Menopauza souvisí s delším životem některých druhů kytovců. Umožňuje jim starat se o potomky a zvýšit tak jejich šance na přežití, informoval server BBC News s odkazem na studii publikovanou v odborném časopise Nature.
Menopauza se vyskytuje pouze u lidí a některých mořských savců. Většina živočišných druhů se rozmnožuje až do smrti. Hlavní autor výzkumu Sam Ellis z univerzity v anglickém Exeteru k tomu pro Nature uvedl, že pochopení toho, jak a proč se menopauza vyvinula, je dlouhodobým problémem napříč obory. Samice mohou obvykle maximalizovat svůj reprodukční úspěch tím, že se rozmnožují po celý svůj dospělý život.
U lidí však ženy ukončují reprodukci několik desetiletí před koncem svého přirozeného života. U některých druhů velryb delší život matek a babiček vede k podpoře ostatních členů rodiny ještě dlouho po skončení jejich vlastního reprodukčního života. „Stejné vzorce vidíme i u lidské společnosti, ve které ženy mají podobné reprodukční období jako naši příbuzní primáti. Ženy ale mají mnohem delší život,“ sdělil Ellis.
Kolektiv autorů v článku pro Nature k tomu doplňuje, že prodloužený post reprodukční život žen – následná menopauza – je evoluční zvláštností, která biologům a antropologům vrtá hlavou už desítky let.
V lidských společnostech mohou ženy žijící v podmínkách přirozeného přežití a plodnosti očekávat, že stráví v průměru 42,5 % svého dospělého života v postreprodukčním věku, u šimpanzů jsou to pouze 2 % dospělého života samic.
Vědci porovnávali délku života 32 druhů mořských savců. Zjistili, že samice těch druhů, který mají menopauzu, žijí zhruba o 40 let déle než ostatní ozubení kytovci. Mezi těmi, u kterých k tomuto jevu dochází, jsou narval, běluha, kosatka černá, kosatka dravá a kulohlavec Sieboldův.
Ozubení kytovci jsou jediným druhem savců, u nichž se menopauza vyvinula několikrát, což poskytuje jedinečnou příležitost k ověření teorií o tom, jak a proč se menopauza vyvíjí ve srovnávacím kontextu. Vědci tak zjistili, že menopauza se u ozubených kytovců vyvinula tak, že si samice prodloužily život, aniž by se prodloužila jejich reprodukční délka života.
Například kosatky dravé žijí v matriarchálních uskupeních, a právě menopauza jim umožňuje trávit více času s potomky. Starší samice mají nejspíše klíčové znalosti o zdrojích potravy, které mohou ovlivnit přežití ostatních. Nejen u nich, ale i u dalších zkoumaných druhů vede menopauza k tomu, že samice navyšují svou mezigenerační pomoc, protože se jejich délka života překrývá s délkou života jejich vnuka a potomka, aniž by se zvýšila reprodukční délka života jejich dcer.
Podle vědců výsledky poskytují poučné srovnání s lidskou evolucí a ukazují, že stejná cesta, která vedla k menopauze u lidí, může vysvětlit i evoluci menopauzy u ozubených kytovců.
„Studie o kytovcích naznačuje pravděpodobnost, že menopauza vznikla u lidí pod stejným tlakem, tedy aby vznikla role užitečné babičky a zároveň aby se snížila reprodukční konkurence mezi generacemi,“ uvedla Rebecca Seerová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
Autor: Mirka Nová. Zdroj: ČTK.