V sobotu 31. ledna se v Česku definitivně zastaví těžba černého uhlí. Na noční směně v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku utichnou stroje v posledním černouhelném dole v zemi a uzavře se tak dlouhá éra české uhelné historie.
„Symbolický poslední vozík uhlí vyjede 4. února z hloubky 1 300 metrů, čímž bude těžba černého uhlí v České republice po téměř 250 letech ukončena,“ uvedla společnost OKD v tiskové zprávě.
Ukončení provozu se podle agentury Parker&Hill okamžitě promítne do ekonomiky regionu. Těžební společnost OKD v souvislosti s uzavřením dolu propustí zhruba 900 zaměstnanců, přičemž na odstupném jim vyplatí částku přesahující 500 milionů korun. „Propuštění proběhne ve dvou vlnách: 750 zaměstnanců odejde k 31. lednu, dalších 150 po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru. Odcházející pracovníci obdrží odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku,“ uvedla agentura.
Česko už podle vedení OKD není na černém uhlí v energetice závislé. Odběratelů koksovatelného uhlí zůstává minimum a perspektiva dalších dodávek je krátkodobá.
Zásoby, které zůstávají v podzemí, už navíc nelze racionálně těžit – ani z ekonomického, ani z technického hlediska. Situaci komplikuje také dlouhodobý útlum hornického vzdělávání, kvůli němuž není možné průběžně doplňovat kvalifikované pracovníky.
Podle generálního ředitele Romana Sikory je proto nutné přijmout fakt, že éra černého uhlí v Česku končí. „Přijměme proto fakt, že éra černého uhlí v Česku je u konce a využijme tohoto historického momentu k tomu, abychom projevili úctu havířům. Za těch téměř 250 let jich bylo na 10 generací,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.
Poslední uhlí vyjede podle informací NašeTéma.cz z hloubky 1 300 metrů z porubu 463 204/1 provozovaném ve sloji Natan, kde těží kolektiv vedený hlavním předákem Krysztofem Miedzińskim.
Technická likvidace dolu by měla být podle OKD dokončena na přelomu let 2028 a 2029. „Vyjde na 3,3 miliardy korun,“ uvedla společnost.
První vozík uhlí vyjel z Dolu ČSM 19. prosince 1968. Uhlí pocházelo z hloubky 570 metrů z porubu 230 311, kde s rubáním začal kolektiv vedený hlavním předákem Antonínem Niedobou. Událost přišla deset let po zahájení výstavby dolu.
„Tehdy ještě nebyly žádné správní budovy, koupelny, šatny ani závodní jídelna. Celé zázemí bylo v dřevěných přízemních budovách, v nichž nám koupelář před vyfáráním zatopil v plechových kamnech. Fáračky jsme si sušili pod stropem na tyčích. Venku nebyly zpevněné plochy, jen rozbahněný povrch, takže jsme se po vyfárání ani nezouvali z holínek,“ vzpomíná na první roky těžby Vladimír Špok, někdejší hlavní inženýr Dolu ČSM, který patřil k úplně prvním pracovníkům dolu a nastoupil jako jeho 53. zaměstnanec.
Produkce uhlí se v počátečních letech rozvíjela postupně. Na přelomu 60. a 70. let se roční objem pohyboval pod hranicí půl milionu tun, v následujících letech však důl rychle navyšoval výkon a v první polovině 70. let překročil hranici jednoho milionu tun.
„Do roku 2017 byla těžba vždy nad dva miliony a od roku 2018 už postupně klesala,“ uvedl výrobně-technický náměstek Petr Škorpík.
Vrchol produkce zaznamenal důl na začátku druhé dekády, kdy se roční objem vytěženého uhlí přiblížil třem milionům tun. Na výsledcích se výrazně podílelo personální posílení i nasazení moderních technologií, zejména těžebních komplexů DBT s výkonnými dobývacími kombajny. Na opačné straně stály faktory, které práci horníkům komplikovaly, stále větší hloubka dobývání, složité geologické podmínky i zvýšená seizmická aktivita.
Výkonnost dolu se přitom dlouhodobě řadila k nejlepším v rámci společnosti OKD. „Například v roce 1983 byl 7 z 12 rubáňových kolektivů udělen titul Vzorný kolektiv OKD,“ doplnil výrobně-technický náměstek.
Celková těžba na Důl ČSM podle OKD do konce roku 2025 dosáhla 124,3 milionu tun uhlí. V přepočtu na celou, sedmapadesátiletou historii dolu to znamená průměrně zhruba 2,18 milionu tun ročně. K rekordním měsícům patřil květen 2012 a prosinec 2013, kdy horníci v obou případech vytěžili shodně 310 tisíc tun uhlí. Nejvyšší denní výkon byl zaznamenán 12. dubna 2001 s těžbou 17 040 tun.
Svatba v Dole ČSM
V roce 1992 se hluboko pod zemí odehrála svatba, která neměla ve světě obdoby. V hloubce 903 metrů si své „ano“ řekli důlní elektromontér Jaroslav Matúš a prodavačka Dana Daňová.
Namísto klasických svatebních šatů oblékli ženich černé a nevěsta bílé fáračky, ušité speciálně pro tuto příležitost na zakázku. Obřad proběhl za přítomnosti notářky a jeho výjimečnost potvrdila i snaha o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Návrh se týkal hned dvou rekordů – nejhlouběji uzavřeného manželství na světě a hry na housle v rekordní hloubce.
Do historie dolu se zapsala i návštěva tehdejšího prezidenta Václava Havla. V roce 1991 sfáral do podzemí a po tradičním „skoku přes kůži“ byl přijat za čestného člena hornického cechu.
Zdroj: autorský text, OKD
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Praze se chystá demonstrace na podporu prezidenta
