U nás se něžné pohlaví vyplácí pomlázkou. Ve světě se ale s Velikonocemi pojí zajímavé a mnohdy kuriózní zvyky. Například v Norsku se budete pořádně bát. Nevěříte? Pojďte se přesvědčit.
Příběhy na krabici od mléka
Podíváme-li se na sever naší planety, svéráznou velikonoční tradici si vytvořili Norové. V této zemi je svátek jara spojen s vraždami. V průběhu svátku Påskekrimmen (Velikonoční krimi) všichni sedí u televizorů, rádií, internetu nebo tištěných novin – podle vlastního vkusu a hltají nové detektivky.
Připravili je pro ně vydavatelé, weby, televizní a rozhlasové stanice. Svojí troškou do mlýna, nebo spíše do mléka, přispívají i mlékárny. Krimi příběhy tisknou i na krabice od mléka, jak zmiňuje web Shawnee Skogen. Odkud se tradice vzala? Založili ji v roce 1923 bergenští spisovatelé Nordahl Grieg a Nils Lie. Zoufale potřebovali peníze, proto sepsali detektivku.
Popletli čtenáře
V Norsku se do té doby vydávaly nové knihy na podzim. Spisovatelé tedy měli před Vánocemi žně, ale zbytek roku by se dal charakterizovat slovem bída. Vydání knihy v době Velikonoc pomohl zmiňované dvojici prosadit Griegův bratr Harald, který pracoval ve vydavatelství.
Na titulní straně norských novin Aftenposten vyšel inzerát se sloganem „Bergenský vlak vyrabovaný v noci“. Čtenáře se podařilo dokonale zmást. Domnívali se, že jde o opravdovou story, která se stala. „Tolik lidí si tento kousek spletlo se skutečným zpravodajským příběhem, že se mu dostalo masové popularity a kniha se stala bestsellerem,“ uvádí web The Life in Norway. Kniha Noční přepadení vlaku do Bergenu oslavila úspěch a zahájila velikonoční tradici čtení o zločinech.
Sázka na tradiční kulisy
Proč mělo krimi tak obrovský úspěch? Nešlo jenom o šikovně promyšlenou reklamu. Děj vypráví o dvou mladých studentech, kteří na Velikonoce lyžují od chaty k chatě. Jde o správně zvolené kulisy příběhu. Vyskytuje se v něm norská chata „hytte“, což je podle webu Visit Norway jeden z důvodů, proč se kniha tak rychle chytla a zahájila nevídanou tradici.
Pro Nory se vyprávění stalo velmi blízkým. „Velikonoce jsou více než kterýkoliv jiný svátek časem, kdy lidé míří na chatu do zasněžených hor nebo k moři. Čtení velikonočních zločinů jde ruku v ruce se skvělými lyžařskými podmínkami a pojídáním čokolády nebo pomerančů Kvikk Lunsj na zimním slunci,“ uvádí Bjarne Buset pro zmiňovaný web.
Dovolená na čtení
Tradici v mnoha koutech světa vnímají jako hodně divnou. „Zvláštní je, že v Norsku se stalo tradicí číst nebo sledovat příběhy o zločinu (nazývané Påskekrimmen) během velikonočního období. A ty sis myslela, že ukousnout hlavu čokoládovému králíčkovi je divné?“ glosuje zvyk roztomile web Mirror.
Ctitelé detektivek mohou na tento svátek jásat. Z regálů knihkupců mizí starší tituly, aby uvolnily místo žhavým novinkám. Milovníci zlověstných story se po nich vrhnou a knížky nezůstanou bez povšimnutí ležet na nočních stolcích. Kroutíte hlavou nad tím, kde mají Norové v dnešní uspěchané době čas všechno přelouskat? I na tuto otázku máme odpověď od Buseta: „Jen málo jiných zemí má o Velikonocích tolik dní volna jako Norsko. Vzhledem k délce naší dovolené máme čas na čtení.“
Zkuste podcasty
Jde o příjemnou retro tradici s typickou atmosférou. „Když se vrátíte o 100 let zpátky, Norové si balili velikonoční tašky brožovanými knihami, které byly lehké i obsahově. Na chatách nebylo rádio ani televize, takže si užívali zábavné romány tohoto typu, které nepovažovali za dost náročné na to, aby si je nechali doma v knihovně,“ píše Magne Hansenová na webu NRK.
Pokud máte ve své knihovně spoustu detektivek a fandíte tomuto žánru, můžete letos v době jarních svátků sledovat norský trh. Určitě se tam objeví spousta zajímavých a žhavých novinek, které neznáte. Ať už si je necháte v knihovně nebo pošlete dál, za odreagování to stojí.
Komu nestačí fiktivní příběhy a má radši ty skutečné, může si vychutnat podcasty o skutečných zločinech.
Autor: Helena Stejskalová.
