Kurt Freund: Homosexuálové potřebují porozumění, ne léčbu

Vždy je někdo v něčem první. Platí to i o psychiatrovi Kurtu Freundovi, který v Československu prováděl pokusy na homosexuálech.

Reklama

Mládí a život za protektorátu

MUDr. Kurt Freund se narodil 17. ledna ještě v dobách Rakousko-Uherska za vlády Františka Josefa I. v roce 1914 do německy hovořící židovské rodiny. Letos by mu bylo 110 let. Jeho rodným městem byla Chrudim. Ve dvaceti osmi letech se oženil s Annou Hlounovou, učitelkou hudby a klavíristkou, která nebyla židovského původu. Nebylo to zrovna nejlepší období na svatbu a začátek rodinného života.

Psal se rok 1942 a zanedlouho po jeho svatbě došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Aby doktor uchránil svou manželku a novorozenou dceru Helen před zvůlí nacistické mašinérie, rozvedl se sní (1943). Po skončení války se v roce 1945 opět vzali a o tři roky později se jim narodil syn Peter. Freund přežil holocaust, takové štěstí ale neměli rodiče a bratr, kteří byli zavražděni.

Pražská praxe sexuologa

Titul MUDr. získal Freund na Karlově Univerzitě (UK). Pracoval na Psychiatrické klinice UK v Praze a v Sexuologickém ústavu UK. To se zrovna psala 50. léta 20. století, kdy se na homosexualitu stále ještě pohlíželo jako na nemoc, kterou je zapotřebí léčit. Freund je považovaný za průkopníka penilní pletysmografie (PPG), jinak řečeno falometrie.

Jedná se o metodu měření změn objemu penisu v závislosti na sexuálně-erotických podnětech. V sexuologii se tato metoda využívá v diagnostice sexuální orientace i poruch erekce. Kurt Freund tak byl prvním na světě, který učinil sexuální vzrušení předmětem seriózního vědeckého výzkumu.

Tehdy tuto metodu navrhl na základě žádosti československé armády pro potřeby účinného odlišení gayů a heterosexuálů. Za tamního totalitním režimu se kupodivu dalo vyhnout vojenské službě prohlášením, že muž je homosexuál. Panoval totiž názor, že homosexuální muž je pro armádu nepoužitelný.

Jak funguje falometrie

Během testování pomocí penilní pletysmografie se penis vloží do trubice. Muži se promítají obrázky nebo filmové snímky dospělých mužů, žen, chlapců a dívek. Když dojde ke vzrušení, je z trubice ven vytlačen vzduch. Na základě toho lékař analyzuje, které obrázky vyvolaly největší reakci. Falometr pracuje na podobném principu jako fenomenální detektor lži, protože dokáže odhalit mužské sexuálních sklony, které by dotyčný o sobě jinak neprozradil.

Freund a pokusy na homosexuálech

Freund se v tehdejším Československu zabýval také diagnostikou homosexuálů, pedofilů a sexuálních násilníků. V 50. letech minulého století vedl poměrně velký projekt, ve kterém se snažil změnit homosexuální orientaci na heterosexuální. Na základě tohoto pokusu ale došel k přesvědčení, že homosexuální muži mají nedostatek erotického zájmu o ženy a že žádná léčba jejich sexuální orientaci nedokáže změnit.

Díky jeho obsáhlému vědeckému bádání došlo ke změně pohledu na problematiku homosexuality, a to v tom pozitivním smyslu. Homosexuální styk již nebyl dále kriminalizován. Freund byl toho názoru, že homosexuálové nepotřebují léčbu, ale spíše přijetí a porozumění.

Pokusy, které na homosexuálech byly prováděné, nebyly z těch nejpříjemnějších. Před promítáním obrázků s homosexuální tematikou dostali testovaní pacienti k užití lék zvaný apomorfin, který vyvolával zvracení a žaludeční nevolnosti. V roce 1977 se doktor Freund za pokusy omluvil a svým homosexuálním pacientům radil, aby se s orientací smířili, protože ji změnit nelze.

Emigrace do Kanady

V roce 1968 Kurt Freund emigroval do Kanady. V Torontu působil opět jako psychiatr a sexuolog, kde publikoval i řadu vědeckých studií. Sexuologická laboratoř v torontském Centru pro závislosti a duševní zdraví nese doposud jeho jméno.

Kurt Freund zemřel v Torontu v roce 1996 ve věku 82 let. Spáchal sebevraždu poté, co se jeho zdravotní stav zhoršil v důsledku onemocnění rakovinou. Ač byl původem Žid, jeho tělo bylo zpopelněno, což není běžným židovským pohřebním obřadem. Popel byl rozptýlen na trávník Clarkova ústavu v Torontu i pražské Psychiatrické léčebně Bohnice.

Autor: Jana Surmová – NašeTéma. Zdroje: ScienceDirect, The New York Times, Univerzita Karlova, Cambridge.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama