Miliardáři bohatnou nejrychleji v historii. Koncentrace bohatství posiluje politickou moc superbohatých, podkopává demokracii a přiživuje hlad i hněv. Vyplývá to ze zprávy mezinárodní charitativní organizace Oxfam zveřejněné při zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu.
„Majetek miliardářů vzrostl v roce 2025 o více než 16 procent, což je třikrát rychleji než průměr za posledních pět let, na 18,3 bilionu dolarů. Jde o nejvyšší úroveň v historii,“ uvádí nová zpráva organizace Oxfam.
Od roku 2020 narostlo jmění miliardářů o více než čtyři pětiny. Růst bohatství přichází v době, kdy se značná část světové populace potýká s chudobou a každý čtvrtý člověk nemá jistotu pravidelného přístupu k potravinám.
Analýza Oxfamu popisuje, jak superbohatí využívají svůj ekonomický vliv k posilování politické moci. Prosazují tak pravidla sloužící především jejich vlastním zájmům, často na úkor práv a svobod lidí po celém světě.
„Nárůst bohatství miliardářů se shoduje s tím, jak administrativa Donalda Trumpa prosazuje promiliardářskou agendu. Snížila daně pro superbohaté, podkopala globální snahy o zdanění velkých korporací, zvrátila pokusy o řešení monopolní moci a přispěla k růstu akcií společností souvisejících s umělou inteligencí, které přinesly požehnání superbohatým investorům po celém světě,“ uvádí organizace.
Trump vyslal podle Oxfamu do světa varovný signál o síle ultrabohatých. Nejde jen o problém USA, rostoucí oligarchie podkopává společnosti napříč celým světem.
Z analýzy organizace Oxfam vyplývá, že kolektivní majetek miliardářů loni vzrostl o 2,5 bilionu dolarů, což se téměř vyrovná bohatství, které vlastní dolní polovina lidstva, tedy 4,1 miliardy lidí.
Počet miliardářů poprvé překročil hranici 3 000 a nejbohatší z nich podle žebříčku Forbes, Elon Musk, se stal prvním člověkem v historii s majetkem přesahujícím 0,5 bilionu dolarů (podle aktuálních údajů jeho jmění dosahuje zhruba 0,79 bilionu dolarů). Zpráva zároveň upozorňuje, že miliardáři mají přibližně 4 000krát vyšší pravděpodobnost zastávat politické funkce než běžní lidé a že samotný loňský přírůstek jejich bohatství by podle propočtů stačil k 26násobnému vymýcení extrémní chudoby.
„Rostoucí propast mezi bohatými a zbytkem zároveň vytváří politický deficit, který je vysoce nebezpečný a neudržitelný,“ řekl výkonný ředitel organizace Oxfam International Amitabh Behar na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Průzkum v 66 zemích ukázal, že téměř polovina respondentů má za to, že si bohatí v jejich zemi často kupují volby. „Vlády dělají špatná rozhodnutí, když se podbízejí elitě a brání bohatství, zatímco potlačují práva lidí a hněv nad tím, jak se životy tolika lidí stávají nedostupnými a nesnesitelnými,“ řekl Behar.
Snižování chudoby podle nové studie UNICEF stagnuje a zůstává na úrovni roku 2019, zatímco v Africe extrémní chudoba znovu roste. Loňská rozhodnutí vlád po celém světě omezit rozpočty na pomoc měla přímý dopad na nejchudší a podle odhadů by do roku 2030 mohla vést k více než 14 milionům dalších úmrtí.
Současně se dál zhoršuje stav občanských svobod a politických práv. Rok 2024 byl už devatenáctým rokem v řadě, kdy došlo k jejich globálnímu ústupu. Svobodu projevu omezila čtvrtina zemí světa. Jen v loňském roce se podle webu Global Protest Tracker v 68 státech odehrálo přes 142 významných protivládních protestů, na které úřady často reagovaly násilím. „Ekonomická chudoba vytváří hlad. Politická chudoba vytváří hněv,“ varoval šéf Oxfamu Behar.
V zemích s vysokou mírou nerovnosti je podle Oxfamu riziko úpadku demokracie až sedmkrát vyšší. Týká se to například oslabování právního státu nebo manipulací s volbami. „Žádná země si nemůže dovolit pocit uspokojení. Tempo, jakým ekonomická a politická nerovnost urychluje narušování práv a bezpečnosti lidí, může být děsivě rychlé,“ upozornil šéf Oxfamu.
Zpráva zároveň upozorňuje na rostoucí vliv superbohatých na média a digitální platformy. Podle Oxfamu dnes miliardáři vlastní více než polovinu největších světových mediálních domů a ovládají všechny hlavní sociální sítě.
Analýza dále zmiňuje například nákup deníku The Washington Post Jeffem Bezosem, převzetí platformy X Elonem Muskem nebo vlastnictví deníku Los Angeles Times Patrickem Soon-Shiongem. Poukazuje také na vstup miliardářského konsorcia do vlastnické struktury týdeníku The Economist. Ve Francii ovládá krajně pravicový miliardář Vincent Bolloré televizní stanici CNews, kterou proměnil ve francouzský ekvivalent Fox News. Ve Spojeném království pak čtyři superbohaté rodiny kontrolují přibližně tři čtvrtiny nákladu tištěných novin.
Rostou i případy zneužívání sociálních sítí státní mocí. Například v Keni úřady využívaly síť X ke sledování a postihům kritiků vlády, včetně únosů a mučení. Výzkum University of California navíc ukázal, že po převzetí platformy X Elonem Muskem vzrostl výskyt nenávistných projevů přibližně o 50 procent.
„Naše společnosti dnes působí toxičtěji, i když se příčiny často zjednodušují,“ dodal Behar. Podle něj nadměrný vliv superbohatých na politiku, ekonomiku i média prohlubuje nerovnosti a odvádí pozornost od řešení základních problémů, jako je dostupná zdravotní péče, klimatická opatření nebo spravedlivé zdanění.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Intervence Spojených států ve Venezuele změní světový řád
