KOMENTÁŘ | Ministerstvo zahraničí nepustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci a v úředním e-mailu její redakci označilo za „konspirační blog“. Ministr zahraničí Petr Macinka podle kritiků využívá státní úřad k vyřizování osobních účtů. Jeho postup vyvolal bouřlivou kritiku opozice, médií i veřejnosti.
E-mail ministerstva zahraničních věcí by si zasloužil zarámovat. „Tisková konference pro alternativní média a konspirační blogy bude v náhradním termínu,“ napsal tiskový odbor ministerstva investigativní novinářce Deníku N Zdislavě Pokorné, když jí bez jakéhokoli vysvětlení odmítl udělit akreditaci na páteční brífink o budoucnosti Českých center. Přihlášku přitom podala řádně a v předepsaném termínu.
To, že mě Petr Macinka opět nepustil na tiskovou konferenci a znemožnil mi položit kritické otázky, už asi není třeba komentovat. Stalo se to už podruhé. A vypovídá to především o něm.
Chci ale ukázat něco jiného: jak se mnou komunikuje státní instituce – Ministerstvo… pic.twitter.com/eJvg7rfzaL
— Zdislava Pokorná (@zdislavapokorna) July 31, 2026
Nejde o výrok z ministrova soukromého profilu na sociálních sítích, kde se podobná rétorika dá očekávat. Jde o úřední korespondenci Ministerstva zahraničních věcí, v níž stát označuje redakci, pro kterou pracuje trojnásobná laureátka Novinářské ceny, za „konspirační blog“. Bez vysvětlení, bez věcných argumentů a se znepokojivým signálem, že si státní moc jak za komunistů začíná vybírat, kteří novináři jsou pro ni přijatelní.
Petr Macinka (Motoristé) svůj osobní zájem na omezování svobody médií nijak neskrývá. „Mohu vás potěšit, že v důsledku podpory názorové rozmanitosti jsme rozhodli o tom, že budeme občas dělat i tiskové konference pro alternativní média a konspirační blogy, na kterou určitě Deník N a jeho zástupce a další podobné lidi pozveme,“ prohlásil před novináři na páteční tiskové konferenci.
Když se reportérka Respektu Kristýna Jelínková pokusila položit dva dotazy za vykázanou kolegyni Pokornou, ministr jí skočil do řeči. A dodal, že pokud se chce Respekt zařadit do stejné kategorie jako Deník N, nic mu v tom nebrání. Vzkaz byl jasný: kritické otázky mohou znamenat, že si ministerstvo příště vybere za terč další redakci.
Nejde o první podobný incident. Už v lednu ministerstvo Pokorné neumožnilo účast na Macinkově brífinku a ministr její námitky odbyl slovy: „Hrozní jsme, já vím. Další dotaz.“ Po otevřeném dopise šéfredaktorů deseti českých médií však v Bruselu změnil tón. „My určitě nebudeme zakazovat médiím chodit na naše tiskové konference. To v žádném případě. Nemáme žádný restriktivní vztah k novinářům,“ prohlašoval tehdy. Dokonce dodal, že by Pokornou rád „v rámci nějaké psychosociální podpory“ někdy vzal s sebou. O několik měsíců později se však ministerstvo vrátilo k praxi, kterou předtím veřejně odmítalo.
O půl roku později se však ukázalo, že ministrův veřejný závazek dlouho nevydržel. Zákaz účasti novinářky se změnil v písemnou dehonestaci, když Ministerstvo zahraničních věcí v oficiální komunikaci označilo Deník N za „konspirační blog“. Nešlo přitom o soukromý výrok politika, ale o stanovisko státní instituce financované z daní všech občanů. Tedy i stovek tisíc čtenářů investigativního Deníku N.
Na podobný problém narazila i novinářka Nora Fridrichová. Její žádost o akreditaci sice dorazila po uzávěrce, což sama připustila. Podle jejího popisu jí však nejprve přišlo oznámení, že referentka komunikace její e-mail se žádostí smazala, aniž by si jej přečetla. Když se následně mluvčího ministerstva zeptala, zda by při včasném podání akreditaci získala, odpověděl, že to „nemůže říct“. Fridrichová pak pro redakci NašeTéma.cz situaci okomentovala slovy: „Teď nám vládnou lidé, kteří se bojí kritických dotazů. To je úplně evidentní. Komunismus 2.0.“
Redakce NašeTéma.cz se obrátila na tiskového mluvčího MZV Adama Čörgőho s žádostí o vysvětlení, proč investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná nedostala akreditaci na tiskovou konferenci a podle jakých kritérií ministerstvo označilo Deník N za „alternativní médium a konspirační blog“. Zajímalo nás také, zda ministerstvo považuje za slučitelné se svobodným přístupem k informacím, aby byli novináři vylučováni z tiskových konferencí, a na základě jakých pravidel ministr Macinka rozlišuje mezi „konspiračními“ a ostatními médii. Do uzávěrky článku ministerstvo na zaslané otázky neodpovědělo.
Macinkův motiv je natolik průhledný, že by ho odhalilo i malé dítě. Byla to právě Pokorná, která se svými kolegy z Deníku N zdokumentovala desítky nenávistných, rasistických a sexistických výroků poslance Filipa Turka, Macinkova stranického spojence. Zveřejněná zjištění výrazně zasáhla do politické scény a Turka připravila o šanci stát se ministrem životního prostředí. Dnes je to tatáž novinářka, které ministerstvo odmítá umožnit účast na tiskové konferenci. Takový přístup vyvolává otázku, zda nejde spíše o osobní mstu než o standardní komunikaci státní instituce. V demokratické společnosti mají být kritičtí novináři konfrontováni argumenty, nikoli vylučováni z tiskové konference, kde se mají ptát.
„Srab, který se bojí diskuse“
Syndikát novinářů podle deníku Forum24.cz vyzval v pátek redakce k bojkotu akcí resortu zahraničních věcí, pokud úřad postoj nezmění. Jeho předsedkyně Ivana Šuláková připomněla, že stát nemá právo dělit média na vhodná a nevhodná. Šéf české pobočky Mezinárodního tiskového institutu Robert Čásenský dodal, že tiskové konference ministra „nejsou prostorem pro vyřizování osobních účtů ani pro rádoby vtipné útoky na jednotlivá média nebo jejich novináře“.
Ozvali se i samotní novináři. „Babišova vláda, která se zaklíná, že nechce omezovat svobodu médií, opět omezuje svobodu médií,“ uvedl Vojtěch Gibiš ze zahraniční redakce ČT24. Jeho kolega Jakub Szántó připomněl, že svobodný přístup médií k vládním politikům patří k základům demokracie. „Nevpouštění vybraných médií nebo novinářů svědčí o nízkém sebevědomí dotčených úřadů a jejich šéfů,“ uvedl. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský byl méně diplomatický. „Malí slabí vystrašení chlapečci,“ napsal o vedení resortu, z něhož podle něj většina profesionálů odešla nebo byla odejita. „Ubohost není trestná a jednou to skončí,“ dodal.
Ostrá slova zní i z opozice. „To není ministr, ale zmetek. Nealternativní,“ napsal Ivan Bartoš (Piráti) k ministrovu dělení médií na pohodlná a „alternativní“. „Ministr Macinka rozjíždí cenzuru ve velkém. Kdo mu klade nepříjemné otázky, zůstane za dveřmi,“ doplnil poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že kádrování nezávislých novinářů do demokratické země nepatří.
„Boj za svobodu slova v praxi. Ti, co nejvíc řvou, jsou první, kteří ji omezují,“ glosoval Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministr Macinka má jen svalnaté řeči, ale když by měl čelit nepříjemným otázkám, radši je zakáže,“ napsal na síti X bývalí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho stranický kolega Matěj Hlavatý (STAN) ironicky poznamenal, že ta „nová totalita“, kterou vládní politici před volbami strašili, zjevně „právě nastala“. Martin Dvořák (STAN) přidal čerstvou osobní zkušenost. Macinka podle jeho slov ve stejný den zrušil účast ve večerní debatě v České televizi. „Je to prostě srab, který se bojí diskuse,“ napsal.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) míří nejen na ministra, ale i na premiéra. „Hysterický Macinka opět neudržel nervy na uzdě a zase ukazuje, že na funkci ministra zahraničí jednoduše nemá. Silný premiér by ho dávno odvolal,“ uvedla. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) je ještě ostřejší a vyzývá ministra k rezignaci. „Umlčování a vytlačování nepohodlných novinářů je vždy prvním krokem těch, kteří chtějí vládnout úplně bez kontroly,“ varuje. Ministrovo počínání je podle něj „na pamlsek od Vladimira Putina“.
Vzorec, který ministr Macinka předvádí, nepříjemně připomíná vývoj v zemích, kde politici začali rozlišovat mezi „správnými“ a „nesprávnými“ médii. Nejprve se zpochybní důvěryhodnost kritické redakce, poté se vytvoří neformální seznam těch, kteří mají přístup, a těch, kteří jej ztrácejí. Výsledkem je prostředí, v němž novináři začnou zvažovat, zda se kritické otázky vůbec vyplatí pokládat. Právě touto cestou se v minulosti vydalo i Maďarsko za vlády Viktora Orbána. Tam tento proces trval roky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ke kauze, kterou kritici označují za omezování svobody médií a cenzuru, mlčí. Jenže vláda se neposuzuje podle prohlášení, ale podle toho, co je ochotna tolerovat. Zatím toleruje ministra, jehož úřad odmítá vpustit kritické novináře na tiskové konference, oficiální komunikací nálepkuje média a vytváří dojem, že přístup k informacím závisí na tom, kdo a jaké otázky klade. Ministr zahraničí má být vizitkou České republiky a jejího vztahu ke svobodě médií. Pokud je toto novým standardem naší diplomacie, pak je to vizitka, která zemi rozhodně nedělá lepší jméno.
Možná nejvýstižnější páteční komentář k nové kauze ministra Macinky napsal novinář Martin Veselovský z DVTV: „Nenapadá mě moc jiných důvodů, než že kdesi uvnitř, hluboko, je strach ze sebevědomých žen. Což je politováníhodné a ve svém důsledku trapné.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trestní oznámení, které kvůli Turkovi sepsala Vesecká na Deník N, neobstálo. Policie věc odložila
