KOMENTÁŘ | Když politik začne veřejně hrozit, že ohne pravidla řízení Ministerstva životního prostředí, protože se mu nelíbí názory ekologických organizací, není to jen nevhodné. Připomíná to praktiky známé z dob komunismu a v demokracii je to především alarmující. A přesně to nyní předvádí poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace a další svolávají demonstraci, na což Turek reaguje výhrůžkami.
Filip Turek (Motoristé sobě) v diskusi na sociální síti Facebook totiž ekologické organizaci Hnutí Duha vzkázal, že „dá pozor“, aby nedosáhla na státní podporu, přestože její projekt podle dostupných informací splňuje stanovená kritéria. Jinými slovy: pravidla možná platí, ale jen do chvíle, než se politik rozhodne, že platit nemají.
„Jste na seznamu žadatelů jednoho z fondů, který spadá pod MŽP, dokonce tam máte hezké bodování. Nebojte, dáme pozor, aby zůstalo tedy u těch jednotlivých dárců a dárkyň,“ napsal ironicky Turek.
Tohle není drobný přešlap ani neobratná formulace. To je přímý zásah do principů, na kterých stojí právní stát.
Dotační řízení totiž nemá být politickou soutěží ani nástrojem osobní msty. Má fungovat na základě jasně daných pravidel a posouzení odborníků. Jakmile do něj vstupuje politická vůle a ještě se tím Turek veřejně chlubí, dostáváme se na velmi tenký led a možná už i na hranu zákona. Podobně se postupovalo v dobách totality, když v Československu panoval komunismus.
Není proto překvapivé, že se z politické scény ozvala ostrá kritika. „Nakonec ty komoušské normalizační manýry používá ten největší a nejnadutější bojovník proti nim. Jako aby neministr a obyčejný poslanec zasahoval do dotací a ještě se tím veřejně chlubil, jsem ještě neviděl,“ uvedl starosta Tetína Matěj Hlavatý (STAN). Trefil tak podstatu věci. Normalizace totiž nebyla jen o zákazech a represích. Byla především o tom, že moc rozhodovala, kdo si co „zaslouží“. A kdo ne.
Turek přitom není ministrem. Není ani úředníkem odpovědným za dotační řízení. Je jen zmocněncem, jehož role má být koordinační, nikoliv exekutivní. Jak uvádí Vláda ČR na svém webu, „hlavním posláním vládního zmocněnce je koordinace při tvorbě, vyjednávání a uplatňování politik a opatření Evropské unie v oblasti klimatu a Green Dealu, se zvláštním důrazem na ekonomické a sociální dopady na Českou republiku a její občany“. Přesto sám naznačuje, že vliv má, a že ho hodlá využít. Nebo alespoň budit dojem, že ho využije.
Vyhrožování je možná ještě ta horší varianta.
Protože i kdyby šlo „jen“ o silácké a hranaté výroky, jejich dopad je reálný. Zpochybňují důvěru ve státní instituce i jejich nezávislost a férovost. Zároveň vysílají jasný signál: pokud budete kritizovat, můžete přijít o podporu. A kdo ví, co ho ještě napadne. Možná za jeho chováním stojí silné prášky, které, jak sám v živém vysílání na XTV přiznal, užívá kvůli bolestem zad. Kvůli nim mu podle něj nyní dělá problém bezchybně mluvit anglicky.
„Filip Turek se nás pokouší umlčet výhrůžkami pod pozvánkou na demonstraci,“ uvedlo Hnutí Duha na síti Facebook s tím, že se demonstrace bude konat 19. dubna v Praze na Hradčanském náměstí.
Ekologické organizace včetně Hnutí Duha a Greenpeace ČR svolávají demonstraci s heslem Přírodu si škrtnout nenecháme, protože se podle nich naplňují dřívější varování před vlivem Motoristů na životní prostředí i státní správu. Chtějí upozornit na zásahy do fungování resortu, na personální čistky, omezování podpory národních parků a kroky, které podle nich brzdí rozvoj větrné energetiky.
Tady nejde jen o jeden spor na sociálních sítích. Jde o mnohem víc. O otázku, zda Ministerstvo životního prostředí bude fungovat podle nastavených pravidel a zákonů, nebo podle momentální nálady Motoristů sobě a těch, kdo mají moc.
Zvlášť pikantní je, že ve stejnou dobu ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že dotační řízení u Hnutí Duha proběhlo standardně a bez zásahů. Jinými slovy: systém zatím funguje. Navzdory Turkovi, který veřejně naznačuje pravý opak.
To je dobrá zpráva. Ale zároveň i varování.
Protože pokud Filip Turek v roli vládního zmocněnce, který působí na resortu životního prostředí, otevřeně mluví o tom, že by mohl „ohnout“ výsledek nezávislého odborného posouzení několika hodnotitelů, není problém jen v tom, co veřejně tvrdí. Problém je v tom, že si myslí, že to dělat může. Tady už se můžeme bavit o podezření na korupci atd. a možném ovlivňování.
A že mu to projde. V demokratickém státě by nemělo.
Podle poslance a exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) se Turkovými výroky otevírá otázka, zda nedochází k nepřípustnému nakládání s informacemi, které mu nepřísluší. „Jde o zneužití informací, na které nemá hranatý zmocněnec právo,“ uvedl k věci Hladík. Zároveň připomíná, že jakmile je dotační výzva zveřejněna, musí celý proces probíhat transparentně a bez politického vlivu, jinak se z pravidel stává jen prázdná kulisa moci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Filip Turek tvrdí, že do antikampaně proti němu někdo investuje desítky milionů
