, které zemi u Jadranu stihly. Musím říct, že jsem tyto zprávy četl zarmouceně, neboť se ve veřejném prostoru objevovalo velké množství lží a nepřesností.“
Takže jsme se rozhodli srovnat mediální obraz a reálná fakta. Podle údajů ze systému pro přihlášení a odhlášení turistů eVisitor, které nám poskytlo HTZ, se loni v Chorvatsku uskutečnilo více než 20,61 mil. příjezdů s celkem 107,78 mil. přenocování, což představuje nárůst o 9 % u příjezdů a o 3 % u přenocování oproti roku 2022. Data Chorvatského statistického úřadu (CBS) ukazují podobné údaje – meziročně o 9,7 % více příjezdů (19,5 mil.) a o 2,6 % více přenocování (92,4 mil.). Takže podle statistických ukazatelů byl rok 2023 na úrovni rekordního roku 2019, což znamená, že se cestovní ruch v Chorvatsku plně vzpamatoval z pandemie.
Miodrag Mlačić dále řekl: „Co se turismu týče, český trh je pravidelně mezi pěti nejdůležitějšími. V segmentu nautiky se Česko umisťuje na 3. místě hned za Německem a Rakouskem, Češi jsou tedy čím dál lepšími námořníky a kapitány.“ Loňský rok překonal také u českých turistů předcovidový rok 2019, a to o necelých 6 % u příjezdů a o 2,3 % u přenocování.
A pokud jde o „drahé Chorvatsko“ v roce 2023? „Oběd na turisticky populárním náměstí například ve Splitu či Dubrovníku může vyjít draho, ale o pár set metrů dále se lze najíst až o 30 až 40 % levněji. Nabídka je široká a rozhodně je dobré mít k ruce vhodné informace, což v dnešní době není problém, neboť jsou dostupné na několik klinutí na počítači nebo v mobilu. Já osobně bydlím v Praze a také si dávám pozor, kam půjdu na oběd nebo na pivo,“ řekl Miodrag Mlačić.
Lži o Chorvatsku a cestovky
Lživé informace ale zásadně ovlivňují také podnikání českých cestovních kanceláří. Proto jsme o vyjádření pro NašeTéma požádali také Aleše Kotka, marketingového ředitele CK České kormidlo, která ročně pošle na dovolenou do Chorvatska kolem 100 tisíc turistů.
„Děje se to každý rok a mnohdy jde o neuvěřitelné nesmysly. Média mají přirozeně silný vliv, relativně velkou míru důvěry, proto není s podivem, že takovým zprávám lidé mohou uvěřit. Pokud se v novinách píše, že byl na Jadranu spatřen žralok, tak to nějakou paniku v lidech vzbudí. Prodeje takové zprávy ale nezastavují (to udělal dočasně jen covid). Lidé, kteří Chorvatsko znají, se maximálně podiví, možná pobaví, ale že by je to odrazovalo od nákupu nebo plánování dovolené v Chorvatsku, to jsme nikdy nepozorovali,“ řekl Aleš Kotek.
Přesto to jejich podnikání může ovlivnit. „Apokalypticky znějící zprávy vysloveně děsí starší klienty, kteří mají rezervaci a okamžitě si chtějí u nás informace potvrdit, vyvrátit, vysvětlit. Bojí se. V horším případě trvají na zrušení rezervace a jsou často mírně řečeno velmi naléhaví,“ doplnil Aleš Kotek.
Lži a mezinárodní ostuda pro Česko
Telefonní linky cestovky jsou zahlceny, klienti se nemohou dovolat, takže se šíří další vlna paniky. Stovky hovorů od vyděšených klientů, kteří si někde něco přečetli, nejsou podle slov Aleše Kotka výjimkou. Pro cestovky to jsou zbytečné náklady a pro Česko mezinárodní ostuda.
„Místo toho, abychom zařizovali lidem jejich dovolené, řešíme zmatené dotazy, na které neumíme okamžitě odpovědět. Na druhé straně máme na telefonu i bezmocné hoteliéry, kteří nechápou, proč to Češi dělají. A všechno jen proto, aby nějaký web měl větší návštěvnost a zisk z reklamy,“ řekl Aleš Kotek. Příkladem byla bizarní zpráva ohledně medúz a plážích údajně pokrytých slizem.
Na lživé zprávy se sice chytí čeští senioři, ale dostat ji z internetu je v podstatě nemožné. „V loňském roce dokonce hoteliéři přímo reagovali do nejmenovaného plátku s tím, že zpráva o medúzách je nesmysl, ať to stáhnou nebo urovnají, bohužel bez reakce,“ přiblížil loňskou zkušenost Kotek.
Až na vás zase někde vyskočí titulek se „zaručenou zprávou“ o žralokem sežrané české učitelce, plážích plných slizu, příšerných cenách, vražedných komárech a dalších katastrofách v Chorvatsku (jsme zvědaví, kdo loňské medúzy letos trumfne), nepanikařte.
Příšerné ceny jsou místy třeba i v Praze, Brně nebo na českých hudebních festivalech. Komárů tu máme taky dost a místo mořských potvor tu máme chemtrails a jiné fake news. Snadno si můžete najít přímo chorvatská média, která mají informace z první ruky, a ověřit si fakta.
Naštěstí je jen na vás, kam se letos vydáte na letní dovolenou. My vám přejeme, abyste si ji pořádně užili.
Autor: Magdalena Boukhemisová, Jan Votruba.
