Podle řady lidí stále více a více hrozí, že by v dohledné době mohl vypuknout jaderný konflikt. Nakolik jsou však tyto obavy opodstatněné?
Generální tajemník OSN podle webu Arms Control Association (pozn. red.: Asociace pro kontrolu zbrojení) prohlásil, že země disponující jaderným arzenálem musí obnovit dialog a zavázat se k tomu, že zabrání jakémukoliv nasazení tohoto typu zbraně.
„Riziko použití jaderné zbraně je nejvyšší od konce studené války,“ varoval Guterres. „Drazí přátelé, nyní potřebujeme odzbrojení.“
Jsou tyto obavy opodstatněné? Skutečností je, že počet jaderných zbraní ve světě se v poslední době poněku zvyšuje. Např. v roce 2022 jich nejvíce přibylo v Číně, což nicméně nezměnilo nic na tom, že cca 90 % z jejich celkového počtu má stále k dispozici Rusko a USA.
Americká investigativní novinářka Annie Jacobsenová, která se na danou oblast specializuje, ve své knize Nuclear War: A Scenario píše, že Rusko má momentálně rozmístěných 1674 jaderných zbraní a USA 1770, což je zcela dostačující k vyhubení většiny lidstva.
Dalším faktem pak je, že v důsledku konfliktu na Ukrajině prudce vzrostlo napětí mezi oběma světovými velmocemi a znovu se objevilo to, co Guterres nazval „jaderným vydíráním“. Možná i z tohoto důvodu se kniha Nuclear War: A Scenario těší velkému zájmu čtenářů.
Ale co motiv?
Na druhé straně je třeba zmínit, že výše jmenovaná kniha má i své kritiky. Ti podle webu Responsible Statecraft poukazují například na to, že Jacobsenová jednoduše nedokáže dostatečně srozumitelně vysvětlit, proč a jak by jaderná válka vlastně měla začít.
Realitou totiž stále zůstává, že jakákoliv země, která by provedla překvapivý jaderný úder, by tím v podstatě spáchala sebevraždu. Lidé, kteří by se rozhodli něco takového udělat, by tudíž museli být skutečnými šílenci bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy.
Možnou odpověď nabízí odborník Matt Korda ze Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI). Ten se obává, že jaderné zbraně by někdo mohl použít v hněvu vyvolaném stále agresivnější rétorikou jejich ostatních vlastníků – zejména těch, kteří jimi explicitně či implicitně vyhrožují.
Je ovšem zapotřebí vzít v potaz, že přední světoví vůdci žijí v pro běžného smrtelníka nepředstavitelném blahobytu: pořizují si přepychové nemovitosti, létají soukromými letadly, mohou jezdit v těch nejdražších autech, jíst ty nejvybranější pokrmy… Opravdu by hněv dokázal převážit nad něčím takovým?
Další teoretickou možností je to, že jadernou válku by nezahájili lidé, ale stroje, respektive nějaká vysoce pokročilá umělá inteligence (AI), která by díky nám měla možnost tak učinit. To však zatím není aktuální téma a lze polemizovat o tom, zda to vůbec někdy aktuální bude.
Jako nejpravděpodobnější se tak jeví závěr, že riziko jaderné apokalypsy je sice poněkud vyšší než před vypuknutím války na Ukrajině, ale u moci jsou stále lidé, o nichž nelze tvrdit, že by nejednali racionálně. Pokud např. ruský prezident Vladimir Putin během svého dosavadního života shromažďoval majetek, jehož hodnota se nyní odhaduje na miliardy amerických dolarů, jen obtížně se lze domnívat, že tak činil právě proto, aby nakonec uvrhl celý svět do zkázy.
Autor: Jiří Černý
