Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podala obžalobu v bitcoinové kauze. Kvůli miliardovému daru v kryptoměnách, který v březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera, čelí obžalobě čtyři lidé. Mezi obžalovanými je i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Hlavnímu aktérovi Tomáši Jiřikovskému hrozí dvacet let vězení a propadnutí majetku.
Obžalobu podala státní zástupkyně u Krajského soudu v Brně v pátek 31. července. V pondělí o tom informoval šéf olomouckého vrchního státního zastupitelství Radim Dragoun na webu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Stíháni jsou čtyři lidé, jeden z nich vazebně. Jména v tiskové zprávě nejsou, jsou ale známa z doby obvinění a Dragoun je potvrdil novinářům. Vazebně stíhaným je programátor Tomáš Jiřikovský, který bitcoinový dar poskytl.
Jiřikovskému klade obžaloba za vinu provozování darknetového tržiště Nucleus Market v letech 2014 až 2016, kde se ve velkém obchodovalo s drogami, a praní špinavých peněz z roku 2015 v rozsahu zhruba dvanácti milionů korun. Za to žalobkyně navrhuje souhrnný trest dvaceti let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci.
Druhá část obžaloby se týká samotného daru. Jiřikovský podle žalobkyně vypral výnosy z trestné činnosti tím, že v březnu 2025 daroval ministerstvu spravedlnosti 468,468 bitcoinu za více než 960 milionů korun.
Ministr, náměstek a advokát
Bývalému ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi a jeho tehdejšímu náměstkovi Radomíru Daňhelovi klade obžaloba za vinu, že se na legalizaci výnosů podíleli a záměrně přitom porušili povinnosti úředních osob. Právně jde o zneužití pravomoci úřední osoby a praní špinavých peněz. Oběma žalobkyně navrhuje shodně 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun.
Přísný trest míří i na advokáta Kárima Titze. Ten podle obžaloby celou legalizaci zorganizoval. Samostatně se měl navíc v březnu a dubnu 2025 podílet na vyprání dalších 40 bitcoinů za zhruba 74 milionů korun. Žalobkyně pro něj žádá osm let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
Právě Titz podle dřívějších zjištění oslovil ministerstvo s nabídkou, že Jiřikovský věnuje státu 30 procent svých kryptoměn výměnou za vrácení zabavené elektroniky. Třicet procent mělo odpovídat zhruba 1562 bitcoinům. Z toho ministerstvo odvodilo hodnotu daru.
Tady ale čísla nesedí. Server iROZHLAS ze dvou nezávislých transakčních analýz webů Arkham a Walletexplorer zjistil, že v peněžence bylo kryptoměn za zhruba 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů. Pokud by dárce skutečně poslal třetinu, stát měl získat asi 3,7 miliardy. Ve skutečnosti si připsal bitcoiny za necelou miliardu.
Trhliny má i oficiální popis převodu. Blažek tvrdil, že peněženku otevírali za účasti notáře. Podle notářského zápisu se ale notář 7. března dozvěděl, že účet už byl otevřen dřív za přítomnosti Jiřikovského a jeho advokáta. Radiožurnál navíc doložil, že peníze začaly z peněženky odcházet už o den dříve, a to na dva účty. Jeden patří Jiřikovskému, majitele druhého se nepodařilo jednoznačně určit. Bitcoiny pro ministerstvo pak 7. března odešly v pěti platbách, čtyři z účtu tržiště Nucleus a jedna přímo od Jiřikovského. Blažek uváděl, že otevírání peněženky trvalo 30 hodin. Podle experta na kryptoměny Milana Půlkrábka trvá taková operace nanejvýš pár minut.
Dar 468 bitcoinů přijalo ministerstvo v březnu 2025 pod Blažkovým vedením. Kryptoměnu následně prodalo v 78 elektronických aukcích za 956,8 milionu korun. Na podezřelý původ prostředků upozornila investigativní novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. Dárce Jiřikovský si předtím odpykal devítiletý trest za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování a na svobodu se dostal v roce 2021.
Blažek dar zpočátku hájil. Označil ho za „ultračistý“ a „ultralegální“. Tlak ale sílil a koncem května 2025 na funkci rezignoval. „Po dohodě s předsedou vlády jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti. Nejsem si vědom žádného nezákonného jednání. Nechci ovšem poškozovat pověst vlády ani vládní koalice,“ uvedl na síti X. Resort spravedlnosti po něm převzala Eva Decroix (ODS), po loňských sněmovních volbách ministerstvo vede Jeroným Tejc. Právě Tejc podal v dubnu 2026 na základě interního auditu trestní oznámení. Externí audit společnosti Grant Thornton konstatoval, že úřad při přijetí daru nepostupoval s dostatečnou obezřetností.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili Blažka, Daňhela a Titze začátkem letošního května. Vyšetřování uzavřeli na konci června. Kdyby žalobkyně nestihla podat obžalobu do 14. srpna, musel by být Jiřikovský propuštěn z vazby.
Blažek trvá na nevině
Na všechny obžalované se vztahuje presumpce neviny. O vině rozhodne až soud. Blažek vinu od začátku odmítá. Po svém obvinění na jaře uvedl, že se darovací smlouvou nijak neobohatil. „Není tam vůbec nic o tom, že bych se jakkoliv obohatil,“ řekl. Česká advokátní komora navíc v březnu 2026 rozhodla, že kvůli kauze nepodá na Blažka kárnou žalobu.
Reakci obžalovaných přímo na obžalobu se redakci NašeTéma.cz zatím získat nepodařilo, Jiřikovský zůstává ve vazbě.
Případ nyní převzal Krajský soud v Brně, který stanoví termín hlavního líčení. Vzhledem k rozsahu obžaloby a čtyřem obžalovaným může proces trvat roky. Stát nakonec z celé transakce inkasoval necelou miliardu korun. V peněžence, ze které dar odešel, přitom podle transakčních analýz byly kryptoměny za zhruba 12,5 miliardy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trestní oznámení, které kvůli Turkovi sepsala Vesecká na Deník N, neobstálo. Policie věc odložila
