V Sirné jeskyni na hranici Řecka a Albánie vědci objevili gigantickou pavoučí síť o ploše zhruba sta metrů čtverečních. Podle studie v časopisu Subterranean Biology v ní žije více než sto tisíc pavouků dvou druhů, které se za běžných okolností koloniálně neshlukují.
„Mimořádná kolonie se skládá z kolosální sítě v trvale tmavé zóně jeskyně,“ uvádí studie publikovaná v časopise Subterranean Biology. Vědci popisují útvar, který působí jako živý organismus rozprostřený ve skrytu podzemí.
Na hranici Albánie a Řecka byla ve zdejší jeskyni potvrzena největší pavučina na světě o ploše 106 m². Navíc v ní překvapivě žijí hned dva druhy pavouků, pokoutník domácí a pavučenka trnohřbetá.
Mmch., tuto obří pavučinu prvně našli a spatřili v roce 2022 čeští speleologové.… pic.twitter.com/zg34nwarUA
— Martin (@Qope87) November 6, 2025
Pavoučí síť zabírá úctyhodných 106 metrů čtverečních podél stěny úzké chodby s nízkým stropem poblíž vstupu do Sirné jeskyně. Podle autorů studie jde o fascinující „mozaiku tisíců jednotlivých pavučin ve tvaru trychtýře“, které do sebe zapadají jako pečlivě vystavěná architektura.
„Jde o první důkaz koloniálního chování u dvou běžných druhů pavouků a pravděpodobně představuje největší pavučinu na světě,“ uvedl hlavní autor studie István Urák, docent biologie na Sapientia Hungarian University of Transylvania v Rumunsku. Jeho slova podtrhují výjimečnost nálezu, který rozšiřuje dosavadní představy o tom, jak daleko mohou některé pavoučí druhy zajít v rámci společného soužití.
Gigantická pavoučí síť se ukrývá v Sirné jeskyni (Sulphur Cave), jedinečném prostoru vyhloubeném kyselinou sírovou, která zde vzniká oxidací sirovodíku v podzemní vodě. Přestože vědci nyní přinášejí nové poznatky o této neobvyklé pavoučí kolonii, nebyli těmi prvními, kdo se s obří pavučinou setkal. Už v roce 2022 ji podle webu National Geographic během expedice v kaňonu Vromoner zdokumentovali speleologové z České speleologické společnosti.
Česká expedice se do jeskyně vrátila v roce 2024. Odebrala vzorky, které putovaly do rukou vědce Istvána Uráka, jenž je analyzoval, než se sám rozhodl vydat na vlastní průzkumnou expedici.
Ze studie vyplývá, že v gigantické kolonii společně žijí dva druhy pavouků: Tegenaria domestica, známý jako tkadlec trychtýřový či domácí pavouk, a Prinerigone vagans. Podle Uráka v kolonii žije přibližně 69 000 jedinců T. domestica a 42 000 exemplářů P. vagans.
„Analýzy DNA potvrdily, že se jedná o dominantní druhy v kolonii,“ uvedl Urák. Zjištění dodává celému objevu další rozměr: podzemní kolonie nepůsobí jako nahodilé setkání několika pavouků, ale jako pozoruhodně ucelený a funkční organismus, který si v jeskyni vybudoval vlastní svět.
„Pavoučí kolonie v jeskyni je podle vědců jednou z největších, jaké kdy byly zdokumentovány, a dosud nebylo známo, že by se zúčastněné druhy tímto způsobem shromažďovaly a spolupracovaly,“ poznamenal Urák. T. domestica a P. vagans jsou rozšířené v blízkosti lidských obydlí, ale tato kolonie je „jedinečným případem dvou druhů, které koexistují v rámci stejné pavučinové struktury v tak velkém počtu,“ uvádí studie.
Pavouci se živí nekousavými pakomáry, kteří se zase živí slizkými sekrety, jež chrání mikroorganismy před hrozbami v jejich prostředí. Vědci ve studii uvádějí, že Sirnou jeskyní protéká proud bohatý na síru, který je napájen přírodními prameny, plní jeskyni sirovodíkem a pomáhá mikrobům, pakomárům a jejich predátorům přežít.
Analýzy obsahu střev pavouků odhalily, že strava pavouků bohatá na síru ovlivňuje jejich mikrobiom, což způsobuje, že jsou výrazně méně rozmanití než pavouci stejných dvou druhů mimo jeskyni. Molekulární data také ukázala, že pavouci uvnitř jeskyně se geneticky liší od svých příbuzných žijících venku, což naznačuje, že se obyvatelé jeskyně přizpůsobili svému prostředí.
„Často si myslíme, že druh známe úplně, že o něm víme vše, a přesto se mohou objevit neočekávané věci,“ uvedl Urák. „Některé druhy vykazují pozoruhodnou genetickou plasticitu, která se obvykle projeví pouze za extrémních podmínek. Takové podmínky mohou vyvolat chování, které za normálních okolností nepozorujeme.“
„Je důležité kolonii zachovat,“ uvádí autor studie Urák. „Mezitím vědci pracují na další studii, která odhalí další vodítka o obyvatelích Sirné jeskyně,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česká cukrářka Lucie Charvátová vyhrála světovou soutěž. Její dort Valeora okouzlil porotce