Česká republika vyšle do Polska vrtulníkovou jednotku speciálních operací se stroji Mi-171Š. Reaguje tak na žádost Varšavy po sérii incidentů s ruskými drony. Nasazení má trvat až tři měsíce, informovalo o tom Ministerstvo obrany.
Česká republika vyšle do Polska vrtulníkovou jednotku speciálních operací. Rozhodnutí o vyslání vojáků přišlo na žádost polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze, s nímž ve středu 10. září telefonicky jednala česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle Ministerstva obrany ČR půjde o jednotku s vrtulníky Mi-171Š ve speciální úpravě. O pomoci byl informován také premiér Petr Fiala (ODS).
Ruská hrozba
Rozhodnutí přichází v době, kdy Polsko čelí rostoucím bezpečnostním rizikům v souvislosti s ruskými drony. Ty podle Varšavy opakovaně narušily vzdušný prostor Polska při útocích na Ukrajinu.
Polská vláda proto hledá podporu u spojenců v rámci NATO. Česká účast je součástí širšího mandátu, který Parlament ČR schválil už v roce 2024 pro nasazení vojáků v zemích východního křídla aliance.
Útoky dronů na Polsko
Polské úřady v posledních měsících zaznamenaly několik incidentů, kdy ruské bezpilotní letouny dopadly na polské území. Varšava tyto případy označila za přímou hrozbu bezpečnosti země.
Podle polských médií se jednalo především o drony mířící na ukrajinskou infrastrukturu, které se dostaly mimo plánovanou trasu. Polsko už v minulosti několikrát vyzvalo k posílení protivzdušné obrany a ke spolupráci spojenců.
„Polsko je náš blízký a spolehlivý spojenec a naši pomoc tak považuji za naprostou samozřejmost. Důležité je, aby pomoc přišla rychle a dali jsme tak Rusku najevo naši jednotu. Jednotku jsme připraveni vyslat v řádu dnů,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová.
„Do Polska jsme připraveni vyslat naši vrtulníkovou jednotku pro speciální operace z 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Počet vojáků bude upřesněn podle aktuální situace a možností logistické podpory, nepřesáhne však 150 vojáků. Počítáme s nasazením na dobu do tří měsíců,“ uvedl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Řehka také připomněl, že česká jednotka v Polsku působila už dříve a podílela se například na pomoci při rozsáhlých povodních.
Nasazení českých vojáků zapadá do širší strategie NATO posilovat obranu na východním křídle aliance. Mandát umožňuje vyslat až 2 000 vojáků do zemí jako Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko.
Čeští vojáci v současnosti působí na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Rozšíření mise do Polska má podle českého resortu obrany potvrdit jednotu aliančních zemí vůči rostoucí ruské agresi.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Ruská hrozba na východní hranici. NATO po žádosti Polska aktivovalo článek 4
